Falšování záznamů, vydírání, úniky. Na Netanjahua se valí skandály

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vedle Hamásu, Hizballáhu a dalších proíránských skupin proti mně bojují i média, vzkázal v neděli občanům premiér Benjamin Netanjahu.

Šéf izraelského krajně pravicového kabinetu čelí v posledních týdnech obvinění z předávání tajných dokumentů tisku, z přepisování zápisů ze zasedání válečného kabinetu a nově i z toho, že šéf jeho kanceláře Cachi Braverman vydíral nejmenovaného armádního důstojníka.

Zprávu o údajném vydírání vojáka, jehož měl Braverman nutit k úpravě zápisků z jedné z válečných porad, zveřejnil minulý týden veřejnoprávní kanál Kan.

Existuje také podezření, že premiérovi podřízení použili kompromitující videozáznam jednoho z vojenských důstojníků k tomu, aby upravil záznamy z noci ze 6. na 7. října 2023 - tedy z noci předcházející teroristickému útoku Hamásu na Izrael, při němž přišlo o život na 1200 lidí.

Netanjahu tvrdí, že skandály mají za cíl oslabit zemi ve válce. Sám Braverman pak vše popřel a po televizi žádá omluvu, stažení článku a odškodné ve výši 100 tisíc šekelů (asi 635 tisíc korun).

Později ještě premiérova kancelář hrozila trestním stíháním, pokud televize nepropustí reportéra, který článek napsal. V sobotu nicméně provedla policie několik výslechů zaměstnanců Netanjahuovy kanceláře.

Kvůli účasti na skandálu byl už koncem října zatčen Netanjahuův mluvčí Eli Feldstein. V neděli soud rozhodl o prodloužení jeho vazby o další čtyři dny, následně by – po 18 dnech za mřížemi – měl pokračovat v domácím vězení. Ve vazbě pobývají i čtyři vojáci, kteří jsou do skandálů zapleteni.

Jak připomněl server The Times of Israel, Cachi Braverman se už v minulosti přiznal k ilegální skartaci dokumentů v premiérově úřadu, několik týdnů po teroristickém útoku ze 7. října pak zabavil utajované dokumenty popisující události měsíce před válkou.

V nich by se mohl ukázat premiérův podíl na nepřipravenosti státu – po útoku například vyšlo najevo, že armáda na příkaz politiků přesunula několik svých divizí od Gazy na Západní břeh Jordánu. Tam se vojáci měli místo obraně státu věnovat spíše ochraně osadníků, kteří tam na řadě míst terorizují civilisty.

„V normální západní zemi by premiér musel hned 8. října odstoupit,“ řekl Seznam Zprávám krátce po teroristických útocích politolog Jonathan Rynhold z Bar Ilanovy univerzity. Narážel tak nejen na selhání bezpečnostních složek, ale i na Netanjahuovu dlouholetou snahu o posílení Hamásu na úkor Palestinské národní správy.

Nově zveřejněná tvrzení, kvůli nimž premiérův úřad vyšetřuje policie, se tak přidávají k dřívějším obviněním. I přes tři soudní procesy, v nichž je Netanjahu obviněn z korupce, podvodu a narušení důvěry, je stále ve funkci a jeho kritici tvrdí, že uměle prodlužuje válku jen proto, aby se vyhnul vynesení rozsudku.

Jeho pozice se navíc zdá pevnější než kdy jindy. Poté, co minulý týden z vlády vyhodil svého jediného oponenta Joava Galanta, ještě upevnil vztah s extremisty.

Na zasedání válečného kabinetu má nyní nově docházet i ministryně pro osady Orit Strooková, která proslula svými kontroverzními výroky.

Zastánkyně opětovného židovského osídlení Gazy například v reakci na americké jednání o příměří v Gaze prohlásila, že „USA si nezaslouží být nazývány přítelem Izraele“. Jindy zase horovala pro to, aby měli lékaři možnost odmítnout pacienty z náboženských důvodů. Pacienti, kteří patří k LGBT lidem, by tak nejspíš měli smůlu.

„Nechci vám způsobovat depresi, ale kvůli izraelské vládě jsme mnohem blíž ke stavění osad v Gaze než k tomu, aby se z Gazy vrátili rukojmí,“ řekl známý izraelský novinář Barak Ravid při projevu k Židovským federacím Severní Ameriky, organizaci sdružující 146 židovských federací a 300 dalších židovských komunit. V proizraelském davu se ozýval šepot šokovaných posluchačů, byly slyšet i vzdechy „můj Bože“.

Po amerických volbách je jasné, že se izraelská krajní pravice cítí na koni. Ministr financí Becalel Smotrič, jemuž Netanjahu svěřil dohled nad okupovaným Západním břehem Jordánu, v pondělí pověřil své úředníky, aby začali připravovat anexi tohoto území.

Vítězství Donalda Trumpa totiž vnímá jako „důležitou příležitost k uplatnění suverenity“ nad Západním břehem.