Článek
Do české muniční iniciativy už se zapojilo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance. Dohromady přispěly částkou 1,6 miliardy eur. Krátce před úterním jednáním evropských lídrů v Praze to oznámil premiér Petr Fiala.
Dodal, že první desítky tisíc kusů munice na Ukrajinu dorazí v nejbližších dnech.
Právě česká muniční iniciativa byla vedle protivzdušné obrany Ukrajiny a spolupráce v obranném průmyslu jedním z klíčových témat úterního setkání v Kramářově vile.
Lídři pěti zemí Evropské unie ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Podle závěrů schůzky „pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích“.
Na pozvání premiéra Fialy dorazil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.
Na tiskové konferenci, která předcházela společné pracovní večeři, lídři ocenili české snahy na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu.
Podle Frederiksenové by peníze, které se v rámci iniciativy podařilo vybrat, měly vystačit na zhruba půl milionu kusů dělostřelecké munice. „Může to změnit situaci na bojišti,“ nechala se slyšet. Podobně se vyjádřil i polský prezident Duda.
Ve Strakově akademii jsem dnes přijal ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.
— Petr Fiala (@P_Fiala) May 28, 2024
Diskutovali jsme o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na úspěchu Ukrajiny závisí bezpečnost celé Evropy. Česká republika bude pokračovat v pomoci Ukrajině. Budeme i nadále spolupracovat s našimi… pic.twitter.com/yD2EEmeSu2
Evropští partneři také slíbili další spolupráci v rámci české iniciativy. Premiérka Siliňová vzkázala, že Lotyšsko do ní přispěje deseti miliony eur. Prezident Duda zase avizoval polskou pomoc s transferem munice na území Ukrajiny.
S dobrou zprávou pro napadenou zemi přispěl i nizozemský premiér Mark Rutte, který přislíbil poskytnout klíčové komponenty k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny. „Doufáme, že na Ukrajinu bude dodán alespoň jeden systém Patriot co nejdříve,“ vzkázal.
Fiala: Spojuje nás odhodlání
Premiér Fiala před schůzkou předestřel, že Česko pojí s evropskými partnery, kteří v úterý zamířili do Prahy, odhodlání udělat v době ruské agrese proti Ukrajině něco pro evropskou bezpečnost (psali jsme zde). Cílem společného setkání je podle něj zejména výměna informací a koordinace dalšího postupu při pomoci Ukrajině.
Fiala, Rutte a Frederiksenová v lednu spolupodepsali otevřený dopis vyzývající ke zvýšení podpory Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské agresi. Dánsko a Nizozemsko stály také u zrodu české muniční iniciativy, jak Fiala připomněl na ranním tiskovém brífinku.
S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy Unie přišel český premiér na mimořádném summitu EU na počátku února. Česko v iniciativě funguje jako zprostředkovatel.
Česká muniční iniciativa
- Česko iniciativou reagovalo na palčivý nedostatek dělostřelecké munice, se kterým se Ukrajina potýká už několik měsíců. Přispěly k němu i neshody v americkém Kongresu při schvalování další vojenské pomoci Kyjevu, které už se podařilo překonat.
- Do iniciativy se zapojilo už na 20 zemí a podařilo se díky ní sehnat 500 tisíc kusů dělostřelecké munice, oznámil v dubnu premiér Fiala. Na téměř 200 tisíc kusů jsou smlouvy, dalších 300 tisíc kusů je Česko podle něj schopné velmi reálně zajistit.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj českou iniciativu přivítal a řekl, že je za ni české vládě a jejímu premiérovi vděčný.
NATO přehodnocuje stávající omezení
Na brífinku, který se konal jen několik hodin před setkáním politiků, Fiala otevřel také téma omezení pro ukrajinskou palbu.
V Severoatlantické alianci vznikla většina, která podporuje, aby Ukrajina mohla používat zbraně dodané Západem i k úderům na legitimní vojenské cíle na ruském území.
Celkem 24 ze 32 členských států Aliance v pondělí po jednání v bulharské Sofii vydalo prohlášení, v němž říkají, že již nebudou akceptovat stávající pravidla, která v tomto směru Kyjev omezují, upozornil server Euractiv. Zavazují se v něm k tomu, poskytnout Ukrajině „ve jménu demokracie“ vše, co mohou.
K přehodnocení současných opatření vyzval mimo jiné generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
V úterý pak tajemník NATO před zasedáním ministrů obrany Evropské unie prohlásil, že použití západních zbraní proti cílům v Rusku by z NATO ani jeho členů neudělalo stranu konfliktu na Ukrajině. „Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo území Ukrajiny,“ citovala Stoltenberga agentura ČTK.
O situaci na Ukrajině s expertkou
Od změn mobilizačních pravidel si Ukrajinci slibovali hlavně to, že určí, jak se budou vysílení vojáci vracet domů. Ale to se nestalo. „Spoustu lidí na frontě i jejich rodin to demotivovalo,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová.
Stoltenbergovo stanovisko podporuje i český premiér Petr Fiala (ODS). Před úterní schůzkou o bezpečnostní spolupráci s evropskými partnery v Praze označil uvolnění pravidel za naprosto logické. Podle něj má Ukrajina právo, aby využila všechny možnosti, jak se bránit.
