Evropský soud pro lidská práva smetl ze stolu žalobu Ruska vůči Ukrajině

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se rozhodl vyškrtnout žalobu Ruska na Ukrajinu ze svého seznamu případů.

Podání se týkalo tvrzení ruské vlády o rozsáhlém porušování Evropské úmluvy o lidských právech, kterého se měla Ukrajina dopouštět na ruské menšině od roku 2014. Tedy od chvíle, kdy Ruskem podporovaní separatisté rozpoutali válku na ukrajinském Donbase a ruské síly pak anektovaly ukrajinský Krym.

Jak uvedl ESLP v tiskové zprávě, případem se už dál nebude zabývat, protože dospěl k závěru, že si samo Rusko nepřeje ve sporu pokračovat. Kremelské úřady totiž přestaly ve věci jakkoli komunikovat.

Ukrajinský server Novinarnija na svých stránkách připomíná, že se Moskva na Štrasburk obrátila v červenci 2021. „Ruská federace obvinila Ukrajinu z údajné administrativní praxe ‚vražd, únosů, nuceného přesídlení, zasahování do volebního práva, omezování používání ruského jazyka a útoků na ruské ambasády a konzuláty,“ píše se ve zprávě.

Rusko se navíc pokusilo připsat Kyjevu odpovědnost za sestřelení letadla malajsijských aerolinií MH17 v létě 2014 s tím, že to byla Ukrajina, kdo „neuzavřel vzdušný prostor“.

Připomínáme, že soud v nizozemském Haagu loni v listopadu rozhodl, že MH17 zasáhla ruská raketa Buk vystřelená z oblasti ovládané separatisty. Konkrétně bylo použito mobilní odpalovací zařízení, které patřilo 53. brigádě ruské protivzdušné obrany s posádkou v Kursku. Z vraždy všech 298 cestujících byli obviněni tři Rusové a jeden občan Ukrajiny, všichni bojující na ruské straně.

Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska tehdy ruská obvinění označil za „další mýty ruské propagandy“.

„Z právního hlediska je čeká nevyhnutelná porážka,“ komentoval to podle The Kyiv Independent Maliuska krátce po podání žádosti. „Rusko si spletlo ESLP s pořadem v ruské televizi – ve vyjádření pro soud byly vyneseny všechny mýty ruské propagandy.“

Rusko bylo 16. března 2022 vyloučeno z Rady Evropy, pod niž ESLP spadá. Soud v prohlášení uvádí, že ještě o měsíc později – tedy v dubnu – ruská strana předložila více než dva tisíce souborů dokumentů, jimiž chtěla svou žádost podpořit.

Na žádost soudu o poskytnutí překladů, stejně jako na všechny další doplňující dotazy a žádosti, už Rusové neodpověděli.

Soud dále píše, že z pohledu dodržování lidských práv „neshledal žádné důvody“, proč by měl ve zkoumání mezistátního sporu pokračovat, protože paralelně má na stole téměř 8,5 tisíce individuálních žádostí, které se týkají toho samého.

Jde o stížnosti podané obyvateli různých částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu, podány byly od roku 2014 jak vůči Ukrajině, tak vůči Rusku nebo i oběma zemím.

Ukrajina také podala k ESLP stížnosti vůči Rusku pro porušování lidských práv na východní Ukrajině od roku 2014, včetně sestřelení MH17, které soud označil za přípustné.