Větší ztráta, než Írán přiznal. Izrael si odemkl nebe, odhalují snímky

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Teherán se po izraelském útoku na Írán z minulé soboty dál snaží vyvracet jakékoli zprávy o závažnosti úderu. Již sice netvrdí, že se operace zúčastnila pouhá dvacítka letounů, které obranné síly nepustily do íránského vzdušného prostoru, jak původně psala tisková agentura Tasnim napojená na revoluční gardy, ovšem rozsah důsledků bagatelizuje.

Írán a Izrael si odvetné akce vyměňují již celý rok trvání války v Gaze. Zatímco při předchozích operacích židovského státu se vysocí představitelé Teheránu předbíhali v tom, kdo vyřkne údernější a militantnější heslo o odplatě, tentokrát vesměs mlčí.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí se vyjádřil velmi neurčitě – prohlásil, že by se útok neměl „zlehčovat, ale ani přeceňovat“. Mluvčí íránské vlády Fatemeh Mohajeraniová pak jen stručně - a rovněž velmi neurčitě - shrnula oficiální postoj režimu: „Íránský národ je hrdý na obranné síly země a všichni na ně spoléhají,“ řekla s tím, že byly způsobeny jen velmi omezené škody.

Podle analýzy listu Times of Israel zamlčovací rétorice nahrává způsob, jakým Izrael svou operaci provedl. „Přestože jsou škody způsobené izraelským útokem zjevně rozsáhlé, skutečnost, že většina škod byla mimo populační centra a omezovala se na vojenské základny, ponechává Íráncům prostor pro tvrzení, že údery byly neúspěšné nebo že nemusí reagovat,“ píše server.

Jedna věc se zdá být při zpětném pohledu na akci, tedy při rozboru nyní už dostupných důkazů, jasná: Írán utrpěl větší ránu, než očekával.

Izrael dokázal zasáhnout desítky cílů hluboko v Íránu, na velkém a rozptýleném území. A to přesto, že jeho manévrovací prostor byl značně omezený. Spojené státy totiž svému blízkovýchodnímu spojenci nastavily přísné mantinely, když jej v půlce října vyzvaly, aby na íránském území neútočil na energetickou infrastrukturu a ropné zdroje země. Právě s tím patrně počítaly původní izraelské plány.

Ve Washingtonu podle deníku The New York Times panovala obava, že by útoky na tak cenná místa mohly vyvolat silnou íránskou reakci, destabilizovat světovou ekonomiku a rozpoutat rozsáhlou regionální válku, do níž by mohly být zataženy i USA.

Izrael nakonec zvolil omezené údery - na vojenské cíle. Mluvčí IDF Daniel Hagari ve svém prohlášení v době útoku zveřejněném na síti X jasně zdůraznil, že údery byly cílené a zaměřené pouze na vojenské objekty.

A ztráty, které Teherán v této oblasti sčítá, byť nepřiznává, jsou zničující.

Deník Wall Street Journal s odvoláním na izraelské představitele uvedl, že Írán měl před sobotními údery k dispozici čtyři systémy protivzdušné obrany S-300 ruské výroby, a všechny byly zničeny.

Izraelská armáda navíc zasáhla i další složky protivzdušné obrany.

Mezi místa, na která Izrael zaútočil, patřily obranné systémy v rozlehlém petrochemickém komplexu Bandar Imam Chomejní v provincii Chúzistán, v přilehlém hlavním hospodářském přístavu Bandar Imam Chomejní a další chránící ropnou rafinerii Abadan.

O zásazích média informují taky v souvislosti s rafinerií pro plynové pole zvané Tange Bijar v provincii Ilam.

Systémy protivzdušné obrany měly bránit právě několik kritických ropných a petrochemických rafinerií, a také velké plynové pole a hlavní přístav na jihu Íránu. Tedy cíle, které Washington izraelským útočníkům „zakázal“.

Zničení systémů protivzdušné obrany Izraelem vyvolalo v Íránu hluboké znepokojení, sdělili tři íránští představitelé obeznámení s útoky pod podmínkou zachování anonymity serveru The New York Times.

Důvodem nervozity v Teheránu je skutečnost, že kritické energetické a hospodářské uzly jsou nyní zranitelné vůči budoucím útokům, které přijdou, pokud bude cyklus odvetných akcí mezi Íránem a Izraelem pokračovat.

Židovský stát tak postupoval v rámci mantinelů, které mu vytyčil jeho klíčový spojenec v Bílém domě, a neútočil na „zakázané“ cíle. Nicméně položil základy pro další případný útok - odemkl si vzdušný prostor Íránu.

Zejména vyřazení systémů S-300 dává Izraeli do budoucna při dalším možném pokračování konfliktu mezi oběma regionálními mocnostmi volnost v působení nad íránským nebem.

