Článek
80letá Garina Nazorenková vítá svou sestru Olgu Valkovou (64), která se po po šesti měsících a jedenácti dnech vrátila do rodné vesnice Trojicke v Charkovské oblasti, kterou nedávno osvobodili ukrajinští vojáci od ruské okupace, snímek z 18. září.
Paní Olga od začátku ruské invaze plakala mnohokrát, Rusové ji odtrhli od rodiny i milované venkovské chalupy. Po návratu ale znovu nemohla zadržet slzy. Na snímku se objímá se svým bratrem Leonidem Kandaurovem.
Spolu s Olgou se do vsi vrátil i její manžel Alex Vaščenko, vysloužilý řidič kamionu. Na snímku se také objímá se svým švagrem Leonidem.
Leonid je lesní strážce v důchodu a vášnivý lovec, ale ruští vojáci mu ukradli jeho pušky. Spolu s manželkou Lidyí (vpravo) ve vsi zůstali i za okupace.
Trojicke tvoří několik řad domů se zeleninovými záhony, kachnami a rybníkem. Před válkou tam Olga s manželem jezdili několikrát do měsíce, aby se starali o svou zahrádku.
Olga se objímá s přítelkyní. Ona sama v době invaze ve vesnici nebyla, ale její kamarádka Anna Kryvonosovová ji líčí, jak to před víc než půl rokem vypadalo. „Tři dny v kuse od 25. února touto ulicí projížděly ruské obrněné vozy,“ vypráví Anna agentuře AFP. „Bylo to děsivé, vojáci seděli nahoře se zbraněmi a mířili na nás a na naše domy,“ dodává.
Ruské jednotky si ve vesnici nevybudovaly žádnou základnu, ale pravidelně přes ni jezdily kvůli zásobování. Vojáci také prohledávali lidem domy. Na snímku se Garina, sestra Olgy, mazlí se svým kotětem.
Návrat Olze a Alexovi umožnila úspěšná ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti, která Trojicke 7. září osvobodila. Na snímku je Olga na návštěvě u přítelkyně.
Ačkoli se v regionu mluví převážně rusky, místní reportérům agentury AFP hrdě líčí, jak během okupace volali příbuzným do Charkova, aby jim nahlásili pozice ruských vojáků a ti pak informace předali ukrajinské tajné službě SBU. Snímek zachycuje Olgu po půl roce znovu ve své chalupě, 18. září.
Po ruské okupaci zůstal dům nedotčený.
Když tam Olga poprvé znovu přišla, ponořila hlavu do polštáře a vzlykala: „Toto je můj domov, to je moje postel.“
Olga s manželem Alexem kontrolují zahradu po návratu domů, 18. září.
Olga se švagrovou Lidyí připravují jídlo na oslavu.
Snímek Olgy s Lidyí. Rodina radostně slaví osvobození a opětovné shledání. Přípitek domácí pálenky střídá přípitek, ženy pak zpívají ukrajinské vlastenecké písně. Radost ale znovu střídají slzy, když si ženy ukazují videovzkazy svých synů bojujících na frontě.
Olga u hrobu rodičů v Trojicke.
