Ficova „fantastická cesta“. Jeho nadšení poslouží čínskému režimu

Robertu Ficovi to konečně vyšlo. Na druhý pokus (ten první překazil květnový atentát, který jej málem připravil o život) přicestoval spolu s delegací ministrů a zhruba 80 podnikateli do Číny, kde zůstane až do 5. listopadu.

Očekávání slovenského premiéra jsou velká. Už v březnu plánovanou návštěvu označil za „jednu fantastickou velkou cestu“. Superlativy nešetřil ani několik měsíců poté.

„V případě návštěvy Číny jde podle mého názoru o nejvýznamnější cestu, kterou v roce 2024 absolvuji. A to z toho důvodu, že v agendě bude nejen velký rozhovor o možnostech mírového řešení konfliktu na Ukrajině, ale bude to především strategická spolupráce a hledání dalších příležitostí na ekonomickou spolupráci s Čínou,“ citoval Fica server Aktuality.sk.

Fico by rád suverénní zahraniční politiku Slovenska „orientoval na všechny čtyři světové strany“ a poukázal i na to, že vztahy mezi Evropskou unií a Čínou nejsou ideální.

Proti názorům EU a NATO, alespoň co se týče zahraniční politiky vůči Číně a Rusku, jde slovenský premiér dlouhodobě.

„Možná ne úplně věcně, ale přinejmenším co se týče vysílání signálů – například před cestou poskytl rozhovor ruskému státnímu kanálu,“ podotýká pro Seznam Zprávy odborník na čínsko-evropské vztahy Richard Turcsányi z Central European Institute of Asian Studies (CEIAS).

„Tyto kroky zapadají do Ficova dlouhodobého vnímání světa, kdy vždy usiloval o přátelské vztahy a postoje vůči nedemokratickým režimům. Sám byl členem KSČ a tuto epizodu nikdy neodsoudil,“ pokračuje Turcsányi.

„Možná je to i nějaká snaha o pragmatickou politiku – snaha získat ekonomické výhody od těchto zemí, ale možná i od EU a NATO, aby se pokusily Fica takříkajíc udržet a dát mu lepší nabídku, nějakou dohodu, nějak ho zaplatit. V každém případě lze říci, že Fico v současné době provádí takový typ zahraniční politiky, který je v EU blízký pouze Orbánovi (Viktor Orbán, maďarský premiér, pozn. red.) a je poměrně vzdálený ostatním členským státům, z nichž většina se v posledních letech stala vůči Číně poměrně kritickou,“ popisuje odborník.

„Celkově si myslím, že mnohé kroky Roberta Fica od jeho návratu k moci před rokem lze přirovnat k dlouholeté politice Viktora Orbána – možná nedosahuje takové úrovně, ale v zásadě jde o jakousi ‚orbánovskou odnož‘, a to jak v domácí, tak v zahraniční politice.“

Důvodů, proč Fico do Číny vycestoval, může být několik. Richard Turcsányi je pro Seznam Zprávy rozdělil na „ekonomické“ a „politicko-symbolické“.

Pokud jde o ty ekonomické, Fico se bude snažit z cesty „přivézt“ něco hmatatelného. Den před svou cestou šéf Směru prohlásil, že je v plánu podpis 13 dokumentů a setkání s nejvyššími představiteli asijské velmoci.

Diskutuje se o otevření čínské automobilky na území Slovenska či továrny na automobilové součástky.

„Pravděpodobně se bude jednat o infrastrukturních projektech – Fico v minulosti hovořil o širokorozchodné železnici přes Slovensko, ale tento projekt bude vzhledem k vývoji na Ukrajině pravděpodobně smeten ze stolu. Již dlouho se však hovoří o vodní elektrárně na řece Ipeľ a v poslední době také o tom, že by Čína přispěla na opravu slovenských silnic, mostů apod. Možná se bude projednávat i otázka železnic, letů atd.,“ nabízí Turcsányi výčet možných spoluprací.

Čína je aktuálně v pozici, kdy je připravena investovat v Evropské unii a snaha vydělat na těchto investicích nemusí být ze slovenského pohledu zcela nereálná.

Koneckonců na Slovensku již působí automobilka Volvo, kterou vlastní čínská automobilka Geely, a u Šuran bude také postavena nová továrna na autobaterie. Tyto investice jsou samy o sobě důležité a existuje zde potenciál pro expanzi čínských společností.

Čitelné jsou i Ficovy politicko-symbolické cíle – rád by se profiloval jako mezinárodně uznávaný lídr.

„Podobně jako například v minulosti prezident Zeman si i on bude užívat, že se o něj budou v Číně pěkně starat – jako o světového lídra,“ říká Turcsányi a připomíná, že spolupráce s nedemokratickými režimy patří do Ficova repertoáru dlouhodobě.

„Zejména v poslední době, od ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022, se Fico překvapivě postavil na čínskou stranu a prezentoval Čínu jako důležitého aktéra mírového procesu. Taková prohlášení pravděpodobně uslyšíme i během návštěvy. Fico bude pravděpodobně kritizovat sankce vůči Rusku, cla na čínská auta a obecně hlásat potřebu jednat s Čínou. Pravděpodobně bude kritizovat jakoukoli kritiku Číny – něco podobného, jako když prezident Zeman v čínské televizi řekl, že se přijel do Číny učit, jak stabilizovat společnost,“ říká Turcsányi, a připomíná tak i neslavnou epizodu česko-čínského přátelství.

