Článek
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_8/Xmx2U/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1200%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
V obavách před invazí spojeneckých jednotek do Evropy okupované nacistickým Německem nařídil německý vůdce Adolf Hitler v roce 1942 vybudovat systém opevnění o délce 5000 kilometrů. (Snímek z Cap Ferret nedaleko francouzského Bordeaux, 19. května).
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QN_5/UCW08/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1200%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Na stavbu opevnění propojených ostnatým drátem podél pobřeží Atlantiku a Severního moře, od Francie přes Belgii, Nizozemsko a Dánsko až po Norsko, bylo vynaloženo více než 20 milionů metrů krychlových betonu a 1,2 milionu tun oceli. (Na snímku ponořený bunkr v zálivu obce Arcachon v jihozápadní Francii, 19. května.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QN_5/cHj09/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1200%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Jen na francouzské části pracovalo více než 300 000 dělníků všech národností, z nichž někteří byli vězni, kteří byli k práci nuceni, ale také těžce zkoušení lidé zoufale hledající práci. (Bunkr v dánském Vigso, 13. dubna.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QJ_y/jlR10/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1200%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Atlantický val byl tvořen širokými minovými poli, zátarasy a opěrnými body a dělostřeleckými hnízdy umístěnými v mohutných betonových bunkrech. (Bunkr nedaleko Graye-sur-Mer ve francouzské Normandii, 16. května).
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QL_5/gff1h/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1200%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
V nizozemském Haagu pak byly ve jménu obrany „pevnosti Evropa“ zbourány tisíce domů, sedm škol, tři kostely a dvě nemocnice. (Na snímku bunkr, který spadl z útesů poblíž Sainte-Marguerite-sur-Mer v severní Francii, vyfoceno 19. května.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QK_6/Mcr2j/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1199%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Kromě počátečních problémů jako nedostatek materiálů a sil, byla také chybou koncepce valu, která spočívala v přednostním opevňování velkých přístavů. Vycházela z předpokladu, že k provedení větší invaze je nutno získat velký přístav pro vylodění těžkých zbraní. Tento kalkul se ukázal jako špatný, neboť Spojenci si s sebou přivezli umělé přístavy a opevněným přístavům se vyhnuli. (Na snímku bunkry částečně pohlcené pískem ve Vigso v západním Dánsku, 13. dubna.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QK_6/gUc2k/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1199%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
V roce 1944, kdy se zdálo, že se blíží invaze Spojenců, byl posílením obrany pověřen německý polní maršál Erwin Rommel. Spojencům se podařilo rozšířit zprávy, díky kterým nacisté předpokládali vylodění na severním pobřeží Francie poblíž Calais. (Bunkr v zálivu u obce Arcachon, 19. května v jihozápadní Francii.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QN_5/ePK1A/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1199%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Byť během řízení projektu maršálem Rommelem došlo k prudkému nárůstu efektivity a rychlosti stavby, v den spojenecké invaze byl val pouze rozpracovaný a ještě zdaleka ne dokončený, přičemž úseky zvolené Spojenci k vylodění patřily k nejhůře opevněným vůbec. Podél pláží bylo také rozmístěno více než pět milionů min. Bylo to však příliš málo a příliš pozdě. (Bunkr ve Vigso v západním Dánsku, 13. dubna.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QQ_8/VHT2T/dday.jpeg?fl=cro,0,0,1800,1199%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
6. června 1944 večer prorazilo 156 000 spojeneckých vojáků díru do obrany 80 000 německých vojáků. Válka skončila za 11 měsíců. Zbytky Atlantického valu zůstaly roztroušeny podél pobřeží Evropy, mnohé z nich ale pohltil písek nebo se potopily do moře. (Bunkr v zálivu u obce Arcachon, 19. května v jihozápadní Francii.)
Vylodění v Normandii
- Jedna z nejdůležitějších událostí druhé světové války v Evropě, vyloděním v Normandii se 6. června 1944 otevřela západní fronta, o tomto dni se často mluví také jako o Dni D.
- Americké, britské a kanadské jednotky se vylodily na pěti plážích ve francouzské Normandii. Na straně Spojenců se na operaci podílelo asi 350 tisíc vojáků a námořníků, pozice nacistického Německa bránilo nejméně 50 tisíc vojáků. Obětí bylo nejméně 10 tisíc, některé odhady ale uvádějí mnohem vyšší čísla.
- Do konce srpna 1944 Spojenci osvobodili celý sever Francie, šlo o první krok k osvobození celé západní Evropy.