Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Finská policie oznámila, že na zatím neurčitou dobu zadržela část posádky na Rusko napojeného tankeru Eagle S.
Tu Helsinky podezírají, že o Vánocích poškodila energetický kabel Estlink-2, který vede pod hladinou Baltského moře mezi Finskem a Estonskem, a to tím, že táhla kotvu po mořském dně, napsal server Euronews.
Úřady událost označily za sabotáž a zahájily trestní vyšetřování. Posádku tankeru tvoří 24 lidí, na osm z nich finská Ústřední kriminální policie uvalila omezení pohybu.
„Během výslechů a vyšetřování se policie snažila zjistit, kdo se na incidentu podílel a kdo byl během incidentu zodpovědný za kurz lodi. V souladu s tím je v současné době na základě podezření ze spáchání trestného činu omezena svoboda pohybu osmi osobám,“ uvedla Elina Katajamäki z Národního úřadu pro vyšetřování.
„Tento počet se však může s pokračujícím výslechem a průběžným objasňováním okolností změnit,“ dodala.
Helsinské policejní oddělení loď převezlo do přístavu v Porvoo, aby provedlo vyšetřování.
Kabel, kterým proudí z Finska do Estonska elektřina, na Štědrý den nefungoval, ale na služby to mělo jen malý dopad, informoval finský provozovatel elektrické sítě Fingrid.
Eagle S pluje pod vlajkou Cookových ostrovů, ale finští celníci a úředníci EU ji označili za součást ruské stínové flotily tankerů, které přepravují ropu a plyn navzdory mezinárodním sankcím uvaleným kvůli válce na Ukrajině.
Tato stárnoucí plavidla, často s nejasným vlastnictvím, běžně operují bez pojištění regulovaného Západem. Používání těchto plavidel Ruskem vyvolává obavy z ekologických nehod vzhledem k jejich stáří a nejistému pojistnému krytí.
Koncem prosince šéf NATO Mark Rutte uvedl, že hovořil s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a dohodli se, že „NATO posílí svou vojenskou přítomnost v Baltském moři“. Finsko, které má s Ruskem společnou hranici dlouhou 1340 kilometrů, opustilo svou desetiletí trvající politiku vojenské neutrality a v roce 2023 vstoupilo do NATO v reakci na invazi na Ukrajinu.
Spoke w/ @alexstubb about the ongoing Finnish-led investigation into possible sabotage of undersea cables. I expressed my full solidarity and support. #NATO will enhance its military presence in the Baltic Sea.
— Mark Rutte (@SecGenNATO) December 27, 2024
Po jednání Stubb na síti X napsal, že „situace je pod kontrolou“. „Nemáme důvod k obavám,“ dodal s tím, že vyšetřování pokračuje a Finsko a Estonsko požádaly o další pomoc NATO.
V říjnu 2023 Severoatlantická aliance v reakci na podobné incidenty nasadila více hlídkových letounů, dálkových radarových letounů a bezpilotních letounů na pozorovací a průzkumné lety, přičemž do regionu byla vyslána také flotila minolovek.
Země v regionu jsou v pohotovosti od roku 2022, kdy se incidenty rovněž týkaly podmořských kabelů a plynovodů v Baltském moři. V listopadu byly přerušeny dva datové kabely – jeden vedoucí mezi Finskem a Německem a druhý mezi Litvou a Švédskem. Německý ministr obrany uvedl, že úředníci museli předpokládat, že se jedná o „sabotáž“, ale neposkytl důkazy ani neuvedl, kdo by mohl být za incident zodpovědný.
Plynovody Nord Stream, které kdysi přiváděly zemní plyn z Ruska do Německa, byly v září 2022 poškozeny podvodními výbuchy. NATO po zásahu plynovodu Nord Stream posílilo hlídky v blízkosti podmořské infrastruktury, které stále trvají.
