Expertka OSN: Činy Hamásu jsou strašné, ale pro soud o genocidě nerelevantní

Na půdě Mezinárodního soudního dvora (ICJ) začalo před týdnem slyšení v případu, kdy Jihoafrická republika viní Izrael z páchání genocidy na Palestincích v Pásmu Gazy.

Na konečný verdikt budeme pravděpodobně čekat hodně dlouho, v první fázi procesu se ale jedná o předběžných opatřeních – a mezi nimi může být i příkaz k zavedení příměří v Pásmu Gazy.

„Řekla bych, že příměří bude mezi žádostmi o předběžná opatření tou nejsložitější otázkou,“ uvedla Margaret Satterthwaiteová, zvláštní zpravodajka OSN pro nezávislost soudců a právníků.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví i o tom, že ICJ bude posuzovat nejen samotný akt genocidy (tedy zda k němu došlo), ale i podněcování ke genocidě a napomáhání k ní. A toho se podle ní někteří izraelští představitelé mohli dopustit.

Reaguje také na argumentaci Izraele kontextem války, tedy ohavným teroristickým útokem hnutí Hamás: „Řekla bych, že tyto činy nejsou relevantní pro obhajobu tvrzení o genocidě. Důvodem je to, že nikdy není v pořádku páchat genocidu, takže i když jste jako stát vystaveni potenciálně hrozným, strašlivým zločinům proti lidskosti, válečným zločinům, není možné se mstít nebo se snažit bránit pácháním genocidy.“

Jaký máte pocit z prvních slyšení u haagského soudu? Působila na vás některá ze stran přesvědčivěji?

Nejprve bych chtěla říct, že je velmi důležité, že byl – v době velkého nebezpečí pro lidi na okupovaných palestinských územích – tento případ Jihoafrickou republikou podán. Spolu s dalšími zpravodaji OSN ho vítám a oceňuji obě strany za to, že se zapojily přímo do soudních jednání. K soudu si přivedly vynikající právníky, řekla bych právnickou nejvyšší ligu.

Nemyslím, že bych měla říkat názor na to, kdo by mohl vyhrát a jak se zachovají soudci. Řeknu jen to, že Jihoafrická republika podle mého názoru předložila velmi přesvědčivé argumenty, a to jak po stránce skutkové, tak po stránce právní. Velmi přesvědčivé argumenty ale předložil také Izrael.

Je nicméně důležité si uvědomit, že se jedná o fázi předběžných opatření, takže velmi předběžnou fázi. To znamená, že Jižní Afrika musí soudu ukázat, že jeho úlohou je zavést opatření, která zajistí ochranu dotčených práv, a že je to naléhavá potřeba. Že to musí udělat rychle.

Proto Jihoafrická republika mnoho času věnovala vysvětlování toho, proč volá po konkrétních opatřeních, která by ráda, aby soud zavedl. V tomto bodě si myslím, že všichni dokážeme uznat velkou naléhavost současné situace.

Zmínila jste předběžná opatření. Je jasné, že na konečný verdikt, zda šlo o genocidu, budeme čekat dlouho – nejspíš roky. Jak to ale vidíte s přijetím opatření, která JAR žádá, zejména příměří?

Předběžná opatření samozřejmě musí být zaměřena na ochranu dotčených práv a musí být naléhavě potřebná. Jak jste řekl, Jižní Afrika požádala o příměří, ale také o řadu dalších konkrétních kroků.

Řekla bych, že příměří bude mezi žádostmi o předběžná opatření tou nejsložitější otázkou, protože JAR tvrdí, že zavést ho je nezbytné nejen k zastavení zabíjení, které podle ní představuje akt genocidy, ale také proto, že současný probíhající konflikt znemožňuje přístup humanitární pomoci.

V Gaze nyní vidíme obrovské množství lidí, kteří jsou na pokraji vyhladovění, kteří nemohou dostat zdravotní péči, kteří mají obrovské a trvalé zdravotní problémy. Denně tu máme ženy, které rodí. Je to strašné, strašný výsměch, ať se zeptáte kohokoli.

Je tedy otázkou, zda je nutné, aby soud realizoval příkaz Izraeli, aby přestal s bombardováním. Držitelé zvláštního mandátu OSN řekli, že je čas na příměří, aby mohla být poskytnuta humanitární pomoc a aby lidé přestali být zabíjeni tímto nepřiměřeným a nevybíravým způsobem. Zda to ICJ zavede, nebo ne, si budeme muset počkat. Uvidíme.

Já si myslím, že soud zavede určitá předběžná opatření, protože je zřejmé, že ve hře je minimálně požadavek zabránit genocidě a požadavek zabránit podněcování ke genocidě.

Dlouhá prezentace JAR se zabývala konkrétními výroky vysokých izraelských představitelů, které skutečně zní jako vyzývání ke genocidě. Byly to výzvy ke zničení lidí, výzvy k vyhlazení Gazy. Výroky, které myslím, že když si někdo přečte, pochopí, že přinejmenším k něčemu podněcují. Zdá se, že jsou genocidní. Takže si myslím, že se dočkáme nějakých opatření, ať už to bude zahrnovat příměří, nebo ne. Opakuji, že v zájmu lidských práv se domníváme, že je třeba uzavřít příměří.

Izrael argumentuje kontextem války, tedy tím, že současné operaci v Gaze předcházel masakr spáchaný teroristy z Hamásu. Jak důležitý je tento argument pro soud, který rozhoduje o tom, zda dochází, či nedochází ke genocidě?

