Článek
Finský ministr hospodářství Mika Lintilä (Cen) předpovídá, že Finsko bude do roka či dvou soběstačné v oblasti elektřiny.
V rozhovoru pro sobotní pořad Yle Lintilä uvedl, že je to primárně díky investicím do domácí výroby elektřiny. Finsko podle něj plánovitě diverzifikovalo svou energetickou paletu.
Nový jaderný reaktor
Dalším významným krokem k soběstačnosti v dodávkách elektřiny bude, pokud bude jaderný reaktor Olkiluoto 3 (OL3) po přelomu roku fungovat podle plánu. Dlouho odkládaný blok momentálně prochází zkušebním provozem a plného výkonu by mohl dosáhnout v prosinci. V pátek se už OL3 stal největším finským zařízením na výrobu elektrické energie. Jeho výkon překročil 1000 megawattů.
„Loni na jaře jsme se během několika měsíců dokázali zcela odpojit od ruské energie. Všestranná energetická paleta, v níž hraje hlavní roli domácí výroba, nám poskytne manévrovací prostor i v budoucnu,“ uvedl Lintilä.
Podle něj jsou jisté dvě věci. „Není návratu ke staré situaci. Víme, že Finsko bude do dvou let soběstačné. Za to můžeme poděkovat investicím do domácí výroby elektřiny,“ řekl.
Přečtěte si více
Provoz elektrárny byl podle jejího ranního sdělení citovaného agenturou Reuters zcela zastaven. Záložní elektrické vedení do ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny bylo obnoveno.
Rychlá výstavba větrných elektráren
Ve Finsku se letos staví větrné elektrárny rekordním tempem, píše ekonomický deník Kauppalehti. V první polovině roku 2022 bylo ve Finsku postaveno více větrných turbín než za celý předchozí rok dohromady.
V loňském roce Finové navíc postavili rekordních 141 nových turbín. Rekord letos ale překonali hned v červnu, za prvních šest měsíců roku 2022 vzniklo nových jednotek 154.
Na konci června činil výkon větrných elektráren ve Finsku přibližně 4000 megawattů. V letošním roce by energie z větrných elektráren mohla pokrýt 12 % finské spotřeby elektřiny - téměř tolik, kolik se předpokládá, že dodá OL3.
V pátek po mimořádném zasedání ministrů energetiky EU v Bruselu Lintilä uvedl, že mezi zeměmi EU existuje „velmi silná“ vůle snížit ceny energie.
„Jsme v úzkém kontaktu s ostatními severskými zeměmi a věříme, že spolupráce bude pokračovat. Této energetické válce je třeba čelit na jednotné frontě. Štěpení členských států EU by prospělo pouze Putinovi,“ varoval Lintilä.
Evropská dohoda o ceně energií
Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023.
Národní provozovatel přenosové soustavy Fingrid a jeho švédský protějšek Svenska kraftnät plánují výstavbu nového přenosového vedení mezi finským Muhosem a vodní elektrárnou Messaure u švédského Jokkmokku.
Členské země Evropské unie sousedící s Baltským mořem se už na konci srpna dohodly, že do roku 2030 zvýší kapacitu větrných elektráren v tomto moři na sedminásobek, tedy na zhruba 20 gigawattů. Chtějí se tak zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska.
