Německé ozbrojené síly mají munici na dva dny

Během posledních devíti měsíců byly Kyjevu dodány desítky milionů nábojů, miliony ručních granátů a desetitisíce raket. Jenže podle některých odhadů například právě dělostřelecké granáty střílejí Ukrajinci několikanásobně rychleji, než dokáží podporovatelé z NATO vyrobit.

V důsledku toho se zásoby munice na celém evropském kontinentu tenčí, napsal na svém webu britský list The Times. Nedostává se podle něj téměř všech významných druhů munice. Zoufale málo je zejména nábojů ráže 155 mm, které na Ukrajině používají moderní západní dělostřelecké zbraně.

Situace je natolik vyhrocená, že podle The Times panují obavy o schopnost Evropy udržet v příštích měsících přísun výzbroje ukrajinským ozbrojeným silám a zároveň se přezbrojit na možnou budoucí vlastní pozemní válku.

„Výrobní kapacity se snížily a jsou velmi, velmi nízké. Ukrajinská armáda pravděpodobně spotřebovává několikanásobně více dělostřelecké munice, než se v daný den v Evropě vyrobí,“ řekl Kusti Salm, nejvyšší úředník estonského ministerstva obrany.

Německá média, jako je Die Welt, uvádějí, že pro některé zbraňové systémy může mít Německo v případě vypuknutí války munici jen na dva dny boje.

Údaj se do německých médií zřejmě dostal z nejmenovaného zdroje z ministerstva obrany, relevanci lze tak těžko ověřit.

Welt s odkazem na vlastní zdroje v německém obranném průmyslu píše, že je zjevný nedostatek munice do tanků a různých nábojů střední ráže používaných v automatických kanonech obrněných vozidel.

Před devíti měsíci, těsně po ruské invazi na Ukrajinu, přitom kancléř Olaf Scholz vyhlásil, že pro německou armádu a její místo ve světě nastává zlomový bod. Od té doby se však do ozbrojených sil nepodařilo dostat téměř nic ze 100 miliard eur, o které kancléř slíbil navýšit rozpočet.

Parlamentní orgán zřízený na jaře za účelem přidělení peněz na modernizační a reformní programy se sešel pouze jednou. Ministerstvo obrany mu nepředložilo žádné návrhy na veřejné zakázky. Jeho další zasedání se uskuteční až v únoru.

Opoziční zákonodárci a někteří přední bezpečnostní experti v zemi se nyní začínají ptát, zda je závazek Německa hrát vedoucí roli v evropské obraně skutečný. Řada německých politiků včetně ministra financí kritizuje za neúspěchy při nákupu munice německou ministryni obrany Christine Lambrechtovou.

Lambrechtová, která je ze Sociálnědemokratické strany (SPD) kancléře Olafa Scholze, již čelila kritice kvůli pomalému navyšování výdajů na obranu – a to navzdory vzniku zcela nového speciálního fondu na zbrojení.

Vzhledem k tomu, že o těchto nedostatcích se vědělo již od nástupu Lambrechtové do funkce v prosinci loňského roku, vyvolává nečinnost ministryně naléhavé otázky ohledně jejího způsobu vedení ministerstva, napsal web Politico.

Ve zjevném pokusu na poslední chvíli kritické nedostatky řešit, napsala Lambrechtová v úterý ministru financí Christianu Lindnerovi dopis, v němž ho vyzvala, aby jejímu úřadu „okamžitě poskytl značné množství rozpočtových prostředků“ na nákup nové munice.

Lindner, který je z liberální Svobodné demokratické strany (FDP), tuto žádost ve čtvrtek odmítl a skrze státního tajemníka pro finance odvětil, že Lambrechtová se během debat o rozpočtu v posledních měsících nikdy o potřebě dodatečného nákupu munice nezmínila.

Ostrá kritika Lambrechtové přichází také od Zelených, koaličního partnera Scholzovy SPD. Mluvčí strany pro obranu Sara Nanniová a mluvčí pro rozpočet Sebastian Schäfer vydali ve čtvrtek společné tiskové prohlášení.

V prohlášení uvedli, že je již dlouho známo, že Německo „zdaleka neplní“ cíle vojenské aliance NATO v oblasti munice. Ty zemi zavazují držet dostatečné zásoby k tomu, aby ustála vysoce intenzivní pozemní válku po dobu nejméně 30 dnů.

„Není jasné, proč munice nebyla na prvním místě seznamu úkolů ministerstva obrany nejpozději po začátku ruské invaze 24. února,“ uvedla Nanniová.

Podle britských Timesů je ale také třeba si uvědomit, že na německý obranný průmysl doléhá nynější tíživá ekonomická situace a faktory, jakou jsou vysoké ceny energií a surovin nebo mimořádně napjatý pracovní trh.

„Vezměme si příklad nábojnic, které obsahují vysoký podíl mědi. Jen si zkuste v současné době koupit měď na trzích. Je jí málo a je velmi drahá. Z tohoto důvodu je v Evropě jen velmi málo firem, které jsou vůbec schopny vyrábět nábojnice,“ řekl obranný expert německé sociální demokracie (SPD) Wolfgang Hellmich.

Hellmich dodal, že se střetává několik problémů najednou. Za ty největší označil vysokou spotřebu střeliva kvůli válce na Ukrajině a zjištění, že zásoby byly už na začátku velmi omezené. „To vše se děje najednou, což znamená, že je velký tlak na rychlé řešení těchto problémů,“ řekl.

Spojenci kancléře Olafa Scholze tvrdí, že obnovení německých pozemních válečných kapacit je po 30 letech škrtů nesmírně složitý úkol. „Je to velmi rozsáhlý proces a bude to trvat dlouho,“ řekl Hellmich.

„Musíme přizpůsobit infrastrukturu, například kasárna – někde se musí postavit. Pro novou munici, kterou si pořizujeme, potřebujeme sklady, z nichž některé se budou muset vybudovat od základu,“ dodal.

Přesto trpělivost řadě Němců dochází. „Německý Bundeswehr potřebuje munici – v době míru je potřeba pro výcvik a ve skladech jí potřebujete velké množství pro případ, že by skutečně došlo k válce, kterou si nikdo nepřeje,“ napsal Sebastian Schulte, redaktor předního německého vojenského časopisu Griephan.

I spojenci Německa v NATO se obávají, že Německo nebude vojenským partnerem, na kterého by se dalo spolehnout.

„My jsme připraveni zemřít, co vy? Hodně bude záležet na vojenské síle vaší země, a je mi líto, ale vojenská síla vám v současné době chybí,“ řekl na adresu Německa koncem října lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.