Článek
Nizozemsko a Dánsko se zavázaly Ukrajině dodat letouny F-16. Podle agentury Reuters to dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekl nizozemský premiér v demisi Mark Rutte. Počet stíhaček předseda vlády nespecifikoval, Zelenskyj však na síti X, bývalém twitteru, napsal, že se s Ruttem shodli na počtu 42 strojů F-16 pro Ukrajinu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně uvedla, že Kodaň Kyjevu daruje 19 stíhaček.
Ukrajina může získat letouny po splnění podmínek, mezi které mimo jiné patří i dokončení výcviků vojenských pilotů. Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého mají stroje několik výhod. Nicméně předpokládá, že na jejich nasazení do akce si ještě počkáme.
Mohou letouny F-16 výrazně pomoct Ukrajině?
Ano, pro Ukrajinu je to jednoznačně dobrá zpráva. Tím hlavním důvodem je skutečnost, že F-16 používají munici (střely, bomby) ze západu, které jsme schopní dlouhodobě dodávat. Je důležité si připomenout, že na rozdíl od ukrajinské armády, sil protivzdušné obrany nebo námořnictva, tak ukrajinské letectvo dodnes zatím neobdrželo žádné dodávky techniky ze Západu. Stále stojí na starých sovětských letounech, u těch stíhacích mluvíme o MiG-29 a Suchoj Su-27. Ukrajina je získala při dělení Sovětského svazu na počátku devadesátých let, a přece jenom Rusko, přestože používá stejné typy letounů, tak jde o novější a mladší varianty.
Nicméně s prodlužující se dobou bojů je stále větší problém zásobovat Ukrajinu dodávkami munice, zejména střel, pro tato letadla. Stejný, možná ještě větší problém nastává u dodávek náhradních dílů pro tyto typy. Ty se i v dobách SSSR většinou vyráběly na území Ruska. Tudíž pro Ukrajince je i přes jejich mimořádnou schopnost improvizace obtížné udržovat tato letadla v letuschopném stavu.
Jak letectvo tento problém řešilo dříve?
Od počátku ruské agrese se hledaly letouny stejných typů, které Ukrajina používá v zemích, které ji podporují. Získala tak například MiG-29 ze Slovenska nebo z Polska s celou řadou náhradních dílů. Došlo i k nákupům z dalších zemí přes různé prostředníky. Dnes se dá říct, že kde to šlo, tam se sáhlo a dnes už není moc kde brát. Proto Ukrajina musí přejít na západní leteckou techniku tak, aby jí svobodný svět mohl dlouhodobě podporovat v obraně.
Budou západní letouny znamenat výraznou změnu v rusko-ukrajinském konfliktu?
Že by to znamenalo nějaký zásadní přelom ve válce, se očekávat nedá. Těch důvodů proč je celá řada. Ani jedna strana, vzhledem k extrémnímu nasycení prostředky protivzdušné obrany, dnes neoperuje na druhé straně fronty. Dnes oznámený počet darovaných letounů je stále pro rozměr bojiště i sílu ruského protivníka nízký. Ale to zásadní, co je nutné v dnešním světě mediálních zkratek neustále připomínat, je fakt, že neexistuje, a nikdy v historii válečných konfliktů neexistovala, jedna jediná zbraň, která válku rozhodne a ukončí. Nebyla jí ani taková revoluční zbraň, jako byla jaderná puma. Ta sice zásadně urychlila konec války v Pacifiku a zachránila miliony životů, ale i ona byla hlavně důrazným vzkazem pro Japonce, že nemá smysl válku prodlužovat.
Příchod stíhaček na Ukrajinu je zásadní pro schopnost ukrajinského letectva nadále bojovat. A je také důležité si na rovinu říct, že F-16 nic nezmění v probíhající ukrajinské ofenzivě, protože do ní ta letadla zkrátka nestihnou zasáhnout.
Z jakého důvodu?
I kdyby se podařilo v rekordně krátké době vycvičit ukrajinské piloty, ukrajinský pozemní personál, připravit logistiku pro nějaké operace těch letadel, tak se obávám, že letouny F-16 uvidíme na Ukrajině spíš v závěru letošního roku. Tehdy už ale pokračování ofenzivy nebude přát počasí.
Co stěžuje výcvik ukrajinské armády?
Paradoxně je to především jazyková bariéra. On už nějaký ten výcvik příslušníků ukrajinského letectva nějakou dobu probíhá. Ukázalo se, že znalost anglického jazyka u jejich personálu není na potřebné úrovni. V tuhle chvíli tak jde o větší brzdu při přeškolování než samotné schopnosti Ukrajinců ovládat zbraňové systémy. Za sebe říkám, že pokud se to zvládne během čtyř měsíců, tak to bude úžasně rychlé a skvělé. Nicméně nasazení do akce v součinnosti s pozemní ofenzivou se přesune až na příští rok.
Existuje i další důvod, proč to nejde rychleji?
Jsou to filozoficky úplně jiná letadla, než na jaká jsou na Ukrajině zvyklí. Počínaje větší citlivostí na kvalitu vzletových a přistávacích drah, kvalitu použitých paliv, úroveň údržby a konče třeba tím, že Ukrajinci jsou zvyklí na letadla s klasickým řízením. Tedy tzv. kniplem, zjednodušeně řečeno pákou, kterou ovládáte letadlo směrem nahoru, dolů, do stran a pilot ji má umístěnou mezi nohama. Letouny F-16, tzv. side-sticky, mají z obou stran ovladače, které vypadají jako joysticky. Není to nic, co by se ten pilot samozřejmě nenaučil velice rychle používat. Nicméně abyste mohli být nasazení do boje, tak musíte mít řízení perfektně zažité.
Kromě domluvy s Nizozemskem jednal prezident Zelenskyj i se Švédskem ohledně dodávek gripenů. Jak je to s nimi?
Za mě to nedává moc smysl. Ze dvou důvodů. Zaprvé se tím tříští logistika. Ukrajincům přiděláváme dost starostí už tím, že jim hrneme pozemní techniku naprosto rozdílných typů. Za druhý a závažnější důvod považuji fakt, že samo Švédsko gripenů nemá nazbyt.
