Článek
Sousední Norsko, které rovněž sdílí hranici s Ruskem, ve středu uvedlo, že v posledních dnech zatklo sedmého ruského občana podezřelého z nelegálního létání s drony nebo fotografování v zakázaných oblastech.
Norský premiér Jonas Gahr Støre prohlásil, že je „samozřejmě nepřijatelné, aby zahraniční rozvědka létala s drony“ nad cizím územím. Tím spíš, že byl v pondělí zadržen syn muže blízkého Vladimiru Putinovi.
Plány na výstavbu plotu dostaly zelenou na úterní večerní schůzce premiérky Sanny Marinové se zástupci všech hlavních stran. S návrhem plánů už před měsícem přišla finská pohraniční stráž.
Helsinky silně znepokojují stále častější případy nelegálního překračování více než 1 300 kilometrů dlouhé východní hranice sdílené s Ruskem. Tisíce Rusů prchají před částečnou mobilizací, kterou Vladimir Putin vyhlásil v reakci na neúspěchy svých vojsk na Ukrajině.
Finsko se také obává, že Moskva nasadí organizovanou masovou migraci jako formu hybridní války. Polsko a pobaltské státy Lotyšsko a Litva minulý rok z obdobné praktiky obvinily Bělorusko.
„Shodli jsme se, že je to potřeba,“ řekla Marinová po jednání. „Vláda nyní předloží parlamentu konkrétní návrhy.“ O financování pilotního úseku se podle ní bude hlasovat do začátku příštího měsíce.
Finland’s main parties back plans to build Russia border fence https://t.co/lB7qPz5n9W
— The Guardian (@guardian) October 19, 2022
„Je to otázka zajištění řádné ostrahy finských hranic,“ řekla Marinová. „Chceme zajistit, aby měla naše pohraniční stráž dostatečnou podporu pro provádění náležité a účinné hraniční kontroly, a musíme být připraveni na případné rušivé situace.“
Finská pohraniční stráž minulý měsíc navrhla vybudovat několik metrů vysoký plot zakončený žiletkovým drátem a vybavený sledovacími kamerami a senzory podél 160 kilometrů dlouhé hranice.
Plot by chránil oblasti identifikované jako potenciální riziko rozsáhlé migrace z Ruska, především na jihovýchodě Finska a v okolí hraničních přechodů na severu země. Podle odhadů pohraniční stráže by realizace projektu trvala až čtyři roky a mohla by stát několik set milionů eur. Konečné schválení hlavní fáze by se mohlo odložit až do dubna, kdy se mají ve Finsku konat parlamentní volby, píše The Guardian.
První záběry poškozeného Nord Streamu
Švédským novinářům se ve spolupráci s norskými experty podařilo najít a nasnímat poškozený úsek podmořského plynovodu Nord Stream 1. „Poškození tak silného kovu lze docílit pouze extrémní silou,“ okomentoval poškození plynovodu norský operátor dronu Trond Larsen, který se na místo vydal. Síla exploze zaznamenaná seismologickým zařízením podle deníku „byla ekvivalentní zemětřesení o síle 2,3 stupně Richterovy škály“.
Zmiňovaný podezřelý zadržený v Norsku byl identifikován jako Andrej Jakunin, syn bývalého šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina, který je považován za osobu blízkou Putinovi. Policie uvedla, že létal s dronem ve strategicky citlivé oblasti Špicberk.
Norsko, které je v současnosti největším dodavatelem plynu do západní Evropy a po podezření ze sabotáže plynovodu Nord Stream je ve stavu vysoké pohotovosti, na minulý týden zatklo čtyři ruské občany, kteří nelegálně fotografovali okolní zařízení.
Policie čtveřici, jež měla u sebe fotografické vybavení a další obrazový materiál, neidentifikovala. Zadržení však tvrdili, že jsou turisté, kteří do Norska přijeli z Finska.
Son of “Putin’s confidant” arrested in Norway, possibly Andrey Yakunin https://t.co/bFJeHuXHLI
— The Insider (@InsiderEng) October 19, 2022
Minulý týden byli v Norsku zatčeni také dva další Rusové, oba s drony. Jeden z nich pořizoval snímky vojenských vrtulníků a letišť. Druhý, jenž měl dva ruské pasy, měl u sebe částečně zašifrovaný 4terabajtový nosič fotografií a videí.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto mezitím varoval, že Turecko svým zdržováním ratifikace žádosti Helsinek o vstup do NATO ohrožuje bezpečnost celého severského regionu. Uvedl, že jeho země se bude bránit jakékoli snaze tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana oddělit finskou žádost o členství v NATO od žádosti Švédska.
Turecko a Maďarsko jsou jediné dva zbývající státy NATO, které ještě neratifikovaly společnou žádost Finska a Švédska o členství v NATO. Turecko požaduje, aby obě země nejprve vydaly ze svého území do Turecka osoby, které Ankara považuje za kurdské teroristy.
Proč (ne)otevírat náruč Rusům prchajícím před Putinem
Po Finsku, Polsku a zemích Pobaltí také Česká republika zavírá hranice pro Rusy, kteří by chtěli přicestovat z dalších států v schengenském prostoru za sportem nebo památkami. Mezi prvními, kteří neumožnili samotné vydávání turistických víz Rusům, bylo Česko ostatně i na začátku války.
V souvislosti s nedávným útokem na plynovod Nord Stream Haavisto uvedl: „Žijeme v neklidné bezpečnostní době a čím dříve se na nás bude vztahovat článek 5 NATO a budeme moci přispívat k jeho obraně, tím za daných okolností lépe. Jakékoli zpoždění v posílení bezpečnosti v Baltském moři je znepokojivé.“
Výbuch plynovodu Nord Stream dle něj ukázal, že se „konflikt blíží“. „Je třeba vzít v úvahu, že to má vedlejší dopad na bezpečnostní situaci v kandidátských zemích a v celém regionu,“ dodal Haavisto.
Ve snaze urychlit ratifikační proces před červnovým summitem NATO podepsaly Finsko a Švédsko s Tureckem memorandum o porozumění o tom, jak budou v obou zemích řešeny otázky, jako je vydávání k trestnímu stíhání a obvinění z terorismu. Turecko obviňuje Švédsko zejména z ukrývání sympatizantů Strany kurdských pracujících.
Podle mnohých analytiků Erdogan vyjednává s Finskem částečně proto, aby před volbami v příštím roce na domácí scéně působil přísněji.
Haavisto uvedl, že do Finska dosud vstoupilo 40 000 Rusů, z nichž se někteří vrátili nebo se přestěhovali. Dodal, že o tom, zda lze azyl udělit pouze na základě toho, že žadatel nechce bojovat za Rusko na Ukrajině, rozhodne soud. „Mohly by existovat důvody pro žádost o azyl na základě toho, že branec nechtěl v ruské armádě porušovat lidská práva,“ řekl.
