Co víme o úderu v Rusku: Putin navzdory islamistům sleduje ukrajinskou stopu

Ruskem v pátek otřásl nejkrvavější teroristický útok za desítky let.

Tragické události v koncertní síni na kraji Moskvy si vyžádaly nejméně 137 obětí, mnoho dalších bylo během úderu zraněno. Země se zahalila do státního smutku.

K útoku se hlásí teroristická organizace Islámský stát, ruská propaganda ale začala šířit zprávy o ukrajinském zapojení.

Jak se incident promítne do politiky země, která už třetím rokem vede útočnou válku proti Ukrajině? A jak silná je stopa teroristické organizace, která se k úderu přiznala?

Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na klíčové otázky.

Kolem páteční 20. hodiny místního času vtrhlo do koncertní haly Crocus na okraji Moskvy několik ozbrojenců se samopaly, noži a Molotovovými koktejly.

Když zahájili střelbu do hlediště, uvnitř na vystoupení skupiny Picnic čekalo několik tisíc návštěvníků.

Útočili i ve vestibulu budovy, kudy se civilisté snažili hromadně uniknout. Mnoho dveří v budově bylo zablokováno a lidé se tak nemohli dostat ven. Po střelbě útočníci budovu zapálili a utekli. Celý teror trval asi 15 minut, přihlásila se k němu teroristická organizace Islámský stát.

Několik hodin po incidentu ruská Federální služba bezpečnosti (FSB) oznámila zatčení 11 lidí, včetně čtyř, kteří měli být zapojeni přímo do útoku.

V neděli pozdě večer pak v ruské soudní síni stanuli čtyři muži, kteří zřejmě podstoupili mučení. Soud je obvinil ze spáchání teroristického útoku a pravděpodobně jim hrozí doživotní vězení.

Rozsah útoku vyvolal vlnu otázek ohledně neschopnosti zasáhnout. I proto, že Spojené státy před dvěma týdny varovaly před možným útokem zaměřeným na „velká shromáždění“ v Moskvě. Taková varování ovšem ruský prezident Vladimir Putin smetl ze stolu.

„Nedávná provokativní prohlášení řady oficiálních západních struktur o možnosti teroristických útoků v Rusku… připomínají otevřené vydírání a záměr zastrašit a destabilizovat naši společnost,“ prohlásil minulý týden.

Opozice šéfa Kremlu kritizuje za nenaplnění bezpečnostních záruk, protože se zpravodajské služby příliš soustředí na pronásledování kritiků režimu namísto potírání skutečných hrozeb.

V samotném Rusku ale tragédie zatím vyvolala spíš semknutí. V sobotu v zemi platil státní smutek a u koncertní síně se scházely davy lidí, aby uctily památku obětí. Podle Pavla Havlíčka, analytika Asociace pro mezinárodní otázky, režim událost spíše využije ve svůj prospěch. „Nyní po tzv. prezidentských volbách prochází Rusko obdobím konsolidace, kdy určitě tyto události využije pro realizování své politiky a sjednocení společnosti,“ vysvětluje.

Jak již bylo zmíněno, k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát, a to opakovaně. Během víkendu rovněž zveřejnila záběry přímo z incidentu. Američtí představitelé uvedli, že nemají důvod o přihlášení se k zodpovědnosti pochybovat.

Krveprolití na předměstí Moskvy má mít na svědomí Islámský stát-Chorásán (ISIS-K), což je afghánská větev teroristické organizace. První zmínky o ní pochází z roku 2014, kdy si rychle získala pověst mimořádně brutálního uskupení.

Právě tato odnož IS se v posledních dvou letech zaměřuje na Rusko, vysvětlil analytik zaměřený na teroristické organizace Colin Clarke. „ISIS-K obviňuje Kreml, že má na rukou muslimskou krev s odkazem na intervence Moskvy v Afghánistánu, Čečensku a Sýrii,“ poznamenal pro deník The New York Times.

Začátkem měsíce ruské bezpečnostní služby zabily dva muže, kteří podle úředníků plánovali provést útok na moskevskou synagogu právě ve jménu ISIS-K.

Scénáři o zapojení Islámského státu podle analytika Havlíčka nahrává i to, že má skupina s Moskvou řadu nevyřízených účtů. „Rusko se vůči islámu na svém území dlouhodobě nechová velmi přátelsky, přestože má na svém území obrovskou muslimskou menšinu. To samozřejmě zvyšuje potenciál pro takovouto eskalaci,“ vysvětluje.

Islámský stát navíc své stoupence přilákal i v zemích Střední Asie, včetně Tádžikistánu. Právě odtamtud mají pocházet všichni čtyři hlavní podezřelí, kteří v neděli stanuli před soudem.

Navzdory výše popsanému ruská média o zapojení Islámského státu neinformují. Místo toho spojují útoky s vládou v Kyjevě, podobně jako to udělal v sobotním proslovu i ruský diktátor.

V podobném duchu se neslo také pondělní večerní prohlášení, ve kterém Putin sice uznal, že útok spáchali islamisté, opět ale poukázal na Kyjev. „Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu,“ prohlásil.

Rusko přitom žádné důkazy o zapojení Ukrajiny nepředložilo. Kyjev jakékoliv spojení s útokem odmítl a tvrdí, že Moskvě jde o záminku pro další mobilizaci do armády, která už déle než dva roky válčí proti Ukrajině.

Jelikož v minulosti některé důkazy nasvědčovaly o zapojení FSB do podobných útoků, i nyní se objevují spekulace o ruské stopě a například ukrajinská vojenská rozvědka páteční útok označila za „plánovanou a záměrnou provokaci ruských zvláštních služeb na Putinův příkaz“.

Vzhledem k tomu, že doposud všechna obvinění Moskvy směřují ke Kyjevu, někteří analytici odhadují, že by útok mohl posloužit jako záminka k eskalaci konfliktu.

„Vidíme, že režim se nyní útok snaží využít pro potřeby interní mobilizace proti Ukrajině. Mohl by to tak využít k další vlně jarní mobilizace i pro využití vícero zdrojů po vedení války,“ předpokládá Havlíček s tím, že režimu situace nahrává i k utažení šroubů doma.

S tím souhlasí i analytik Sam Greene. „V Putinově pojetí světa je skutečným nebezpečím tragédie ohrožení důvěryhodnosti státu, ať už jde o útok na koncertní halu nebo ty v Beslanu. Tuto důvěryhodnost se bude snažit udržet za každou cenu,“ napsal ve svém newsletteru. Konkrétně od Putina očekává schopnost demonstrativně a rázně reagovat i větší utužení kontroly.

V souvislosti s tím někteří propagandisté začali volat po znovuzavedení trestu smrti. Takovou možnost ale v pondělí prozatím vyloučil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.