Článek
Do české muniční iniciativy už se zapojilo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance. Dohromady přispěly částkou 1,6 miliardy eur. Krátce před úterním jednáním evropských lídrů v Praze to oznámil premiér Petr Fiala.
Dodal, že první desítky tisíc kusů munice na Ukrajinu dorazí v nejbližších dnech.
Právě česká muniční iniciativa byla vedle protivzdušné obrany Ukrajiny a spolupráce v obranném průmyslu jedním z klíčových témat úterního setkání v Kramářově vile.
Lídři pěti zemí Evropské unie ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Podle závěrů schůzky „pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích“.
Na pozvání premiéra Fialy dorazil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová.
Na tiskové konferenci, která předcházela společné pracovní večeři, lídři ocenili české snahy na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu.
Podle Frederiksenové by peníze, které se v rámci iniciativy podařilo vybrat, měly vystačit na zhruba půl milionu kusů dělostřelecké munice. „Může to změnit situaci na bojišti,“ nechala se slyšet. Podobně se vyjádřil i polský prezident Duda.
Ve Strakově akademii jsem dnes přijal ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.
— Petr Fiala (@P_Fiala) May 28, 2024
Diskutovali jsme o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na úspěchu Ukrajiny závisí bezpečnost celé Evropy. Česká republika bude pokračovat v pomoci Ukrajině. Budeme i nadále spolupracovat s našimi… pic.twitter.com/yD2EEmeSu2
Evropští partneři také slíbili další spolupráci v rámci české iniciativy. Premiérka Siliňová vzkázala, že Lotyšsko do ní přispěje deseti miliony eur. Prezident Duda zase avizoval polskou pomoc s transferem munice na území Ukrajiny.
S dobrou zprávou pro napadenou zemi přispěl i nizozemský premiér Mark Rutte, který přislíbil poskytnout klíčové komponenty k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny. „Doufáme, že na Ukrajinu bude dodán alespoň jeden systém Patriot co nejdříve,“ vzkázal.
Fiala: Spojuje nás odhodlání
Premiér Fiala před schůzkou předestřel, že Česko pojí s evropskými partnery, kteří v úterý zamířili do Prahy, odhodlání udělat v době ruské agrese proti Ukrajině něco pro evropskou bezpečnost (psali jsme zde). Cílem společného setkání je podle něj zejména výměna informací a koordinace dalšího postupu při pomoci Ukrajině.
Fiala, Rutte a Frederiksenová v lednu spolupodepsali otevřený dopis vyzývající ke zvýšení podpory Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské agresi. Dánsko a Nizozemsko stály také u zrodu české muniční iniciativy, jak Fiala připomněl na ranním tiskovém brífinku.
S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy Unie přišel český premiér na mimořádném summitu EU na počátku února. Česko v iniciativě funguje jako zprostředkovatel.
Česká muniční iniciativa
- Česko iniciativou reagovalo na palčivý nedostatek dělostřelecké munice, se kterým se Ukrajina potýká už několik měsíců. Přispěly k němu i neshody v americkém Kongresu při schvalování další vojenské pomoci Kyjevu, které už se podařilo překonat.
- Do iniciativy se zapojilo už na 20 zemí a podařilo se díky ní sehnat 500 tisíc kusů dělostřelecké munice, oznámil premiér Fiala. Na téměř 200 tisíc kusů jsou smlouvy, dalších 300 tisíc kusů je Česko podle něj schopné velmi reálně zajistit.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj českou iniciativu přivítal a řekl, že je za ni české vládě a jejímu premiérovi vděčný.
NATO přehodnocuje stávající omezení
Na brífinku, který se konal jen několik hodin před setkáním politiků, Fiala otevřel také téma omezení pro ukrajinskou palbu.
V Severoatlantické alianci vznikla většina, která podporuje, aby Ukrajina mohla používat zbraně dodané Západem i k úderům na legitimní vojenské cíle na ruském území.
Celkem 24 ze 32 členských států Aliance v pondělí po jednání v bulharské Sofii vydalo prohlášení, v němž říkají, že již nebudou akceptovat stávající pravidla, která v tomto směru Kyjev omezují, upozornil server Euractiv. Zavazují se v něm k tomu, poskytnout Ukrajině „ve jménu demokracie“ vše, co mohou.
K přehodnocení současných opatření vyzval mimo jiné generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
V úterý pak tajemník NATO před zasedáním ministrů obrany Evropské unie prohlásil, že použití západních zbraní proti cílům v Rusku by z NATO ani jeho členů neudělalo stranu konfliktu na Ukrajině. „Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo území Ukrajiny,“ citovala Stoltenberga agentura ČTK.
O situaci na Ukrajině s expertkou
Od změn mobilizačních pravidel si Ukrajinci slibovali hlavně to, že určí, jak se budou vysílení vojáci vracet domů. Ale to se nestalo. „Spoustu lidí na frontě i jejich rodin to demotivovalo,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová.
Stoltenbergovo stanovisko podporuje i český premiér Petr Fiala (ODS). Před úterní schůzkou o bezpečnostní spolupráci s evropskými partnery v Praze označil uvolnění pravidel za naprosto logické. Podle něj má Ukrajina právo, aby využila všechny možnosti, jak se bránit.
