Jsme v bodě zlomu, řekl Macron. Na Ukrajinu vyrazí plánovací mise

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštní zpravodajky ve Francii/

Představitelé tří desítek zemí se ve čtvrtek v Paříži na speciálním summitu o Ukrajině shodli na potřebě silné ukrajinské armády. Na stole byla i otázka možného vyslání evropských mírových jednotek do Ruskem napadené země, to je ale podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) velice předčasné.

Byť v tomto směru jednání nepřinesla žádný konkrétní výsledek, Fiala řekl, že Evropa znovu ukázala, že je jednotná, chce se koordinovat a ukázat sílu.

Podle zákulisních informací se jednalo hlavně o zbraních, protivzdušné obraně a dronech, kterých Ukrajina za loňský rok vyrobila více než dva a půl milionu.

Cílem je pokračovat v podpoře Kyjeva, aby byl schopen posílit svou obrannou kapacitu, míní Fiala.

„Jsem rád, že se Česko účastní podobných akcí, ukazuje to, že stojíme na správné straně historie a že nám není jedno, co se děje,“ řekl ještě před odletem do francouzské metropole.

Na přání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na summitu lídry informoval o průběhu takzvané české muniční iniciativy, jejímž cílem je dodat Kyjevu dělostřeleckou munici.

Schůzka se konala v době, kdy probíhají intenzivní jednání o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Evropa v čele s Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem se tak nezávisle na Spojených státech snaží pro Kyjev zajistit krátkodobou vojenskou pomoc i dlouhodobé bezpečnostní záruky.

„Jsme v bodě zlomu. Jednání o příměří začala a jsou vítána. Náš cíl je jasný: dosáhnout mír a zajistit Ukrajině co nejlepší pozici pro jednání. Vyjednaný mír musí být pevný a trvalý pro všechny Evropany,“ prohlásil po jednání hostitel summitu, francouzský prezident Emmanuel Macron.

Mezi hlavní body summitu, kterého se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, patřila možnost uzavření mírové dohody a její následné zajištění skupinou ochotných států. Mezi ty podle Fialy zdaleka nepatří pouze Velká Británie, Německo nebo Francie. „Sešly se tu tři desítky zemí, to mluví samo za sebe,“ podotkl.

Macron následně oznámil, že v nadcházejících dnech zamíří na Ukrajinu francouzsko-britská mise, jejímž úkolem bude připravit plán pro budoucí podobu ukrajinské armády a posoudit možné nasazení jednotek spojeneckých zemí po případném uzavření mírové dohody.

Francouzský politolog Bruno Tetrais však upozorňuje, že Macron často činí podobně velká prohlášení bez jasných dalších kroků.

„Francouzsko-britská mise může dávat smysl, pokud má reálný obsah. Zmínka o nasazení spojeneckých sil po mírové dohodě je však vágní – žádná dohoda není na obzoru a zahraniční jednotky na Ukrajině zůstávají citlivým tématem. Pokud nejde o mírovou misi s mezinárodním mandátem, působí to krapet víc jako Macronova snaha o zviditelnění než jako skutečná strategie,“ komentuje Tetrais.

Zelenskyj do Paříže dorazil už ve středu na pracovní večeři s Macronem. Na jeho počest byla večer Eiffelova věž nasvícena v barvách ukrajinské vlajky, což mělo symbolizovat solidaritu Francie s Ukrajinou v její snaze o obranu proti ruské agresi.

„Macron a Zelenskyj jsou teď blízcí kamarádi. Macron se od svého ‚putinofilství‘ v roce 2022 posunul k pokusu stát se novým Charlesem de Gaullem. Odklon USA od Evropy a důraz na vlastní bezpečnost místo transatlantické spolupráce ukazují, že de Gaullova vize soběstačné Evropy byla správná,“ komentuje setkání pro Seznam Zprávy ukrajinský analytik Taras Kuzio.

Během tiskové konference po skončení summitu francouzský prezident oznámil, že země poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši dvou miliard eur. Půjde o širokou škálu vojenské techniky, včetně protitankových střel Milan, raket MICA pro stíhačky Mirage, systémů protivzdušné obrany Mistral, obrněných vozidel, munice a dronů.

„Je to pozitivní vývoj, protože Francie doteď měla –⁠⁠⁠ a troufnu si říct, že stále má –⁠⁠⁠ dvojí tvář. Macron hodně mluví, ale ve skutečnosti Francie zatím neposkytla mnoho vojenské pomoci Ukrajině, ve srovnání například s Velkou Británií, Německem, Skandinávií nebo Polskem. Francie také nevydává dvě procenta HDP na obranu (přičemž Litva, Estonsko a Polsko se blíží pěti procentům),“ řekl k tomu Kuzio.

Agentura AFP informovala, že těsně před jednáním si Macron volal s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem, který zopakoval, že po uzavření mírové dohody by odpovědnost za obranu Ukrajiny měla převzít Evropa.

„Evropa je schopná se bránit. Musíme to dokázat,“ uvedl Zelenskyj během summitu na sociálních sítích.

Summit navazoval na předchozí jednání v Paříži a Londýně, proběhl jen dva dny poté, co Spojené státy oznámily dvě samostatné dohody s Ruskem a Ukrajinou – o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu.

Britský premiér Keir Starmer před odletem z Londýna označil sliby Vladimira Putina o příměří za „falešné“ a zdůraznil, že ruský prezident neprokázal upřímnou snahu o dosažení mírové dohody, na rozdíl od Zelenského.

Kreml mezitím podmiňuje ukončení útoků v Černém moři částečným zrušením evropských sankcí, což Brusel odmítá bez stažení ruských vojsk z Ukrajiny.

Nenastal čas rušit sankce proti Rusku, řekli po pařížském summitu Starmer a končící německý kancléř Olaf Scholz. „Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese,“ doplnil Fiala.

„Myslím si, že musíme trvat na našich požadavcích a neustupovat z nich,“ souhlasí Kuzio, který dodal, že přestože summit nepřinesl žádné jasné výsledky, debata je důležitá. „Stále je na to čas, protože jsme ještě daleko od mírové dohody. Upřímně řečeno, jsem velmi skeptický, že by Rusko na mírovou dohodu vůbec přistoupilo.“

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Emmanuela Macrona po summitu a komentář k němu.