Myslím, že je velmi důležité začít tím, že činy, které Hamás podnikl proti izraelským občanům, byly strašné a jasně porušují mezinárodní právo.

Řekla bych však, že tyto činy nejsou relevantní pro obhajobu tvrzení o genocidě. Důvodem je to, že nikdy není v pořádku páchat genocidu, takže i když jste jako stát vystaveni potenciálně hrozným, strašlivým zločinům proti lidskosti, válečným zločinům, není možné se mstít nebo se snažit bránit pácháním genocidy.

Jinými slovy: je samozřejmě důležité, aby soud znal souvislosti, a myslím si, že si toho bude samozřejmě velmi dobře vědom. Izraelcům se stala strašná věc, ale není to relevantní faktor pro určení, zda byl spáchán zločin genocidy.

Zde jenom ještě připomenu, že ten správný soud, který by se měl zabývat Hamásem, je Mezinárodní trestní soud (ICC). A u něj probíhá řízení, které má pravomoc nad Hamásem, pokud jde o ty události. Takže chci také říci, že velmi doufáme, že se tento případ pohne kupředu. V jeho jurisdikci jsou činy Hamásu, činy izraelských představitelů, kteří se mohou dopouštět, ehm, válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti, které jsou postižitelné i podle Římského statutu.

Zmínila jste některé výroky izraelských politiků vyzývající ke genocidě. Pracuje soud i s vyzýváním k ní, nebo jen se samotným činem genocidy?

Všechny tyto prvky – samotný akt genocidy, podněcování ke genocidě, napomáhání ke spáchání genocidy – spadají do pravomoci soudu, protože vyplývají z úmluvy o genocidě. Proto si myslím, že soud se bude zabývat všemi těmito prvky, a očekávám, že případně vydá preventivní opatření.

Izrael přišel se silným argumentem, že to jsou jenom politické řeči, možná i v některých případech jakási mlha války, a lidé jsou v emocích a že bychom je neměli poslouchat.

Nicméně podle mezinárodního práva vidíme, že slova vysokých představitelů, zejména pokud nejsou vyvrácena a nejsou zastavena vyšetřováním, skutečně mají vliv na určení toho, co budou státy dělat. Myslím, že ty výroky jsou vysoce relevantní a že prezentace Jižní Afriky v této oblasti byla velmi, velmi silná.

Jeden izraelský právník - jinak kritický k vládě - tvrdí, že to nemůže být genocida, protože armáda varovala lidi před bombardováním prostřednictvím shazování letáků. Říká, že když chcete někoho zabít, nevarujete ho. Dokáže soud rozlišit mezi praktikami izraelské armády na straně jedné a genocidními výroky politiků na straně druhé?

I na to se bude muset soud podívat. Nechci utéct z otázky, ale zkusím vysvětlit souvislosti. Právě teď, v této rané fázi procesu, nebude mít soud dostatečně rozsáhlý soubor faktů a bude pro něj těžké zabývat se specifiky různých armádních řádů a specifikou struktury IDF. Co ale víme, je, že velmi vysocí představitelé pronášeli jasně genocidní prohlášení nebo prohlášení, která vyjadřují přání zničit část nebo celé palestinské obyvatelstvo Gazy.

Myslím, že pro Izrael je v této chvíli dost těžké tvrdit, že tyto výroky nejsou relevantní pro rozhodnutí soudu. To všechno budou skutečnosti, které bude soud zkoumat a které bude muset v této předběžné fázi zvážit.

Jak by mohl haagský soud vynucovat případná předběžná opatření, pokud by je tedy nařídil?

Předběžná opatření, pokud by byla nařízena, jsou závazná pro obě strany, takže Izrael by měl mezinárodní závazek tato opatření provést. Samozřejmě že Mezinárodní soudní dvůr nemá policejní síly a nemá žádný donucovací orgán. Jako obvykle bychom se podle mezinárodního práva proto museli spoléhat na jiné strany.

Normálně by se měl soud obrátit na Radu bezpečnosti OSN, aby usilovala o prosazení těchto opatření. Myslím ale, že v tomto případě máme problém a Rada bezpečnosti by čelila obtížnému rozhodování. V minulosti jsme už zažili jednání některých států, které třeba vetovaly určité rezoluce, například USA.

Pokud ale soud přijde s nějakým předběžným opatřením týkajícím se například prevence genocidy nebo podněcování ke genocidě, ostatní státy se na to budou dívat, aby si řekly: „Jak mohu zajistit, že tomu nebudeme vystaveni my?“ Každý stát, zejména obrovský počet států, které ratifikovaly úmluvu o genocidě, má povinnost sám předcházet genocidě, a to zahrnuje i prevenci napomáhání nebo podněcování ke genocidě.

Takže pokud ICJ přijde se souborem prozatímních opatření, mohu vás ujistit, že právní poradci států se budou pečlivě zabývat svým vlastním vztahem k těmto činům a budou usilovně pracovat na tom, aby zajistili, že budou prosazovat nebo zohledňovat ty závazky, které mají oni sami nezávisle na závazcích Izraele.

Na závěr se zeptám na nějaký časový rámec procesu. Co můžeme v nejbližších týdnech či měsících očekávat?

Než soud rozhodne o předběžných opatřeních, běžně to trvá od několika týdnů až po řadu měsíců. Myslím si, že naléhavost této situace je všem zřejmá, a tak věřím, že se určení předběžných opatření dočkáme během několika příštích týdnů. To je mé očekávání vzhledem k naléhavosti situace.