„Nechci zase vidět ruské tanky ve svém městě.“ Premiér apeloval na Američany

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší zvláštní zpravodajky ve Washingtonu./

„V roce 1968 jsem byl malý kluk a viděl jsem ruské tanky v ulicích mého města. Nechci je tam vidět znovu. Musíme s podporou Ukrajiny pokračovat tak dlouho, jak to jen půjde,“ pronesl v pondělí český premiér Petr Fiala v úvodu jednání v Bílém domě ve Washingtonu.

Právě vytrvalá česká podpora otevřela Čechům dveře do sídla amerického prezidenta a evropský konflikt byl samozřejmě jedním z témat, kterým se předseda české vlády a americký prezident Joe Biden věnovali i za zavřenými dveřmi. O ruské agresi se však podle informací Seznam Zpráv mluvilo také během Fialova jednání v sídle CIA.

V konzervativním Hudsonském institutu pak premiér v úterý mluvil o české iniciativě, která se snaží získat munici pro Ukrajinu. Podle něj se už podařilo díky spolupráci spojenců sehnat pro Ukrajinu 500 tisíc kusů munice.

„Věříme, že další dodávky budou následovat. Není důvod, proč bychom během následujících 12 měsíců nemohli dodat další milion,“ prohlásil Fiala.

Ve svém projevu premiér zmínil i to, že česká vláda Ukrajině poskytla humanitární a stabilizační pomoc ve výši dvou miliard dolarů. Česko zároveň vycvičilo zhruba 4300 ukrajinských vojáků a válčící zemi zprostředkovalo 834 kusů těžké techniky, jako jsou tanky nebo vrtulníky.

Podpora Ukrajiny je ve Spojených státech v současnosti ožehavým tématem. Kyjev čeká na schválení dalších balíčků americké pomoci už od konce minulého roku, kdy republikáni další podporu Ruskem napadené země zablokovali.

Uplynulé měsíce se tak nesou v duchu vyjednávání kongresmanů, která trvají v podstatě až dodnes. Zákonodárci přišli s kompromisním návrhem zákona, který však zatím prošel pouze Senátem. Tam mají většinu demokraté, kteří jsou pomoci Ukrajině převážně nakloněni, a úspěch balíčku v horní komoře se tak očekával.

Překážku nyní představuje Sněmovna reprezentantů, kde mají naopak převahu republikáni, kteří ve svých argumentech staví na první místo zejména domácí témata, jako je řešení migrační krize na jižní hranici Spojených států.

Zatímco blokace přetrvává, tok již dříve schválené americké pomoci začal pomalu vysychat, což se pro Ukrajinu stává víceméně existenčním problémem. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj ostatně varoval, že v momentě, kdy USA neposkytnou jeho zemi nový balík pomoci, Ukrajina válku prohraje.

V jednom ze svých nejnovějších veřejných prohlášení pak dokonce oznámil, že Ukrajina nedokázala ubránit Trypilskou tepelnou elektrárnu, klíčovou přímo pro Kyjev, poněvadž ukrajinské obraně došly rakety určené k ochraně zařízení.

I když se tak Evropa snaží díru po Spojených státech alespoň částečně vyplnit, absence amerických kapacit je znát.

„Jsem rád, že se nám v Evropě podařilo dosáhnout jednotného postoje a poměrně sílícího přesvědčení evropských zemí, že je v podpoře Ukrajiny ještě potřeba přidat. Projevuje se to i v podpoře české muniční iniciativy,“ pronesl už v neděli před odletem do USA Fiala. „Je ale potřeba dělat víc a je potřeba si přiznat, že bez Spojených států by to bylo velmi obtížné, ne-li nemožné.“

Český premiér podle svých slov patří k politikům, kteří jsou toho názoru, že pokud se ruskou agresi nepovede zastavit na Ukrajině, jen tak neskončí. Dlouhodobě tak apeluje na to, aby Američané v podpoře Ukrajiny pokračovali, a již předem informoval, že právě tomuto tématu se plánuje věnovat ve všech rozhovorech během své návštěvy za oceánem.

Prostor k osobním pobídkám směrem k americkým politikům dostal zejména v úterý, kdy zavítal do amerického Kongresu. Tam absolvoval jednání s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, jeho demokratickou předchůdkyní Nancy Pelosiovou, ale i s několika dalšími politiky, včetně těch republikánských.

Tématem jim – podobně jako při zbylých jednáních Fialovy návštěvy v USA – byla právě Ukrajina, ale i Blízký východ nebo česko-americká spolupráce nejen v oblasti energetiky. Konkrétně pak premiér před novináři zmínil i debatu o důležitosti dodávek LNG plynu do Evropy nebo to, že každý, s kým v Kongresu mluvil, oceňoval Česko za jeho roli ve vztahu k Ukrajině.

„Setkání s předsedou Sněmovny reprezentantů bylo velmi otevřené, osobní a v poměrně úzkém formátu,“ přiblížil ve Washingtonu Fiala. „Myslím, že po všech těch jednáních mohu říct, že jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli. Všechno bude samozřejmě záviset na amerických zákonodárcích.“

Na to, aby se pomoc Ukrajině obnovila, již dříve tlačili i další čeští politici, včetně Miloše Vystrčila nebo Markéty Pekarové Adamové, kteří se spolu s dalšími šéfy evropských parlamentů podepsali pod výzvu zaslanou přímo předsedovi Johnsonovi.

Podle informací v amerických médiích se ovšem zdá, že v Kongresu ledy opravdu povolují. Balíček pomoci pro Ukrajinu by podle nich, ale i podle informací české delegace prý mohl projít tento nebo příští týden. Pokud by se tak ovšem nestalo, bude později už velmi těžké tuto skutečnost změnit.

Sám Johnson se v neděli nechal slyšet, že se pokusí se situací pohnout. O den později pak představil podrobnější plán, který sestává z rozdělení původního balíčku, jenž obsahoval jak pomoc Ukrajině, tak i Izraeli nebo Tchaj-wanu, na jednotlivá hlasování s cílem překonat politické rozpory ve Sněmovně.

„Myslím, že se zvažují různé strategie, jak dosáhnout celkového schválení. Rozdělení může být jedna z cest,“ okomentoval potenciální řešení Fiala. „Myslím, že nejde o ten proces, ale o výsledek. Alespoň z mého hlediska jde o to, aby se podařilo ten balík schválit, protože je důležitý jak pro Ukrajinu, tak pro Izrael a celkově pro bezpečnost ve světě. Jakou zvolí američtí zákonodárci strategii, to samozřejmě musíme nechat na nich.“

Tento krok se ovšem neobejde bez rizika. Zatímco sněmovní demokraté by mohli být ochotni Johnsona podpořit a mohli by dokonce souhlasit s některými dodatečnými opatřeními, o nichž diskutují republikáni, jako je poskytnutí části hospodářské pomoci Ukrajině ve formě půjček, u republikánů je situace stále nejistá.

Johnson navíc nemá úplně jistou pozici. Zástupkyně radikálního křídla Republikánské strany Marjorie Taylor Greeneová totiž v posledních týdnech vyzývá k jeho sesazení z funkce. V úterý se pak dokonce našel první republikánský kongresman, který oficiální návrh Greeneové hlasovat o Johnsonově odvolání veřejně podpořil .

Přestože jde pouze o dva hlasy, agentura AP upozorňuje, že Johnsona v poslední době stále více konzervativců veřejně znevažuje a vzpírá se jeho vedení. Republikánský předseda se nicméně již nechal slyšet, že sám rezignovat nehodlá.