Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kritickou se podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany stává situace v oblasti Charkova. „Podle dostupných informací ruské jednotky v současné době postoupily v severní části od Charkova o více než osm kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. Vzhledem k nedostatečnému zásobování municí a střelivem, především pak municí dělostřeleckou, mohou jednotky ruské armády snadno vést dělostřelecké údery proti ukrajinským obranným pozicím poblíž hranic a zatlačovat bránící se ukrajinské jednotky,“ popsal Petráš.
Rusku se také podle něj daří zasahovat cíle v Charkovské oblasti přímo ze svého území, a to z míst, kam se Ukrajina nedostane zbraněmi dodanými jejími západními partnery.
„V této souvislosti je třeba zmínit i fakt, že Kyjev doposud nedostal povolení od americké strany použít taktické balistické rakety systému ATACMS k vedení přímých úderů na ruské území. USA tak nadále vyjadřují neochotu takové útoky podporovat a stále trvají na tom, že americká vojenská pomoc Ukrajině je určena k obraně, nikoli k útočným operacím na ruském území,“ uvedl Petráš.
Otázkou za takové situace je podle něj to, zda ukrajinské útoky proti systémům na území Ruska, které přímo podporují útočné operace proti Ukrajině na severu Charkovské oblasti, nejsou spíše obrannou než útočnou operací.
Pokud by vyšel předpokládaný operační plán ruské armády a Rusko by dostalo východ Ukrajiny pod svou vojenskou kontrolu, bylo by podle Petráše otázkou, zda by se ukrajinské vedení neuchýlilo k partyzánskému způsobu boje proti okupantům. Dosavadní pohled na ukrajinský konflikt by tomu podle něj dával za pravdu. Dobýt území cizího státu a dostat jej pod vojenskou kontrolu je podle Petráše věc jedna, druhou je ale toto území stabilizovat a dostat jej pod civilní správu s možností jeho plného ekonomického využití.
„Pokud by Rusko pokračovalo v okupaci území východní Ukrajiny, situace by dozajista přerostla v partyzánskou válku, kdy by Ukrajina využívala rychlé izolované útoky a ničila by ruské vojenské prostředky a zařízení na okupovaném území. Za předpokladu, že by ruská strana nebyla schopna obnovovat bojeschopnost nasazených jednotek, či obnova bojeschopnosti by byla ve vztahu k ekonomickým ziskům z dobytého území finančně nerentabilní, pak by taková situace mohla vést buď k porážce Ruska, nebo by se porážce přímo rovnala,“ uvedl Petráš.
Válka na Ukrajině a evropské volby
Navzdory množícím se předpovědím o konfliktu mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nebudou Evropané v červnových volbách do Evropského parlamentu hlasovat o postoji k Rusku, ale spíše o klimatické politice a migraci.
„V zemích, jako je Španělsko, se o tom bavit skoro nebudou, maximálně to bude spojené s dalšími otázkami, jako jsou reformy EU nebo rozšíření,“ odhaduje politolog Jan Kovář z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Válka na Ukrajině zřejmě nebude takovým tématem ani v Portugalsku a Řecku, připustil lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Ukrajina v této chvíli podle Petráše nemá příliš možností a prostředků k tomu, aby uskutečnila politický cíl deklarovaný prezidentem Zelenským, tedy vytlačila okupanty z celého svého území a obnovila teritoriální integritu země jako před rokem 2014. Uvedl, že západní vojenská a materiální pomoc byla, je a nadále bude pro výsledek války zásadní.
„Za předpokladu, že by západní pomoc pokračovala konzistentním způsobem, může Ukrajina držet své stávající pozice. Otázkou zůstává, zda může pomýšlet na víc. I když neexistuje objektivně měřitelný parametr, lze říci, že pokud by se zmiňovaná pomoc byť jen nepatrně snížila, Ukrajina by podlehla ruskému tlaku s reálným nebezpečím kolapsu fronty,“ uvedl Petráš.
Aby Ukrajina mohla vnutit svou vůli na bojišti a také nebyla poražena při diplomatických jednáních o poválečném uspořádání, je podle něj zapotřebí mnohem většího úsilí než dosud.
„Nedostatek zbraní a střeliva je problém, ale dnes, dva roky po začátku války, je největším problémem úbytek lidského potenciálu. Chybějí vojáci, hlavně mladí. Ti, kteří nyní bojují na frontě, mají poměrně vysoký věkový průměr a bojují prakticky nepřetržitě bez potřebné rotace, jen s krátkými obdobími odpočinku,“ upozornil odborník.
Otázkou tedy podle něj může být to, jak zmínil nedávno prezident Petr Pavel v rozhovoru s televizí Sky News, zda není načase, vzhledem k současnému vývoji, zastavit boje a zahájit debatu o mírovém uspořádání.
Pavel později na síti X uvedl, že vojenská podpora Ukrajiny nevylučuje hledání řešení, jak ukončit válku na jejím území. Jakékoliv mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodal český prezident.
