Farage těží z britského naštvání a sílí. Ve straně mu ale roste odpor

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Britská strana Reform UK, kterou vede Nigel Farage - známý jako jeden ze strůjců brexitu, od červencových voleb nabírá na síle.

„Vyvíjí politický tlak na vládní Labouristickou stranu i opoziční konzervativce. Má schopnost zaujmout voliče, kteří pro ně dříve hlasovali,“ říká pro Seznam Zprávy politoložka se specializací na Británii Josephine Harmonová, která působí mimo jiné na University College London.

Pravicově populistická strana trumpovského ražení zaznamenala ve zmíněných volbách překvapivý úspěch, když si připsala více než 14 % všech hlasů a získala čtyři křesla. Přelomové byly tyto volby i pro Farageho osobně, jelikož se po sedmi neúspěšných pokusech poprvé dostal do britské Dolní sněmovny.

Letos v únoru pak přišel pro stranu, která vznikla v roce 2021 jako nástupkyně The Brexit Party a zaměřuje se na boj proti migraci a „woke ideologii“, další milník - vůbec poprvé se dostala do čela volebních průzkumů.

Dominantní postavení si v nich drží doteď. Z průzkumu, který minulý týden zveřejnil Ipsos UK, vyplývá, že 36 % lidí vážně zvažuje, že svůj hlas v nadcházejících volbách hodí právě Farageově straně. Od července jejich počet vzrostl o šest procent. Pro porovnání - volit vládní labouristy momentálně zvažuje asi 31 % Britů.

Mezitím strana posiluje i na personální úrovni. Nedávno přivítala celkem 29 nových radních, kteří přeběhli od konzervativců či Liberálních demokratů. Celkem si tak v zastupitelstvech přišla na 100 křesel.

„Ačkoli je parlament teprve na začátku, je zřejmé, že podpora Reform UK od voleb vzrostla,“ uvedl Keiren Pedley, který v Ipsosu vede skupinu zaměřenou na britskou politiku. Voliči se dle něj k partaji uchylují za dvou hlavních důvodů - jednak se jim líbí, jak přistupuje k přistěhovalectví, jednak věří, že právě ona by mohla Británii přinést potřebnou změnu.

Tu si britští voliči původně slibovali od labouristů, které v červenci svými hlasy poslali po letech konzervativní vlády do čela země. Postupem času se ale ukázalo, že z počínání kabinetu jsou Britové převážně zklamaní a mnozí začali hledat útočiště jinde, mimo jiné u protestně laděné Reform UK. Blízko k ní v poslední době čím dál častěji mají zejména mladí muži, jak si povšimla britská média.

„Farageova strana představuje v tuto chvíli velkou hrozbu. Vzhledem k tomu, že má relativně málo poslanců, má v některých ohledech větší vliv, než by se dalo očekávat,“ podotýká odborník na moderní britskou historii Edmund Neill z Northeastern University v Londýně.

Skupina, ve které může Farage lovit voliče, je ale dle něj do jisté míry omezená. „První věc, co se většině lidí vybaví, když vidí Farageho, je, že se staví proti EU. Mladší voliči jsou ale spíše zastánci setrvání v EU nebo dokonce návratu do sedmadvacítky,“ vysvětluje Neill pro Seznam Zprávy.

Pozici Reform UK by navíc do budoucna mohla ohrozit i pnutí, která už teď uvnitř strany bují. „Nigel Farage má trochu tendenci se s lidmi rozcházet ve špatném a v současné době má strana poměrně velké vnitřní rozpory,“ připomíná Neill.

Mezi více než 200 tisíci členy panují neshody ohledně toho, jak by strana, která vznikla na protest proti mainstreamovým stranám, ale nakonec se sama dostala do vrchních pater politiky, měla do budoucna vypadat.

Dle britských médií někteří členové nesouhlasí s profesionalizací strany, o kterou se snaží její vedení. Vadí jim například to, že kontroluje jejich aktivitu na sociálních sítích a v případě, že obsahuje něco nevhodného, neváhají je vyloučit. K této praxi se údajně Farage uchýlil ve snaze vyhnout se před dalšími volbami otázkám ohledně kontroverzních tvrzení svých kolegů.

„Uvnitř Reform UK se ozývají hlasy, které by chtěly mít více demokratické slovo. Nelze vyloučit, že to přeroste v nějakou rozsáhlejší vzpouru,“ vysvětluje Neill.

Stanice BBC nedávno upozornila, že téměř 12 prozatímních předsedů lokálních poboček Reform UK rezignovalo kvůli tomu, že byli nespokojeni s tím, jak je strana vedena. Stěžovali si na chaotickou organizaci i omezování svobody projevu. Podle nich strana ve snaze profesionalizovat se přejímá „samotné rysy establishmentu, kterému se snaží vzdorovat“.

Dohady panují i přímo ohledně osobnosti lídra přezdívaného „věčný narušitel“, který stranu ve volbách dovedl k překvapivému úspěchu.

Poslanec Reform UK Rupert Lowe, jemuž bylo nedávno kvůli obvinění z šikany na pracovišti pozastaveno členství, kritizoval Farageovo vedení a vzkázal, že Reform UK zůstala „protestní stranou vedenou Mesiášem“. Sám odmítá, že by se dopustil jakéhokoliv pochybení a obvinil vedení, že se ho snaží vyštvat, protože se odvážil postavit Farageovi.

Farageovu pozici zkraje roku zpochybnil také americký miliardář Elon Musk, který dříve platil za jeho blízkého spojence. Na jím vlastněné platformě X napsal, že Farage „na to nemá“ a strana potřebuje nového lídra.

Pohledy voličů Reform UK na Farageův leadership se různí, jak vyplývá z průzkumu YouGov. Třetina z nich má za to, že by se straně dařilo lépe, kdyby měla jiného lídra. Další třetina voličů je nicméně přesvědčena o tom, že Farageův odchod by straně uškodil.

Podle Edmunda Neilla v tuto chvíli neexistuje nikdo, kdo by mohl Farageho ve vedení strany nahradit. „Snadno plní novinové titulky. Zejména v otázkách EU nebo imigrace se mu daří rozvířit atmosféru a dosáhnout úspěchu,“ komentuje s odkazem na jeho minulost ve stranách UKIP (Strana nezávislosti Spojeného království) a The Brexit Party.

Josephine Harmonová doplňuje, že Reform UK plně zapadá do vzoru evropských populistických, antiimigračních a euroskeptických stran, které vedou výrazní lídři. „Reform UK je jako jednočlenná kapela, ve které hraje Farage naprostý prim. Celá značka je postavena okolo jeho osoby,“ vysvětluje.

BBC nicméně poznamenala, že pokud bude chtít Reform UK triumfovat v nadcházejících volbách, bude muset dostat své členy pod kontrolu. A nejspíše je přesvědčit ke kompromisům, které dělají ostatní mainstreamové strany, aby přilákaly více voličů.