Evropské špičky v Pekingu. Macron ukazuje laskavější tvář

Krátce po příletu do Pekingu francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že chce bojovat proti rostoucímu napětí mezi Čínou a Západem.

Zmínil i strategické partnerství mezi oběma zeměmi, které má pomoci zlepšit obchodní vazby.

Došlo i na Ukrajinu. Paříž vnímá Čínu jako zásadního hráče, jehož kroky mohou mít zásadní vliv na další směřování konfliktu. Už před odletem se prezident Macron nechal slyšet, že oceňuje čínskou iniciativu dvanáctibodového mírového plánu, nicméně nesouhlasí se všemi body.

Podle něj jde o důkaz, že Čína chce být aktivním hráčem v mezinárodních vztazích. Po zveřejnění mírového plánu se ze západních států začaly ozývat kritické hlasy, které iniciativu vnímají až příliš benevolentní vůči Rusku.

Prezident Macron vnímá, že po návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě je nepravděpodobné, že by Čína otočila a od Ruska se odvrátila. Vnímá však, že Peking je jediný, který dokáže vést dialog s oběma zeměmi.

List Politico píše ve svém materiálu, že Macron nechce být k Číně nadměrně přátelský. Je si vědom úskalí komunistického režimu. Svůj postoj vůči Pekingu opírá o pragmatismus. Podle něj je pragmatický přístup k Číně další možností, jak se zemí jednat vedle čistě konfrontačního přístupu, který v posledních letech zvolila americká vláda.

Jedná se o první návštěvu francouzského prezidenta v Číně po koronavirové pandemii. Během času, který zde stráví, bude s prezidentem Si Ťin-pchingem jednat bezmála šest hodin.

Vedle otázky řešení konfliktu na Ukrajině a ekonomických témat plánuje prezident Macron hovořit také o lidských právech a právech menšin, klimatické krizi a obnovitelné energii a obnově turistického ruchu – chce do Paříže vrátit tisíce čínských turistů.

Mnoho čínských analytiků a politiků vnímá Francii jako největšího spojence v Evropě. Většího než Evropskou unii nebo samotné Německo.

Podle profesorů z univerzity v čínském Fu-tanu Čanga Ťiho a Süe Šenga geopolitický pakt mezi Velkou Británií, Spojenými Státy a Austrálií a obchod s ponorkami mezi Spojenými státy a Austrálií, který vznikl na úkor ztroskotané francouzsko-australské dohody, poškodily vztahy mezi Francií a USA.

Částečně jiné geopolitické zájmy Francie a USA vytvářejí u čínských politiků obraz Francie jako potenciálně přátelštější země vůči Pekingu.

Ve stejnou dobu do Pekingu přiletěla také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta se k Macronovi na určitou část své návštěvy přidá.

Oproti Macronovi je její přístup k Číně tvrdší. Kritizuje zejména přístup Číny k válce na Ukrajině. „Vztah mezi Evropskou unií a Čínou se bude dále vyvíjet podle toho, jak Čína přistoupí k válce na Ukrajině,“ řekla von der Leyenová.

Její přístup k Číně formuje do jisté míry její přátelství s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Zástupci Evropské unie nepředpokládají, že se čínská pozice vůči Rusku a jeho agresivní válce v dohledné době změní. I přesto však plánují vytrvat v jednáních alespoň o obchodních otázkách.

Čína je totiž jedním z největších obchodních partnerů EU.

Evropská unie chce postupně snížit závislost na některém čínském dovozu, který se týká například polovodičů, počítačových komponentů nebo surovin kritických pro fungování evropské ekonomiky.

Prezident Macron se chce v Číně také bavit o obchodu. Spolu s ním tedy přiletěla delegace 60 podnikatelů z různých odvětví francouzského průmyslu. Do Pekingu přiletěli například ředitelé Airbusu nebo EDF, společnosti, která se specializuje na výstavbu jaderných reaktorů v jaderných elektrárnách. Podnikatelé doufají, že se jim podaří obnovit obchodní vazby, které v minulých letech poškodila pandemie.

Cesta prezidenta Macrona a Ursuly von der Leyenové navazuje na předešlé státní návštěvy, které v minulých měsících podnikl německý kancléř Olaf Scholz, prezident Evropské rady Charles Michel nebo španělský premiér Pedro Sánchez.