Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Finský prezident Alexander Stubb si myslí, že Rada bezpečnosti OSN by měla projít určitou změnou. Na zasedání Valného shromáždění OSN, které proběhne příští týden v New Yorku, se proto podle agentury Reuters připojí k výzvám k reformě.
Valné shromáždění, tedy nejvyšší orgán OSN, se bude příští týden zabývat složením Rady bezpečnosti. Ta se skládá z pěti stálých členů, kteří mají právo veta, a z deseti nestálých členských států. Úkolem Rady bezpečnosti je udržovat celosvětový mír, v posledních době je ale tento úkol vzhledem k dění ve světě poměrně náročný a jednání Rady bezpečnosti jsou prakticky ve slepé uličce.
Podle Stubba by bylo namístě, aby se počet stálých členů Rady bezpečnosti rozšířil z pěti na deset. Finský prezident také navrhuje, aby byl jeden člen z Latinské Ameriky, dva z Afriky a dva z Asie.
„Mým základním poselstvím je, že pokud země globálního Jihu, Latinské Ameriky, Afriky a Asie nezískají zastoupení v systému, obrátí se k OSN zády. A to nechceme,“ řekl pro Reuters.
Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti nese hlavní odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, stojí v Chartě OSN. Rada má 15 členů, z toho pět stálých (Čínu, Francii, Rusko, Spojené království a USA) a deset nestálých členů, kteří jsou voleni Valným shromážděním na dvouleté funkční období. Z principu rotace je pak každý rok volena polovina z nich.
V roce 2024 v ní vedle stálých členů zasedají Alžírsko, Ekvádor, Guyana, Japonsko, Malta, Mosambik, Jižní Korea, Sierra Leone, Slovinsko a Švýcarsko.
Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je třeba, aby nejméně devět z jejích 15 členů hlasovalo pro. Rozhodnutí o podstatných záležitostech vyžadují devět hlasů včetně kladných hlasů všech pěti stálých členů. Zde tedy mohou stálí členové využít právo veta.
Spojené státy, které jsou spolu s Ruskem, Čínou, Francií a Velkou Británií jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti, také podpořily dvě stálá místa pro Afriku.
„Žádný jednotlivý stát by neměl mít v Radě bezpečnosti OSN právo veta,“ nastínil pak Stubb svoje další vize fungování orgánu OSN.
Finský prezident také nadnesl, že v rámci reforem by bylo vhodné zavést možnost pozastavení členství těm zemím, které se účastní „nezákonné války“, přičemž narážel na ruskou invazi na Ukrajinu.
Jakékoli změny ve složení Rady bezpečnosti ale musí nejprve schválit dvě třetiny Valného shromáždění, včetně pěti zemí s právem veta. To činí jakoukoli reformu obtížnou.
