Článek
Evropská komise (EK) navrhla nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, například usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii.
Nařízení komise musí schválit europarlament a členské státy v Radě EU. Eurokomisař pro migraci Magnus Brunner doufá, že to bude rychle. „Evropská komise dnes navrhuje vytvořit společný evropský systém pro navracení s rychlejšími, jednoduššími a efektivnějšími postupy,“ uvádí tiskové prohlášení EK.
Komise připomněla, že z lidí, kterým byl azyl v unii odmítnut, se nyní do země původu vrací zpět jen přibližně každý pátý. „To je nepřijatelné, to nemůžeme tolerovat,“ uvedl na tiskové konferenci eurokomisař pro migraci Magnus Brunner. Dle něj je proto potřeba vytvořit systém, který je „spravedlivý, ale zároveň rozhodný“.
Roztříštěné systémy, jejichž mezery mohou být zneužívány, je podle EK nutné nahradit jednodušším a účinnějším právním rámcem. Státy unie by si například měly začít uznávat rozhodnutí o návratech, aby neúspěšný žadatel o azyl nemohl jen odejít do jiné země EU. „Musíme zajistit, aby naše systémy nebyly zneužívány, aby se lidé nepřesouvali z jedné země do druhé,“ zdůraznil Brunner. Měla by tak vzniknout celounijní sdílená databáze, z níž by bylo jasné, kdo v jaké zemi dostal příkaz k návratu.
„Evropský příkaz k návratu, sdílená celounijní databáze odepřených azylů a vytvoření návratových center mimo území EU. Klíčové prvky návrhu, který dnes představila Evropská komise jako součást řešení nelegální migrace, odpovídají tomu, co jsme spolu s dalšími členy EU požadovali po loňské schůzce v Kodani,“ sdělil ČTK ministr vnitra Vít Rakušan. „S detaily návrhu se teprve seznamujeme, ale úsilí o společné celoevropské řešení migrace, které jde nad rámec migračního paktu, jednoznačně vítám,“ dodal.
Návrh rovněž zmiňuje existenci takzvaných návratových hubů, neboli center. „Zavádí právní možnost navrátit osoby, které neoprávněně pobývají v EU a obdržely konečné rozhodnutí o navracení, do třetí země na základě dohody nebo ujednání uzavřených bilaterálně nebo na úrovni EU,“ uvedla EK. Takovou dohodu lze podle ní uzavřít se zemí, jež dodržuje mezinárodní normy a zásady v oblasti lidských práv v souladu s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení (non-refoulement). Ta v mezinárodním uprchlickém právu znamená, že státům je zakázáno posílat žadatele o azyl zpět na území, kde by mohli být vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.
Jednou ze zemí EU, které usilovaly o revizi návratové směrnice, je Česká republika. Směrnice pochází z roku 2008, pokus o její úpravu ale v roce 2018 selhal. Nyní EK navrhuje místo směrnice „nařízení“, jež má na rozdíl od směrnice obecnou působnost a je přímo použitelné ve všech členských státech.
Organizace Amnesty International návrh EK zkritizovala s tím, že představuje „nové dno“ při zacházení s migranty. Komise podle ní ustoupila několika evropským vládám, které jsou známé „protilidskoprávním a protimigračním“ přístupem.
„Sama komise zavrhla koncept návratových hubů v roce 2018. Dobře si uvědomuje, že tyto návrhy povedou k porušování lidských práv, plýtvání milionů eur a odcizí spojence v době, kdy EU potřebuje přátele,“ uvedla Eve Geddieová, šéfka bruselské kanceláře Amnesty International. Návrh podle ní vytváří půdu pro státy, aby posílaly lidi do zemí, kde budou migranti strádat v detenčních centrech „s málo důvěryhodnými zárukami, že budou dodržována jejich práva“.
