Fiala se udobřoval s Poláky po sporu kvůli migraci. Vyříkáváme si to, zaznělo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Českou vládu čekalo ve slezských Katowicích takřka prezidentské přijetí. Premiéra Petra Fialu (ODS) vítala v industriálních kulisách vojenská přehlídka s kapelou. Pochodující vojáci z námořnictva, letectva i pozemních sil symbolizovali nejen tradiční úctu k hostům, ale také hlavní téma česko-polských jednání: bezpečnost. Polský premiér Mateusz Morawiecki například zdůraznil, že Polsko vnímá jako hrozbu pro bezpečnost země a tím i pro východní křídlo NATO přesun Wagnerovy paramilitární skupiny do Běloruska.

Po letech visegradského „objímání“ a spolupráce při pomoci Ukrajině se ale nad čtvrtečním česko-polským jednáním přece jen vznášel stín sporu – a to ohledně migrační politiky Evropské unie.

„Obě naše vlády mají zájem, abychom konečně v Evropě bojovali s nelegální migrací. Máme rozdíl ve strategiích, ne však v cíli. Migrační pakt je krok správným směrem. Jestli bude schválený, uvidíme v příštích měsících. Vyříkáváme si to,“ řekl premiér Petr Fiala s industriální kulisou těžebních věží v dáli na střeše katowického kongresové centra při tiskové konferenci s Morawieckim.

S návrhem nových migračních pravidel se podle něj podařilo dosáhnout pokroku. Zmínil azylové řízení na hranicích, zabránění volnému pohybu nelegálních migrantů na území členských států, snahu o lepší ochranu vnějších hranic EU či spolupráci se třetími zeměmi v potírání nelegální migrace.

Na červnovém unijním summitu schválení paktu o migrační politice zablokovali Maďaři a právě Poláci. Pakt by Česku přinesl zvýšení finanční pomoci ze strany EU za ukrajinské uprchlíky, a Fiala proto postup těchto dvou států nazval „nezodpovědným a proti zájmům Česka“.

Polská vláda se ale nachází v citlivé situaci, v zemi se rozjíždí kampaň pro podzimní volby, kde se utkají konzervativci s místními liberály v čele s těžkou váhou polské politiky, bývalým premiérem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Jeho Občanská platforma má tři měsíce před volbami v průzkumech dotahovat vládnoucí Právo a spravedlnost.

Česká vláda vyrazila do Polska v početném sestavě – premiér do Katowic přivezl hned devět ministrů včetně dvou vicepremiérů – financí, zahraničních věcí, obrany, průmyslu a obchodu, zemědělství, práce a sociálních věcí, dopravy, pro vědu a pro digitalizaci. Jednali se svými protějšky i všichni společně.

„Hlavním tématem jednání bude další pomoc napadené Ukrajině, což se týká především dodávek zbraní a také výcviku ukrajinských vojáků, který probíhá na území obou států,“ uvedl například mluvčí Ministerstva obrany Jiří Táborský ještě před jednáním pro ČTK.

Česko-polské vztahy jsou velmi blízké (jak zdůrazňovali oba premiéři), a to nejen geograficky.

„Největší hrozbou pro stabilitu našeho regionu představuje čím dál sílící ruský kolonialismus. Česko a Polsko stojí v čele zemí, které usilují o co nejefektivnější vojenskou, materiální i politickou podporu Ukrajiny,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.

Zásadním tématem mezi Českem a Polskem je energetika a hlavními body jsou plynovod Stork II, ropovod TAL Plus, LNG terminál v oblasti Gdaňsku – tedy infrastruktura, která je klíčová v éře po odstřižení se od ruských energetických zdrojů. Fiala na jednàní potvrdil, že pro dokončení plynovodu Stork II platí termín v roce 2026.

Jedním z nových témat česko-polských vztahů je jaderná energetika. Obě země, dlouhodobě spoléhající na těžbu uhlí, se v nové „zelenější“ éře a v časech důrazu na energetickou bezpečnost a nezávislost soustředí na jádro.

Zatímco Česko už má dvě atomové elektrárny v provozu, Poláci ani jednu. Ale v porovnání s Prahou Varšava zvolila zkratku k výstavbě nových bloků – bez tendru si vybrala strategického partnera, nepochybně i dle geopolitických kritérií – severoamerický Westinghouse. Ten se uchází i o výstavbu nového bloku v Dukovanech, je tu ale součástí „pelotonu“ – o zakázku se má v tendru poprat s francouzským EDF a korejským KHNP.

Podle expertů ale Polsko s jádrem „nabírá vítr“ a může Česko předběhnout. Zatímco u nás se zatím chystá stavba jednoho velkého bloku v Dukovanech, Polsko chce mezi lety 2033 a 2043 spustit hned šest velkých reaktorů.

Pro vládu s nejsilnější stranou ODS je Polsko důležitým partnerem – sdílejí konzervatismus či společné disidentské kořeny. Premiéři Fiala a Mateusz Morawiecki proto působí jako podobná krevní skupina, byť každý má trochu jiný background – Fiala akademický, Morawiecki býval bankéřem. Oba se ale v minulosti na odborné úrovni zabývali Evropskou unií. Ještě před společným jednáním spolu oba premiéři mluvili separé.

Jak informovaly Seznam Zprávy, novým velvyslancem v Polsku se má stát někdejší blízký spolupracovník premiéra Fialy z Masarykovy univerzity, dnes její prorektor Břetislav Dančák.

Polsko je v dlouhodobém sporu s unijními orgány ohledně stavu své justice a názoru, zda je Polsko právní stát – zejména v oblasti nezávislosti justice a médií. Polsko také čelí z Evropy, ale třeba i ze strany vládních Pirátů, kritice ohledně oblasti lidských práv – kvůli kriminalizaci potratů či omezování práv LGBT lidí.