Už dříve se Robert Fico netajil tím, že s Pekingem sdílí nejeden názor. Například na „nemožnost řešení konfliktu na Ukrajině vojenskou cestou“ – obě země prý podporují „smysluplné mírové plány“, které „nebudou fantasmagoriemi, ale budou vycházet z reality“.

Stejně tak nemá Fico v plánu ztrácet čas kritizováním Číny za porušování lidských práv.

„Čína je země, která je stabilizátorem světového míru. Co jim mám říct? Promiňte, vy porušujete lidská práva?“ prohlásil v červnu minulého roku při diskuzi o zahraniční politice Slovenska. „Nehodlám rozdávat moudra a poučení z pozice malé země plná porušování základních lidských práv a vad demokracie,“ dodal.

O něco menší nadšení z Ficovy cesty má slovenská opozice, podle které je premiérova cesta v rozporu s národními a ekonomickými zájmy Slovenska. Opoziční strana Národní rada Slovenské republiky spolu s mimoparlamentními stranami Fórum, ODS a Modrí-ES sdruženými v iniciativě Pravicový blok jej vyzvaly, aby cíle cesty objasnil.

„Robert Fico jede do Číny jednat o různých investičních projektech na Slovensku, což může být potenciálně nebezpečné pro slovenskou ekonomiku a slovenskou bezpečnostní a zahraniční politiku,“ řekl na tiskové konferenci krátce před Ficovou cestu poslanec Národní rady Slovenské republiky Juraj Krúpa.

Krúpa upozornil, že Slovensko jako člen EU a NATO nemá stejné bezpečnostní zájmy jako Čína. Spolupráce s čínskými investory přináší nejen obchodní příležitosti, ale také rizika a hrozby.

„Maďarsko si půjčilo miliardu eur za nejasných podmínek. Navíc se muselo popasovat s tím, že na své území pustilo čínskou policii, která sleduje své vlastní zájmy a má velký vliv na čínskou menšinu v Maďarsku, kterou tak přímo ovládá. Všechny země EU a NATO ve svých zprávách upozornily na hrozbu rostoucí aktivity čínských zpravodajských služeb na svém území,“ uzavřel. Podle Krúpy by měl Fico dát jasně najevo, že nejede do Číny vyjednávat nevýhodné podmínky pro Slovensko.

O nevýhodných čínských půjčkách ví své například Černá Hora, Srí Lanka nebo Keňa. Čínská půjčka však není totéž co čínská investice, přestože se ani ta neobejde bez rizik.

„Nejedná se o investici v pravém slova smyslu – jde o čínskou půjčku a následnou výstavbu infrastrukturního projektu z těchto vypůjčených peněz, které jsou pak okamžitě vyplaceny čínské společnosti, a pak je samozřejmě ještě nutné splatit půjčku čínské bance. Takové projekty vytvářejí dluh a řada zemí se kvůli nim ocitla v situaci vysokého zadlužení – ale nejen kvůli nim,“ vysvětluje Turcsányi s tím, že tento případ Slovensku zatím nehrozí.

S čínskými investicemi se však mohou pojit jiné problémy. „V poslední době se například diskutuje o vysoké závislosti na Číně, bezpečnostních rizicích, dopadech na životní prostředí a reálných ekonomických přínosech.“

Zarážející je však načasování Ficovy cesty. Slovensko má momentálně daleko větší starosti, které by mohly premiéra zajímat spíš než přátelení s Čínou.

„Dá se říci, že domácí situace na Slovensku je poměrně problematická a je zajímavé, že uprostřed tohoto chaosu Fico odlétá na několikadenní návštěvu Číny. Samozřejmě se ozývají hlasy přímo kritické k této cestě z nezávislých kritických médií, která pracují s podobnou kritikou, jakou jsem zmínil, ale ve společnosti to není dominantní téma,“ dodává Turcsányi.

Mezi média kriticky komentující Ficovu cestu patří zejména slovenský Denník N, který už dříve poukázal na zarážející okolnosti Ficova obdivu k Číně. Zatímco ji slovenský premiér obdivuje jako ekonomickou supervelmoc, ta se zařazení mezi bohaté země brání. Oficiálně se Čínská lidová republika řadí mezi chudší „rozvojové“ země, což má pro ni jednu výhodu. Jako rozvojová země se může vyhnout příspěvkům do klimatického fondu ve výši 100 miliard dolarů, do kterého posílají peníze „rozvinuté“ země včetně Slovenska.

Komunistická strana Číny vítá západní vůdce, jako je Robert Fico, s otevřenou náručí. „Čínská média to samozřejmě odvysílají a taková sebekritika západního vůdce do vlastních řad bude využita k legitimizaci vlastního režimu a zahraniční politiky,“ upozorňuje Turcsányi.

Sám čínský prezident Si Ťin-pching letos navštívil Evropu. Slovensko, které nepatří mezi hlavní partnery Číny v EU, však vynechal. A Ficova návštěva pravděpodobně postoj Číny nezmění.

„Koneckonců je otázkou, jak dlouho bude Fico u moci a zda se politika Slovenska vůči Číně brzy opět nezmění. Takže si myslím, že Čína bude otevřená rozvíjení vztahů se Slovenskem, bude se asi snažit přijít s aktivitami, které by Fica uspokojily, ale rozhodně si nemyslím, že by se teď Slovensko stalo pro Čínu příliš důležité a že by Čína nějak extrémně usilovala nad rámec běžného úsilí o rozvoj vztahů – které Čína standardně uplatňuje prakticky ve všech zemích světa,“ uzavírá Richard Turcsányi.