Článek
Iráčanovi Mohammedu Hamidu Nourovi je pouhých 23 let, ale už teď s nostalgií vzpomíná na mezopotamské mokřady z doby, než vyschly. Kvůli suchu pošlo i jeho stádo buvolů, jak vyprávěl agentuře AFP.
Sucho pustoší močály již čtvrtým rokem po sobě. Situace je nejhorší za posledních 40 let, uvedla OSN a situaci označila za „alarmující“, přičemž „70 procent močálů postrádá vodu“.
„Prosím tě, Alláhu, smiluj se!“ Mohammed úpěnlivě prosil, když přemýšlel o katastrofě pod nemilosrdnou modří bezmračné oblohy.
Jak mokřady vysychají, voda je stále slanější, až začne zabíjet buvoly, kteří ji pijí. Buvoli z mokřadů produkují mléko pro hustý geymar (iráckou sraženou smetanu), který Iráčané rádi snídají s medem.
Spolu s mezopotamskými mokřady tak vysychá i kultura místních Arabů, která patří na seznam světového dědictví UNESCO. Jejich předkové zde lovili, rybařili a stavěli domy z rákosí, tzv. mudhify, už před pěti tisíci lety. Snímek vysychající nivy řeky Tigris, 5. července.
Mokřady se podle nejnovějších odhadů, na které se odkazuje agentura AFP, zmenšily z 20 000 kilometrů čtverečních (počátek 90. let) na 4000 kilometrů čtverečních.
A za posledních 30 let ubylo i tamních obyvatel. Zůstalo jen několik tisíc z původního čtvrt milionu. Na snímku se mladík prochází po vyprahlé půdě v mokřadech Chibayish, 26. června.
Na snímku ryby lapají po vzduchu ve vysychajícím močálu v Chibayish na jihu Iráku, kde se nacházejí legendární močály v nivě řeky Tigris. Vyfoceno 5. července.
Mokřady, považované za biblickou Rajskou zahradu, se jednou pokusil zničit už irácký diktátor Saddám Husajn. V 90. letech 20. století se rozhodl oblast odříznout od vodních zdrojů, aby potrestal vzpurné šíitské obyvatelstvo. Na leteckém snímku z 24. června se zbylými mokřady v Chibayish prochází dobytek.
Velkou část mokřadů Husajn proměnil v poušť. Po americké invazi, která diktátora svrhla, se je ale podařilo z velké části obnovit. Teď je ale zase decimuje sucho. Přispívají i přehrady postavené v Turecku a Sýrii, které zadržují vodu, nebo nehospodárné nakládání s vodou v Iráku.
Irák je podle OSN jednou z pěti zemí, kterých se dopady změny klimatu nejvíce dotkly. Dešťové srážky jsou zde stále vzácnější a předpokládá se, že v příštích 25 letech zde teplota stoupne v průměru o 2,5 stupně.
Hladina vody v centrálních mokřadech a Eufratu, který je napájí, „klesá o půl centimetru denně“, řekl v červnu agentuře AFP inženýr Jassim al-Asadi z Nature Iraq, přední ochranářské skupiny v zemi. Na další dva měsíce předvídal zhoršení situace. Letecký snímek vysychajících mokřadů z 23. června.
