Článek
Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu ve čtvrtek v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.
Rutte vybídl členy NATO, aby nastavili svůj způsob uvažování na válečnou dobu. Za studené války alianční země vynakládaly na obranu více než tři procenta HDP a budoucí výdaje podle něj budou muset být mnohem vyšší než dvě procenta.
„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval Rutte v v bruselském projevu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu.
Rozpočet NATO
- Rozpočet NATO má dvě základní složky. Jednak je to společné financování, do kterého přispívají členské státy částkou úměrnou svému HDP. Na rok 2023 byl tento rozpočet naplánován ve výši cca 3,3 miliardy eur. Česko přispělo částkou odpovídající 1,05 procenta, tj. necelých 900 milionů korun.
- Mnohem důležitější je ale nepřímé financování, zjednodušeně řečeno jde o částku, kterou každá země vydává na vlastní armádu. V roce 2006 se členské země shodly, že budou na vlastní obranné výdaje, (obvykle jde o rozpočet ministerstva obrany) vydávat dvě procenta HDP. Tento závazek potvrdily v roce 2014.
- V roce 2022 závazek plnilo jen sedm členských států. České výdaje na obranu byly 1,34 procenta a Česko bylo mezi tehdejšími 30 členskými zeměmi na 25. místě.
- Na rok 2024 Česko plánuje navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP. Je to ale široce pojatý rozpočet, který do výdajů na obranu zahrnuje například dvě miliardy na opravu mostů a silnic s tím, že by se tudy mohla přesunovat těžká vojenská technika.
- Podobně jako Česko navyšují rozpočet i další členské státy. V polovině února generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že v roce 2024 závazek splní 18 zemí.
„Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.
List Financial Times (FT) ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje napsal, že evropští členové NATO jednají o zvýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta HDP.
Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje zvýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle této hranice dosáhne poprvé.
Podle Financial Times začaly před týdnem na jednání aliančních ministrů zahraničí důvěrné rozhovory o tom, že by se spojenci v krátkodobém výhledu zavázali k ročním obranným výdajům ve výši 2,5 procenta výkonu ekonomiky a že do roku 2030 by dosáhly tří procent.
FT rovněž napsal, že Evropané jednají s ohledem na nastupující Trumpovu administrativu, zároveň si ale uvědomují, že současná úroveň zbrojních výdajů nestačí na podporu Ukrajiny a na odstrašení Ruska. Více peněz na zbrojení ale bude znamenat větší zátěž pro napjaté evropské rozpočty, což v některých zemích vyvolává obavy.
Rutte ve čtvrtek rovněž upozornil, že aliance musí mít jasno ohledně ambicí Číny. Varoval, že Peking výrazně posiluje své ozbrojené síly a zastrašuje Tchaj-wan.
