Článek
Šumění moře a zpěv kostelního sboru. Zvuky typické pro souostroví Fidži v Tichém oceánu. V poslední době se pak k těmto zvukům přidává ještě jeden, nečekaný a nevítaný hluk. Jde o štěkot toulavých psů.
Populace toulavých psů na Fidži totiž v posledních dvou letech explodovala. Na vině je psí „baby boom“, ke kterému došlo poté, co se během pandemie uzavřely kastrační služby. Uzavření hranic navíc zastavilo přísun nezbytných dobrovolných veterinářů ze všech zemí světa.
„Je to obrovský problém…je tu tolik psů,“ říká pro britský deník The Guardian manažer útulku SPCA v hlavním městě Suva Shaneel Narayan. Odhaduje, že jen v Suvě je na útěku 20 až 30 tisíc psů. Někteří nemají majitele, jiní se jen toulají.
„Za rok jsme běžně vykastrovali asi tři tisíce zvířat. Během covidu jsme ale dva roky nemohli nic takového dělat kvůli pandemickým omezením,“ vysvětluje Narayan. „Psi mají pět nebo šest štěňat v jednom vrhu. Takže si dokážete představit, kolik zvířat v sousedství přibude za dva roky,“ dodává.
Ačkoli se kastrační služby na Fidži s koncem pandemie obnovily, SPCA i další útulky se potýkají s množstvím umístěných zvířat. „Po covidu se to opravdu zhoršilo. Za týden máme zhruba 40 až 50 zvířat, která do útulku přijmeme. Jsme zahlcení,“ tvrdí manažer.
Psi ale působí potíže také přímo v ulicích. Přenášejí nemoci, obtěžují na rušných silnicích či útočí na děti. „V noci se nám psi potulují po kampusu. Městská rada na ně sice nastraží pasti, ale ráno dostaneme tak dvě, možná tři zvířata. Musíme je vyhnat,“ popsal pro The Guardian člen ochranky na Univerzitě jižního Pacifiku Petero Bole.
S financemi teď bojují i české útulky
Nejen rostoucí ceny energií a úbytek dárců. Organizace, které pečují o zvířata, se v posledních měsících musí vypořádat i s přibývajícími žádostmi o umístění. Majitelé domácích mazlíčků nemají peníze na drahou veterinární péči.
Stejně kritická je pak situace i na druhé straně největšího ostrova Fidži, Viti Levu. Problémy má zejména nadace Greater Good Foundation (GGF) ve městě Lautoka, která se stará o víc než dvě stovky psů.
Jejich útulek je skládačkou oplocených kotců, kdy každý z nich je domovem desítky štěkajících a kousajících psů. Největší výzvou je pak zvířata nakrmit. „Každý den spotřebujeme 47 kilogramů rýže a 52 kilogramů dalu,“ popsala Mere Ranedi, která se o psy v útulku stará.
Další z dobrovolnic GGF Naomi Nacagilevu pak uvádí, že mnoho psů, kteří v útočišti končí, si zažilo týrání. „Většina psů je zachráněna z ulice, některé opustili majitelé, někteří z nich jsou feny se štěňaty, které byly vyhozeny,“ sdělila.
„Malí fidžijští chlapci procházejí kolem těchto nevinných zvířat, bijí je tyčemi nebo do nich kopou,“ vysvětluje Nacagilevu s tím, že právě toto špatné zacházení přispívá k útokům psů na komunitu. „Tolik lidí si stěžuje na to, že je psi napadají. Ale důvod, proč to dělají, je právě špatné zacházení,“ myslí si.
Odborníci na Fidži tak teď doufají, že díky kastracím se počet psů na ostrovech v následujících několika letech sníží. „Nepůjde to přes noc. Trvá to od osmi do dvaceti let,“ říká Narayan.
Situace by se ale případně mohla naopak ještě zhoršit. Právě útočiště, jako je GGF, teď bojují s financemi: GGF v červenci varovala, že její fondy jsou kriticky nízké a do uzavření zbývají jen týdny. Nakonec se útulku podařilo zajistit dostatek darů, aby mohl zůstat otevřený. Stále ale chybí vládní financování nebo firemní partneři.
„Pokud budeme nuceni zavřít, psi v naší péči… nebudou mít kam jít,“ uvedla organizace v červencovém prohlášení. Ošetřovatelka Ranedi k tomu dodává, že psi by přišli o nejbezpečnější možné místo k žití. „Naši psi mají velké štěstí, že byli zachráněni a přivedeni právě sem,“ uzavírá.
