Článek
Pondělní protest, při němž někteří ultraortodoxní židé podle izraelského serveru Times of Israel házeli také plastové lahve a lejna policejních koní na novinářky, se konal v den, kdy se mělo na náborový úřad dostavit prvních 500 studentů židovských škol ješiv.
Dalších 400 je povoláno na úterý. Server Walla odhadl, že z povolaných členů této komunity nakonec do armády nastoupí asi třetina.
V první fázi povolaní zatím absolvují zdravotní a psychologické testy. Podle Times of Israel ale někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády.
Mnozí rabíni zakázali studentům ješiv, aby k náboru přišli.
Server Ynet napsal, že ve čtvrtích ultraortodoxních komunit kolovaly také letáky, na nichž stálo, že nábor je „hrozný holocaust mladých ultraortodoxních židů ve svaté zemi“.
Ultraortodoxní židé (charedim) měli v Izraeli donedávna výjimku z branné povinnosti, která platila od vzniku státu Izrael v roce 1948.
Letos v červnu nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ a generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová vládu vyzvala, aby okamžitě začala s povoláním asi 3000 ultraortodoxních židů.
První povolávací rozkazy jim zaslala 21. července.
Náborový proces podle Times of Israel normálně trvá asi dva roky, nyní ale bude urychlen.
Podle izraelského deníku je nyní v ješivách asi 63 tisíc studentů, kteří by mohli být podle zákona povoláni.
Izraelský ministr obrany Joav Galant na začátku července uvedl, že armáda potřebuje asi 10 tisíc nových vojáků. Izrael vede válku v Pásmu Gazy s palestinským teroristickým hnutím Hamás a na severu Izraele bojuje přes hranici s libanonským hnutím Hizballáh.
Podrobněji
„Mladí vstoupí do armády a budou poslouchat i jiné názory, než jaké jim prezentují rabíni v ješivách. Ultraortodoxní rabíni ztratí a duchovní vůdci se bojí ztráty vlivu,“ domnívá se prostředí znalý novinář.
