Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Účastníci schůzky v Paříži věnované situaci kolem Ukrajiny se shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu. Podle agentury Reuters to uvedl polský premiér Donald Tusk. Připustil, že transatlantické vztahy se ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je podle něj důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO.
„Evropská unie a její spojenci budou schopni účinně stabilizovat situaci v regionu pouze tehdy, když se budou schopni bránit vnějším hrozbám. Evropské země jsou silnými zastánci trvalého míru na Ukrajině. V tomto budeme důslední. Samotné příměří nezaručí stabilitu a bezpečnost. Podporuji vzájemnou a plnou podporu Spojených států a Evropy při zajišťování budoucí bezpečnosti a trvalého míru na Ukrajině,“ řekl Tusk a dodal, že Polsko je odhodlané Ukrajinu stále podporovat.
Německý kancléř Olaf Scholz v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů po schůzce řekl, že by mezi USA a Evropou nemělo docházet k „žádnému rozkolu“. „Jinými slovy, NATO je založeno na tom, že vždy jednáme společně a sdílíme rizika, čímž zajišťujeme naši bezpečnost. To nesmí být zpochybňováno,“ dodal.
Scholz se také vyslovil pro uvolnění rozpočtových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. To však pouze za předpokladu, že na to bude dostatek financí. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Německý kancléř potvrdil, že evropské státy jsou všechny připraveny utratit alespoň dvě procenta svého HDP na obranu Evropy.
„Pokud evropské státy utratí více, Německo je pro, aby tyto výdaje nebyly zohledněny při výpočtu schodku evropského rozpočtu,“ dodal pro francouzský web Le Monde.
Vyslání vojáků na Ukrajinu?
Tématem schůzky v Elysejském paláci bylo také možné vyslání vojáků na Ukrajinu. To německý kancléř nyní považuje za velmi nevhodné. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat.
„Ukrajina nám může věřit. Jsme ale proti myšlence míru v podobě diktátu uvaleného na Ukrajinu,“ řekl Scholz před prezidentským palácem a doplnil, že věří, že země nemůže za žádných podmínek přijmout vše, co jí bylo předloženo.
O vyslání vojáků na Ukrajinu v neděli mluvil britský premiér Keir Starmer. Řekl, že v případě nutnosti je na takový krok připraven. Podobně se vyjádřilo i Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Naopak polský premiér Donald Tusk řekl, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Stejně se už dříve vyjádřily Spojené státy.
V pondělí Starmer dodal, že v případě vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu musí nadále platit bezpečnostní závazek ze strany USA. „Evropa musí hrát svou roli. Jsem ochoten zvážit nasazení britských sil na místě po boku jiných, pokud bude existovat trvalá mírová dohoda,“ řekl.
Scholz ale otázku novinářů k vyslání jednotek na Ukrajinu považuje za vysoce nevhodné téma. „Mluvíme za zády Ukrajiny, na základě dohody, která neexistuje. Ještě nenastal čas na mír. Ukrajina je stále uprostřed brutální války.“
Německé ministerstvo obrany na pondělní tiskové konferenci nicméně sdělilo, že pokud bude dohodnut rámec pro mírovou vojenskou misi, nezůstane Berlín stranou. O případných počtech vojáků, které by Německo mohlo na Ukrajinu vyslat, mluvčí odmítl hovořit, neboť je podle něj na takové debaty příliš brzy.
Zajištění míru na Ukrajině
Britský premiér Keir Starmer po schůzce řekl, že poté, co bude na Ukrajině zajištěn mír, musí existovat záruky od Spojených států. „Je to jediný způsob, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu,“ uvedl.
Příští týden se proto vydá do Washingtonu, aby se setkal s prezidentem Donaldem Trumpem. Řešit s ním chce klíčové body trvalého míru. Velká Británie podle něj chce převzít klíčovou roli. „Je čas, abychom převzali odpovědnost za naši bezpečnost, za náš kontinent,“ dodal.
Po návratu z USA očekává další setkání s evropskými kolegy a rovněž se chystá mluvit i s Volodymyrem Zelenským.
Francouzský prezident Emmanuel Macron schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Bezprostředně před schůzkou telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
