Článek
Horká vlna, kterou italští meteorologové pojmenovali Cerberus po tříhlavém psovi z antické mytologie, který střeží vchod do podsvětí, přinese v příštích dnech extrémní teploty do jižní Evropy i severní Afriky.
Největší vedro se očekává v pátek a podle předpovědi BBC bude rozsáhlá část jižní Evropy zažívat teploty možná ještě vyšší než 45 °C.
V Itálii by podle předpovědi dokonce mohl padnout evropský rekord, co se týče maximální naměřené teploty. Ten činí 48,8 °C a padl v roce 2021 poblíž města Syrakusy na Sicílii. Italští meteorologové už vyhlásili nejvyšší stupeň varování před vedry v deseti městech včetně Říma a Florencie.
Na Apeninském poloostrově si vedro už vyžádalo první oběť. Je jí 44letý muž, který se přehřál a zkolaboval, když natíral přechody ve městě Lodi poblíž Milána. Ani po převozu do nemocnice se ho už nepodařilo zachránit.
Podle BBC v posledních dnech v Itálii z vedra zkolabovalo i několik turistů.
Oběti veder ale nejsou jen ti, kdo zemřou vysloveně na přehřátí organismu. Vysoké teploty mohou vést například k selhání životně důležitých orgánů a podle studie z roku 2017 existuje až 27 způsobů, jakými může vedro člověka usmrtit.
V důsledku toho je určování počtu obětí vln veder složité a zjišťuje se typicky až z demografických dat o úmrtnosti po delší době. Například loni podle tento týden publikované studie v Evropě v důsledku veder zemřelo asi 61 tisíc lidí.
V Česku má být až 37 °C
Vedro má být i v Česku. Na většině území mají teploty vrcholit v sobotu odpoledne, kdy meteorologové předpovídají až 37 °C.
V ohrožení jsou při vysokých teplotách zejména malé děti, senioři a lidé s chronickým onemocněním. Vedoucí Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Helena Kazmarová k tomu nicméně dodává, že vedro by neměl podceňovat nikdo.
„Když si člověk v takových podmínkách dopřeje třeba nějakou vytrvalostní sportovní aktivitu, může to být spouštěčem poruch srdečního rytmu nebo srdeční příhody. Ani mladý, zdravý člověk není chráněn před všemi dopady horka a může u něj dojít k dehydrataci a přehřátí organismu, vzniku úpalu, úžehu, křečí z horka a podobně,“ řekla Seznam Zprávám.
Základní prevencí je podle Kazmarové dostatečně doplňovat tekutiny, vyhýbat se přímému slunci, používat ochranu proti spálení kůže a častěji odpočívat.
Dopady klimatických změn
Pylová sezona se každý rok prodlužuje vlivem změny klimatu průměrně o den. Pro alergiky to tak znamená stále větší zátěž. Zlepšení se čekat nedá.
Co se pitného režimu týče, těžko podle Kazmarové doporučit konkrétní množství, protože potřeba se liší podle hmotnosti, věku, tělesné aktivity a řady dalších faktorů.
„Dobrým indikátorem toho, zda máme dost tekutin, může být barva moči, která by měla být světle žlutá. Čím tmavší barvu má moč, tím větší je vaše dehydratace,“ řekla odbornice s dodatkem, že moč mohou pochopitelně zbarvit i některé potraviny, jako například červená řepa, nebo léky.
Mezi první příznaky nebezpečného přehřívání organismu podle Kazmarové patří únava, malátnost, suchá horká kůže, zvýšená teplota a zrychlený pulz i bolest hlavy. V takovém případě se podle ní má člověk co nejdřív ochladit přesunem do chladnějšího prostředí, vlažnou sprchou, vanou či namočeným prostěradlem. Odbornou pomoc je třeba vyhledat v případě, že se dostaví vysoká horečka nad 40 °C bez pocení, závratě, zmatenost a v krajním případě bezvědomí.
