Článek
Sajid Sadpara si obléká péřovou kombinézu pošitou zelenou pákistánskou vlajkou, aby zdolal skalní výběžek tyčící se do výšky 8611 metrů a vyčistil místo od prázdných nádob s kyslíkem, rozbitých stanů a pohozených lan, která po desetiletí odhazovali horolezci směřující na vrchol a zase zpátky.
Jeho pětičlenný tým více než týden vysekával ze sevření ledu asi 200 kilogramů odpadu, který pak snášel zpět dolů.
Snímek nashromážděných odpadků, které skupina horolezců snesla z hory, vyfoceno 16. července.
Podle muže K2 už není hora, kterou bývala. S komercializovanou turistikou, která přivádí na vrchol stále víc lidí, kteří s sebou nesou více vybavení, se místo začíná plnit odpadem, který je vidět z dálky. Snímek z 15. července ukazuje pohled na K2 ze základního tábora.
„Dělám to od srdce,“ řekl Sajid agentuře AFP v základním táboře na K2 ve výšce 5150 metrů nad mořem. Svým dobročinným skutkem chce uctít místo, kde zůstává tělo jeho otce, který tam zemřel.
Před dvěma lety se Sajid pokoušel se svým otcem a dvěma cizinci o výstup na K2. Kvůli nemoci se ale musel vrátit.
Zbylí tři muži pokračovali, ale později je objevili mrtvé v obávaném úseku známém jako Bottleneck. Na místě pod ledovým převisem hrozí laviny i sesuvy ledu.
„Co jde nahoru, musí jít dolů,“ říká ekolog Jásir Abbás, který dohlížel na misi z loňského roku, jejímž cílem bylo snést z hory 1600 kilogramů odpadu. „Lidé, kteří čistí K2, riskují své životy pro životní prostředí, ale i pro další generace těch, kteří mají zájem vrchol zdolat,“ dodal.
Výstup na horu K2, která se nachází v pohoří Karákóram na hranicích Pákistánu a Číny, je považován za jeden z nejnebezpečnějších. (Na snímku Sajid Sadpara 14. července, na pozadí druhá nejvyšší hora světa.)
Dostat se na vrchol K2 je obtížnější než u nejvyššího Mount Everestu. Je tam horší počasí a větší riziko lavin. Dosud tam vystoupalo jen asi 300 lidí.
