Do Evropy se valí zbraně. Česko se v nárůstu vymyká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jedním z hlavních závěrů, které vyplývají z letošního vydání zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru o obchodu se zbraněmi, je strmý nárůst importu zbraní do Evropy.

Institut uvádí, že celkově se v letech 2019 až 2023 na starý kontinent dovezlo o 94 % víc zbraní (a to se nepočítá munice a „menší“ zbraně) než v letech 2014 až 2018. 

SIPRI to vysvětluje zejména plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, která byla pro výsledné číslo klíčová, ačkoliv k ní došlo až za polovinou poslední pětiletky.

Nutno dodat, že do evropského regionu SIPRI počítá Ukrajinu, Rusko i země, které spadají spíš do oblasti střední Asie. Nárůst se nicméně výrazně týká i většiny států EU.

„Není to jediný důvod, ale můžeme určitě říct, že nárůst importu zbraní do evropských států určitě souvisí s vývojem na Ukrajině. Ten začal už v roce 2014, ale můžeme vidět, že postupem času začalo platit, že čím blíž je stát Rusku, tím většímu tlaku na zvýšení zakázek čelí,“ řekl Seznam Zprávám spoluautor letošní zprávy Pieter Wezeman, podle kterého je pro střední Evropu válka na Ukrajině hlavním důvodem nárůstu importu zbraní.

„Například středoevropské státy mohou čerpat i z vlastních obranných průmyslů, ale to jim poskytuje jen omezenou část zbraní,“ upozornil.

Jak se importy změnily v jednotlivých zemích, si můžete prohlédnout v následující mapě:

* Pětileté úseky ústav používá, protože se zaměřuje na pozorování stabilnějších trendů, které se v meziročních fluktuacích mohou ztrácet.

Když vynecháme titěrné Lucembursko, tak z pohledu na mapu celé Evropy nepřekvapivě nejvíc vyniká právě Ukrajina, kde dovoz velkých zbraní vzrostl o 6633 %.

Překvapením není ani to, že v jejím případě je souvislost s ruskou invazí naprosto zjevná i z přehledu velikostí importů rok za rokem:

Nápadná, avšak rovněž očekávaná, je Wezemanem zmiňovaná souvislost s blízkostí k Rusku. Ta se projevuje zejména v jižních státech, jako jsou Itálie, Řecko nebo Španělsko – od Ruska jsou daleko a jejich import se dokonce propadl.

Naopak pro mnohé jistě překvapivá je na mapě tmavě červená barva Česka, kterému import v předešlém pětiletí oproti období 2014–18 vzrostl o víc jak 3100 %, což je po Lucembursku, Ukrajině a Slovinsku nejvíc z celé Evropy.

K vysvětlení tohoto čísla je nicméně potřeba víc než odkázat jen na Ukrajinu a Rusko.

Souvislost s růstem zvýšeného dovozu zbraní do Česka s válkou na Ukrajině Seznam Zprávám potvrdilo Ministerstvo obrany a odkázal na ni v rozhovoru i Wezeman, ten ale druhým dechem dodal, že při čtení tohoto čísla je potřeba mít na paměti i celkové hodnoty samotných dovozů. Jinými slovy upozornil, že ačkoliv se procentuální změna ve výši českého dovozu může zdát astronomická, celkovým objemem dodaných zbraní nijak zvlášť vybočovat nemusí (to ostatně platí i pro zmiňované Slovinsko a ještě víc pro Lucembursko).

Že skutečně nevybočuje, potvrzují i data o celkovém množství dovezených zbraní do Evropy v posledních pěti letech. Česko se v tomto žebříčku umístilo na 21. místě.

Nepoměr mezi pořadím Česka v žebříčcích procentuální změny dovozu a v jeho absolutní velikosti je dán tím, že v letech 2014 až 2018 Česko nedovezlo téměř nic a samozřejmě i tím, že jde o poměrně malý stát s malou armádou, což nahrává velké kolísavosti (i jedna nebo dvě dodávky znamenají hodně) i nízké výši absolutního objemu.

