Článek
„Pro rumunské zemědělství není otázkou zda, ale kdy zemřeme,“ stěžuje si reportérům agentury AFP devětatřicetiletá farmářka Iulia Blaguová. Před pár lety převzala od svého otce 300 hektarů zemědělské půdy poblíž Urziceni na jihovýchodě Rumunska, tuto zkušenost nazvala jako „pět let ohně“. (Lidé poblíž vesnice Draguseni nabírají do sudů vodu pro domácí využití, 13. srpna.)
Rumunsko zažívá jedno z nejhorších období sucha za poslední roky, vážná je situace třeba také v sousedním Maďarsku. Rumunská vláda slíbila farmářům kompenzovat škody vzniklé na dvou milionech hektarů půdy. (Špatně udržovaný zavlažovací kanál ve vesnici Dabuleni, 30. července.)
Zemědělci jako Iulia Blaguová se obávají dopadu změny klimatu na jejich úrodu. (Na snímku téměř vyschlé jezero ve vesnici Ipotesti, 30. července.)
Podle ní požírá sucho její úrodu „jako nezastavitelný parní válec“, vůbec poprvé si tak musela půjčit peníze, aby mohla zaplatit zaměstnancům. (Jezero ve vesnici Ipotesti, 31. července.)
Kukuřici, kdysi nejvýnosnější plodinu v regionu, farmářka už příští rok nezaseje. Místo toho začala zkoušet čirok, obilovinu, která je v Africe odolnější vůči horku, a kromě pšenice, slunečnice a dalších plodin zvažuje také pěstování koriandru a cizrny. (Na snímku vyschlé rostliny kukuřice za horkého letního dne na poli u vesnice Branesti v Rumunsku, 13. srpna.)
Ve stovkách vesnic vyschly studny, platí tam omezení na nakládání s vodou, mizí jezera. (Jezero ve vesnici Ipotesti, 31. července.)
Na suchem popraskaná pole se dokonce vydali pravoslavní kněží, aby se pomodlili za déšť. (Vyschlé slunečnice u vesnice Branesti v Rumunsku, 13. srpna.)
V jiné obci začali s překopáváním půdy ve snaze oživit prameny. Ale vzhledem k tomu, že nedalekému jezeru hrozí vyschnutí, obyvatelé vesnice se na budoucnost dívají sklesle. (Místní zásobování vody z cisterny, Beresti 13. srpna.)
Z devíti milionů hektarů orné půdy v zemi jsou méně než dva miliony hektarů zavlažovány. „Bez vody nemůžeme dělat nic,“ povzdechla si farmářka. (Starší manželský pár převáží vysušenou kukuřici, ze které se stane krmivo pro dobytek nedaleko Galati, 13. srpna.)
Rumunský ministr životního prostředí Mircea Fechet se obává, že za 50 let by se jih země mohl proměnit v poušť. Už teď se oblasti přezdívá rumunská Sahara. Podle něj země každý rok v důsledku klimatických změn ztrácí 1000 hektarů orné půdy.
Právě rumunská Sahara v blízkosti Dunaje se stala zkušebním polem pro pěstování alternativních plodin. Mezi ty, které se na stanici pěstují, patří persimony, datle, kiwi a pistácie, tedy druhy, „o kterých jsme si před časem ani nemysleli, že je z našich polí ochutnáme“, uvedla šéfka výzkumného ústavu Aurelia Diaconuová. (Letecký snímek ukazuje suchou půdu poblíž výzkumné stanice, která byla zřízena v roce 1969 v rámci pokusu „přimět písek k plodnosti“ a poskytnout zemědělcům odborné rady a osivo, Dabuleni, 31. července.)
Všechny testované plodiny jsou však zavlažované – což je něco, k čemu má v současnosti přístup jen málo rumunských zemědělců. Vzhledem k tomu, že vědci varují, že změna klimatu je příčinou nárůstu extrémního počasí, je poslání výzkumné stanice důležitější než kdykoli předtím.
Odkud snímky pocházejí?
