Exkluzivní, až podezřelé. Ruské vojáky doprovází jediný zahraniční novinář

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jsem v první linii v Mariupolu,“ hlásí do mikrofonu muž oděný do vojenských barev a neprůstřelné vesty, zatímco kolem něj projíždí ruský tank. Novinář ve videu nemluví ukrajinsky, rusky ani anglicky. Z centra nejhoršího řádění ruské armády na Ukrajině se pravidelně hlásí reportér Lü Jü-kuang, zaměstnanec čínské TV Phoenix.

Zasloužilý válečný novinář si tak na seznam profesních zážitků může připsat další řádek. Čínský reportér je dle dostupných informací zřejmě jediným zahraničním korespondentem, který je v blízkém spojení s ruskými vojáky.

S pokračující válkou na Ukrajině se stále častěji objevují otázky týkající se vztahu Ruska a Číny. Čínský reportér začleněný mezi ruské vojáky se tak stal jistým symbolem této aliance, jejíž existenci Čína naoko popírá.

„Čína deklaruje, že zaujímá objektivní a spravedlivý postoj k operaci na Ukrajině, ale fakticky je to podpora Ruska. Čína už Rusku pomáhá tím, že udržuje fakticky proruský postoj. Neutralita v takovéto situaci je jednoznačně podporou Ruska. Napomohlo i uzavření partnerské smlouvy krátce před začátkem olympiády. Čína také recykluje ruský narativ a falešné zprávy o situaci na Ukrajině,“ uvedl ke vztahu obou zemí sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro Akademii věd.

Lü podává zprávy z ukrajinských měst pod ruským útokem od začátku invaze. Zdá se, že má pro svou práci exkluzivní podmínky. Tu vyzpovídá ruského vojáka, který mu sděluje, že nervózní není, protože „bojuje už osm let“, tam si zase povídá s ozbrojenou skupinou v zadní části vojenského vozidla. Na nezvyklou činnost čínského korespondenta na Ukrajině jako první upozornil britský server The Guardian.

Reportáže Lü Jü-kchuanga jsou ke zhlédnutí také na platformě Xigua Video vlastněné společností ByteDance, kde má novinář téměř dva miliony sledujících. Seznam Zprávy si některá videa prošly. Jedním z válečných příspěvků je i rozhovor s vůdcem samozvané republiky v Doněcku Denisem Pušilinem datovaný na začátek března.

Pušilin v něm říká, že „síly Ukrajiny viditelně zeslábly“. „Pokud jde o vybavení a sílu na východě, těžko srovnávat s Ukrajinou. Ovšem s prostředky ruské palebné vojenské síly už milice osvobodily 40 obytných oblastí správního obvodu. Vítězství se šíří, jsme optimističtí,“ uvádí a dodává, že ukrajinská armáda mezi Krymem a Mariupolem „ovládá jen několik kilometrů“.

Poslední zveřejněné video má pouze 11 sekund a Lü Jü-kchuang ho pojmenoval „Stačí být sám sebou“. „Momentálně jsme v první linii v Mariupolu. Je vidět, že současná bitva v Mariupolu je dost tragická,“ říká obklopen vojáky, od nichž se sám výrazněji odlišuje akorát obuví – na nohách má čistě bílé tenisky. Že se čínský reportér neodlišil klasickým označením PRESS, si všimli také komentující.

„Chtělo by to dát na rady online uživatelů, nasadit bílou přilbu a našít si bílou látku s nápisem PRESS, aby ses od vojáků odlišil. Kámo, opatruj se, bezpečnost na prvním místě,“ napsal uživatel, jehož jméno lze do češtiny přeložit jako „šťastný úsměv“.

„Dávám ti rychle palec nahoru, abych ti zvýšil popularitu. Peníze nejsou všechno, hlavně bezpečnost!“ píše kdosi pod uživatelským jménem Šang Šan.

