Článek
Pouhých 50 kilometrů severně od Madridu se nachází lokalita Navacerrada, která je malým, ale ikonickým místem, jež si zamilovaly statisíce lyžařů. Jenže udržet tu lyžařské středisko už není podle úřadů udržitelné. Chtějí lokalitu transformovat na národní park. Snímek z 25. října 2022.
Středisko se tak stalo předmětem vypjatého sporu mezi úřady, které z něj chtějí udělat národní park, a místními obyvateli, pro které znamenala zimní turistická sezona hlavní zdroj příjmů. Bitva je ukázkou napětí, jež vzniká, když se snahy o obnovu přírody střetnou s ekonomickými zájmy a s dlouholetými tradicemi.
Španělská vláda vidí provozování lyžařského střediska Navacerrada jako dlouhodobě neudržitelné. Kvůli rostoucím teplotám a nedostatku sněhu fungují sjezdovky pouze tehdy, když se z nedaleké řeky odčerpá voda a přemění se na umělý sníh.
V roce 2022 byly srážky asi o 15 % nižší, než je historický průměr. Tato část Španělska se za 40 let oteplila o tolik, kolik je průměrný nárůst za celý svět za sto let.
V listopadu ani prosinci nepřišlo žádné výrazné sněžení a středisko Navacerrada zůstalo zavřené. Loňský rok byl podle tamní meteorologické agentury Aemet ve Španělsku nejteplejším rokem minimálně od roku 1975.
Dopady oteplování byly na radaru španělské vlády už léta, takže když v roce 2019 vypršela 25letá licence střediska Navacerrada k provozování činnosti na těchto veřejných pozemcích, vláda se rozhodla nevydat novou.
Místo toho oznámila plány na přeměnu sjezdovek na národní park – schůdnější variantu ve stále méně zasněženém Španělsku a levnější způsob pro více než sedm milionů lidí žijících v Madridu, jak si užít přírodu.
Poslední tři roky se případ zamotal do složité právní bitvy mezi úřady a místními. V říjnu však začali dělníci na základě vládních nařízení bourat dva lyžařské vleky, což byl první krok v plánu administrativy na demontáž starých zařízení a opuštěných budov.
Na seznamu úkolů je také zřizování návštěvnických center a čištění turistických tras.
Co lokalitu čeká, lze vyčíst z příběhu národního parku Peñalara, který vznikl podobným způsobem – na místě někdejšího lyžařského střediska Valcotos, které bylo uzavřeno kvůli nedostatku sněhu v 90. letech. „Strhli jsme 30 budov a deset kilometrů kabelů,“ popsal reportérům agentury Bloomberg Juan Bielva, který na vznik Peñalary dohlížel jako ředitel ochrany národního parku.
Obnova Peñalary trvala 15 let a stála zhruba 5,5 milionu eur. Projekt zaměstnal bývalé pracovníky střediska, kteří na starých svazích vysadili přes 100 tisíc stromů a keřů, vyčistili venkovskou lyžařskou stezku, několik turistických stezek a míst, kde se lidé mohou klouzat na saních.
„Demontáž lyžařských vleků byla snadná. Co bylo těžké, byla obnova endemické vegetace,“ popsal dále Juan Bielva. Nejprve spolu s biology sbírali semena místní vegetace v přilehlých údolích. Když si uvědomili, že jde o příliš pomalou metodu, sbírali kravský trus, který semena obsahuje. Ani to ale na plochu 340 kilometrů čtverečních nestačilo. Nakonec požádali o navážku půdy z kamionů, které čistí požární cesty v okolních lesích.
„Víme, že dochází ke změně klimatu a sněhu je stále méně,“ řekl Bielva. „Musíme se transformovat. Nemůžeme žít z věcí, které mizí.“
