Boris namíchal nad Českem „dokonalý“ recept na katastrofu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tlaková níže Boris přinesla do Česka a okolních států střední Evropy zřejmě největší povodně za víc jak 20 let. Silný a několik dní neustávající déšť meteorologové předvídali dopředu a dobře vědí, odkud přišel.

„V tomto případě dostala jméno Boris, jinak se tlakové níži, která se vytváří nad Janovským zálivem říká Janovská cyklona. Vzniklé situaci se v synoptické meteorologii říká také situace Vb a své zvláštní pojmenování má právě proto, že k nám vždy přináší trvalé a vydatné srážky,“ řekla Seznam Zprávám meteoroložka ČHMÚ Milada Křížová.

Zjednodušeně řečeno se podle meteorologů tlaková níže zformovala poté, co studený vzduch ze severu přišel nad severní Středomoří, kde tlaková níže mohla nasbírat dostatek vlhkosti a energie z moře. Pak se tlaková níže vydala ze severní Itálie na severovýchod obvyklou trasou pro situace Vb.

Okraj cyklony přitom podle Křížové (opět v souladu s běžnou praxí) doprovázel „výrazný střih větru“, což znamená, že na jejím okraji proudí v nižších vrstvách atmosféry proudění ze severu, zatímco výše proudí teplý vzduch od jihu. „Tento výrazný střih větru způsobuje, že se vytvoří významné vzestupné pohyby, a to je přesně podnět pro vývoj intenzivních srážek,“ vysvětlila meteoroložka.

Další přísadou v receptu na katastrofu byla tlaková výše nad severovýchodní Evropou, která v podstatě zablokovala další postup Borise a uvěznila ho i s veškerou vodou nad střední Evropou. Kvůli tomu nebyl déšť jen intenzivní, ale i dlouhý.

„Tato níže není žádné monstrum a nebývá ani příliš hluboká, takže si nepředstavujme nějaký hurikán. Ideálně ale nastavuje podmínky pro produkci trvalých a vydatných srážek na velkém území,“ dodala Křížová s tím, že stejný scénář je zodpovědný za většinu povodňových situací na tocích Labe, Vltavy i Odry a odehrál se i v letech 1997 a 2002.

Současným povodním tedy podle Křížové jinými slovy nepředcházel žádný výjimečný jev, „jen byly namíchány ty příhodné ingredience“.

S tím souhlasí i meteorolog Michal Žák a dodává, že za tři nejdůležitější ingredience lze považovat mimořádně teplé Středomoří a Černé moře, přičemž mediterán zajistil vznik Borise a Černé moře ho pak zásobovalo „nezanedbatelným množstvím vlhkosti“ v pozdější fázi během víkendu.

Druhým faktorem byly podle Žáka již zmiňované podmínky, kvůli kterým se se tlaková níže držela na stejném místě a zároveň se při ní udržoval i teplotní kontrast.

Těm nejextrémnějším srážkám pak podle Žáka přispělo i takzvané návětrné zesílení. „Jde o lokální zesílení srážek způsobené horami, které jsme v extrémní míře mohli vidět zejména v Jeseníkách,“ řekl Žák Seznam Zprávám s tím, že hory nefungují jen jako bariéra pro mraky, které se pak o ně mohou „zaseknout“ a vypršet pod ně. „Dochází i k tomu, že vzduch blížící se k horám je terénem tlačen do větších výšek, kde panují menší teploty. Čím víc se vzduch ochladí, tím méně udrží páry, která zkapalní a spadne dolů ve formě deště nebo sněhu,“ vysvětlil.

Nabízí se i otázka, jak rozsah dešťů a povodní souvisí, nebo nesouvisí se změnou klimatu.

Tady už si na přesnou odpověď ale budeme muset určitě nějakou dobu počkat. K té se totiž vědci obyčejně dopracují až v tzv. atribučních studiích, v jejichž rámci odhadují, o kolik je daná událost pravděpodobnější, než by byla nebýt oteplení globálního klimatu vlivem skleníkových plynů, nebo jak oteplení přispělo k její intenzitě.

Takové studie se nedají udělat přes noc, a vědci proto zatím nemohou poskytnout víc než popis obecných zákonitostí a souvislostí.

Podle Žáka není pochyb, že k podobným situacím jako nyní ve stejné oblasti docházelo i v minulosti a bez člověkem způsobeného oteplení. Zároveň se ale dá předpokládat, že zejména kvůli teplému moři mohla tlaková níže nabrat o něco víc vody a energie.

Připomeňme, že Středozemní moře bylo extrémně teplé letos i loni a padlo hned několik rekordů, a právě povodně způsobené silnými srážkami jsou jedním z rizik, o kterých vědci v souvislosti s přehřátými moři mluví.

„Faktory, které lze přičíst na vrub klimatické změně, jsou abnormálně teplé léto i začátek podzimu a také díky 15 měsícům trvajícímu nadprůměrně teplému počasí se výrazně prohřálo Středozemní moře, které v létě trhalo teplotní rekordy. Jelikož se díky vysokým teplotám vypařuje více vody a atmosféra ji dokáže více pohltit, tak po delším období veder většinou přijde nějaký extrém, a to buď v podobě bouřek anebo tentokrát této tlakové níže,“ rozvedl to dále pro SZ klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

„Silně neobvyklý“ je podle Zahradníčka v každém případě příchod takové události v danou roční dobu, což opět souvisí s tím, že letošní léto bylo de facto prodlouženo o začátek září.

„Některé faktory, které způsobily nebo zesílily tuto situaci, jsou spojené s klimatickou změnou, ale jako celek bych si zatím neodvážil tvrdit, že za tuto povodeň může výhradně klimatická změna,“ shrnul nakonec Zahradníček.

Jak už bylo zmíněno, konkrétnější odpovědi přinesou až atribuční studie. Podle klimatologa Radima Tolasze ale to hlavní vlastně už víme.

„Je zřejmé, že by v případě chladnějšího Středomoří byly celkové srážky nižší a pravděpodobně i jinak rozložené v čase. Jistě budou připraveny i studie, které se to pokusí spočítat, ale v zásadě je to jedno. Stačí, když přestaneme zpochybňovat, že nám změna klimatu problémy přináší nebo prohlubuje,“ řekl Tolasz, který mimo práci pro ČHMÚ působí i ve Světové meteorologické organizaci a je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN. „Věda již předložila dostatek důkazů, že si za současný průběh změny klimatu může lidstvo samo a je tedy v jeho silách tyto vlivy zmírnit,“ uzavřel.