Podle analytika Vojtěcha Bahenského z Institutu politologických studií FSV UK mohla hrát roli i možnost Česka nakupovat z domácí produkce či to, že institut do celkových dat nepropsal například poměrně významné dodávky protitankových řízených střel Spike v roce 2016 a Javelin v roce 2018.

„Při započítání těchto dvou obchodů by suma pro období 2014–2018 byla najednou 15,5 TIV (TIV je jednotka, v které SIPRI vyčísluje velikost dodávek zbraní – pozn. red.) místo stávajících sedmi TIV a tedy bychom najednou byli už na růstu 1500 %,“ řekl Bahenský Seznam Zprávám s tím, že v zemích, kde může jít třeba jen o jedinou dodávku ročně, dochází snadno k velkým výkyvům.

Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií FSV UK k tomu dodal, že vliv na výsledné číslo mohla mít i metodika SIPRI týkající se rozdělování podílu na zakázkách ze společné výroby vícero zemí.

„Záleží, jak SIPRI počítá projekty jako Titus a Pandur, které řadí mezi importy do ČR, ale z velké části je dnes dělá domácí průmysl,“ řekl Ludvík a dodal, že je možné, že se tyto projekty do importu počítají celé i přesto, že většina se ve skutečnosti nedováží.

Institut Seznam Zprávám potvrdil, že k tomu opravdu došlo - například u obrněných vozů Titus, které Česko spoluvyrábělo s Francií. SIPRI totiž u společné výroby rozlišuje zvlášť jen velké komponenty a zbytek automaticky zařazuje jako export ze země, která vlastní licenci na daný zbraňový systém. U vozů Titus tedy jako dovoz z Francie započítalo všechno kromě motorů, což import poslední pětiletky uměle zvýšilo.

Když to shrneme, můžeme říct, že v Česku dovoz zbraní ze zahraničí vzrostl opravdu mohutně, což ale u menších zemí není až tak šokující. Roli v tom určitě hrála válka na Ukrajině (seznam SIPRI například registruje 14 německých Leopardů 2A4, které armáda dostala za dodávky obrněné techniky Ukrajině), ale rozhodně nezpůsobila celý nárůst.

Akvizice vojenské techniky trvají dlouho a značná část ústavem registrovaných zbraní byla objednaná už před invazí.

Množství dovezených zbraní do Česka v posledních 10 letech se vyvíjelo takto:

Mezi dalšími zajímavými trendy v Evropě SIPRI zmiňuje také nárůst exportu zbraní. Konkrétně Francie vyvezla v posledních pěti letech o 47 % víc a sesadila Rusko z druhého místa v žebříčku největších globálních vývozců zbraní (první jsou nadále suverénně USA). Dále zpráva poukazuje i na Itálii, které export vzrostl dokonce o 86 %.

I tady jistě hrála velkou roli válka na Ukrajině a s ní spojený pohyb zbraní napříč Evropou, SIPRI k tomu ale dodává, že na starý kontinent v posledních pěti letech připadla asi třetina globálního vývozu zbraní, který zahrnuje i velké množství zboží cestujícího mimo region, což je důkazem toho, že Evropa má silný vojenský průmysl a pozici na globálním trhu.

Poslední z výčtu hlavních zpráv o pohybu zbraní týkající se Evropy jsou obrovské změny pro Rusko. Tomu za posledních pět let klesl export o 53 % a podle SIPRI je pravděpodobné, že jeho pozice na trhu hlavních světových vývozců bude nadále slábnout.

Podrobné shrnutí obranných rozpočtů SIPRI teprve dokončuje. Podle Wezemana bude letos podobně jako zpráva o vývozech a dovozech zbraní report plný velkých změn a můžeme ho očekávat v druhé polovině dubna.

Celosvětově podle zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia v roce 2023 globální výdaje vzrostly o devět procent na rekordních 2,2 bilionu dolarů.