Odpovědět bude pro Teherán navíc mnohem obtížnější. Ochromující ránu totiž v sobotu utrpěl i tamní raketový průmysl. Americký server Axios informoval, že Izrael zasáhl nejméně 12 „míchaček“, které se používají při výrobě pevného paliva pro balistické rakety dlouhého doletu.

Zpravodajský server Saudi Elaph s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj uvedl, že těžké palivové směšovače byly použity k pohonu balistických raket Khaybar a Qassem. Právě těmi Írán v posledním roce opakovaně na židovský stát útočil. Dodával je rovněž i svým spojencům, libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh a jemenským povstaleckým Húthíům. Podle serveru budou i tyto dodávky omezeny.

„Míchačky“ jsou vysoce sofistikovaná zařízení, která Írán nedokáže vyrábět sám a musí je nakupovat v Číně. Jejich opětovná výroba by podle zdrojů serveru Axios měla trvat nejméně rok. Jiné zdroje pak hovoří dokonce o 20 zničených kusech zařízení a o opravě v délce minimálně dvou let.

Významný pak byl také zásah vojenské základny v Shahroud ležící asi 350 km východně od Teheránu. Významný proto, že se základna podílí na výrobě komponentů raket dlouhého doletu. Nedaleko se nachází stejnojmenné vesmírné středisko, kontrolované Revolučními gardami, z něhož Írán v roce 2020 vypustil do vesmíru vojenskou družici.

Likvidace kritických součástí íránského balistického raketového programu by mohla eliminovat, či alespoň omezit případné další útoky Teheránu na židovský stát.

Izrael podle aktuálních satelitních snímků podnikl i útoky, o nichž íránský režim hovořit nemůže, jelikož se podobné debatě dlouhodobě vyhýbá. Týkají se jeho jaderného programu.

Mezi cíli Izraelců totiž byla města Chodžir a Parčin, obě vzdálená jen několik kilometrů od hlavního města, kde zasáhli několik protiletadlových baterií. Ve stejných městech se však rovněž nachází centrifugový průmysl íránského jaderného programu.

Zařízení na výrobu odstředivek v Chodžiru se stalo terčem útoků již v roce 2020. 

Přiložené satelitní snímky z Planet Labs PBC pořízené v den útoku (tedy 26. října 2024, na spodním snímku), které britská stanice BBC porovnala se stavem ze začátku září (horní fotografie), ukazují, že nejméně dvě budovy v komplexu byly vážně poškozeny.

V Parčinu pak byly značně poškozeny nejméně čtyři stavby.

Jedna z těchto staveb, na snímku níže označená jako Taleghan 2, byla již dříve Mezinárodní agenturou pro atomovou energii spojována s íránským jaderným programem. Agentura na tomto místě v roce 2016 nalezla důkazy o přítomnosti uranových částic, což vyvolalo otázky ohledně zakázané jaderné činnosti na tomto místě.

Americký profesor zahraniční politiky z Yaleovy univerzity Walter Russell Mead ve svém komentáři pro Wall Street Journal napsal, že možnost jaderného průlomu se zdá být pro Teherán snadněji proveditelná než kdykoli dřív. „Íránská snaha o aktivity od obohacování uranu až po konstrukci bomby a výrobu raket přivedla Teherán na pokraj skutečného jaderného potenciálu. Mimořádné izraelské údery proti Íránu a jeho zástupcům teď ale ukazují, že je Írán omezen ve své schopnosti konkurovat v nejaderné oblasti, tedy konvenčními zbraněmi,“ domnívá se Mead.

Debaty týkající se jaderného arzenálu nutně tlačí k akci Washington. „Jakkoli se Spojené státy snaží v íránské otázce postupovat lehkovážně, zdá se, že izraelské údery tlačí USA k rozhodnutí o nové politice vůči Íránu, a to bez ohledu na to, kdo bude příštím prezidentem Spojených států,“ napsal ve své analýze list Times of Israel.

Deník Haaretz již v srpnu ve své analýze uvedl, že přestože izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu často činí vychloubačná prohlášení, podle nichž Izrael v případě potřeby dokáže proti Íránu zasáhnout sám, v praxi potřebuje významnou pomoc Spojených států, která nejenže umožňuje útok, ale hlavně chrání izraelskou domácí frontu. Po sobotní operaci k tomu deník dodává, že tato pomoc je spojena s politickou cenou, která Izrael nutí brát v úvahu americké zájmy a postupovat v souladu s požadavky kladenými z Bílého domu.

Nyní, když Izrael oficiálně udeřil na Írán a učinil tak v souladu s přísnými podmínkami Bidenovy administrativy, očekává podle analytiků odpovídající změnu politiky USA.

Pokud Washington překreslí své mantinely, cestu k energetické struktuře Íránu má Izrael otevřenou. Nebe už si odemkl.