Přáními bezpečné práce se komentáře jen hemží. Mimo to ale nejsou výjimkou ani narážky na roli Spojených států. Uživatel/ka Pampeliška napsal/a: „Jak je možné, že Spojené státy dokázaly tak přesně odhadnout dobu rusko-ukrajinské války a proč začala v době, kdy už byla Ukrajina připravena? Zvážila ruská armáda důsledky vojenské pomoci NATO, nebo dokonce přímé vyslání vojáků? Je schopen mi někdo odpovědět?“ stojí v dosud nezodpovězeném komentáři.

Vojenská tematika pojí také videa, která Lü Jü-kchuang publikoval před invazí. Nechybí záběry plné sněhu z „vojenského výcviku na rusko-bělorusko-ukrajinské hranici“ nebo reportáž ze zadního sedadla auta projíždějícího kolem ruského konvoje zveřejněná 21. února. Popularitě se zjevně těšilo také analytické video z 24. ledna s názvem „Vypukne mezi Ruskem a Ukrajinou válka?“

Zprávy, které vysílá z Ukrajiny, zahrnují také klasické ruské dezinformace, jako například ty o „lidských štítech“ z ukrajinských civilistů. Přinášel i rozhovory s ukrajinskými civilními oběťmi, za které však schytal řádnou kritiku čínských uživatelů za vytváření proukrajinských „fám“ a „neobjektivitu“.

„Čína pomáhá šířit ruské dezinformace o tom, že na Ukrajině se našly nějaké laboratoře financované USA na zkoumání virů. Můžeme se je dočíst i v češtině, například na stránkách čínského rozhlasu do zahraničí,“ uvedl sinolog Klimeš pro AV ČR.

Kromě Phoenix TV poskytuje Lü Jü-kchuang komentáře také do dalších čínských médií. Například pro China News promluvil 27. února, kdy boje na Donbasu popsal slovy: „Je tady elektřina, voda i internet. Nemusíte mít strach o lidské životy, bezpečnostní situace ale ideální není.“

Obchody jsou dle něj zásobené, protože „oblast není daleko od Ruska“. Lü pokrýval také konflikt na Donbasu v roce 2014. „Zůstali jsme týden schovaní ve sklepě a denně pili jen glukózovou vodu,“ vzpomínal pro čínská média.

Lü je v Číně známý novinář. Podle osobního medailonku na stránkách Phoenix TV býval důstojníkem v Čínské lidové osvobozenecké armádě. Novinářskou kariéru nastartoval v Moskvě, kde studoval žurnalistiku. V Rusku žil více než 10 let. Za své novinářské počiny získal řadu ruských mediálních cen.

Mimo jiné pokrýval také čečenskou válku, kde byl údajně pod ruskou vojenskou ochranou. Již dříve uvedl, že má dobré vztahy s osobnostmi tajných služeb v Rusku.

Čínská média o něm píší jako o hrdinovi. „Během války v Čečensku se pohyboval bojištěm i přes krupobití kulek. Ruský výsadkář, který ho chránil, bohužel zemřel po zásahu šrapnelem. Před smrtí Lüovi ale svěřil do péče manželku a děti. Aby splatil život zachraňující milost, Lü se s jeho manželkou oženil a postaral se i o jeho děti,“ píše čínské médium.

Po letech soužití měl ale Lü zjistit, že je jeho „ruská manželka silná alkoholička, která se nestará o své děti, o svých problémech s ním odmítala komunikovat“. Manželství tak skončilo klidným rozvodem. „Dál ale platí měsíční alimenty,“ dodává médium.

Momentální působení Lü Jü-kuanga na Ukrajině je o to podivnější, že Rusko zintenzivnilo kampaň proti nezávislým médiím. Vladimir Putin nedávno podepsal zákon umožňující 15letý trest odnětí svobody za něco, co Moskva označuje za „fake news“ zpravodajství. Rusko momentálně nedovoluje žádnému jinému zahraničnímu novináři začlenit se mezi ruské síly.

Lüho postavení dle mnohých naznačuje, že jde o důkaz rostoucího přátelství mezi oběma národy. Začátkem března server New York Times uvedl, že vysocí čínští představitelé pravděpodobně už dříve měli určité povědomí o ruských plánech napadnout Ukrajinu.