Článek
Na Kypru jsou ruské vazby všudypřítomné a pro tamní hospodářství jsou zásadní. Každoročně tam například přijíždějí statisíce ruských turistů, což v zemi s 1,2 milionu obyvatel není málo.
Jen v roce 2020 pak z Ruska přišlo přes 100 milionů eur (2,5 miliard korun) investic. Pro představu – jde zhruba o čtvrtinu všech zahraničních investic, které na Kypr každoročně přicházejí.
Mezi Kyprem a Ruskem jsou ale i další vazby. Středomořský ostrov slouží díky svému příznivému daňovému systému také jako bankovní domov pro šedé peníze ruských boháčů. Nelze však popřít, že za posledních deset let Kypr urazil dlouhou cestu k alespoň částečnému rozvázání těchto vazeb.
V kontextu aktuálního dění na Ukrajině ale ani to není dost, aspoň podle standardu sedmadvacítky. Evropská unie svými sankcemi Rusko nekompromisně zasáhla a nutí Kypr rozvázat i další vazby, a to nejlépe ihned.
Ačkoliv se Kypr nakonec k sankcím připojil, vyhrazoval se například proti úplnému zákazu SWIFT a váhal i s uzavřením svého vzdušného prostoru vůči Rusku. Ekonomickou optikou ale dává váhání kyperských úřadů větší smysl, než se na první pohled může zdát.
Sankce poškodí kyperskou ekonomiku
Kyperská vláda přiznává, že podpora sankcí bude ostrov hodně stát. Odliv Rusů může zasáhnout nejen kyperské bankovnictví. Komodita, do které Rusové na Kypru nejčastěji investují, jsou luxusní nemovitosti. Ale vůbec největší problémy čekají zmíněný cestovní ruch.
„Kyperská ekonomika je ve srovnání s ostatními zeměmi postižena neúměrně vzhledem ke své struktuře a její závislosti na ruských turistech,“ řekl serveru Politico kyperský ministr financí Constantinos Petrides.
„Podle našich odhadů jsme letos očekávali milion turistů z Ukrajiny a Ruska, což je asi 20-25 procent kyperského turistického trhu,“ řekl Petrides. „Klíčové je trvání této krize. Pokud skončí do měsíce, vyjdeme z ní bez úhony. Pokud bude trvat déle, žádné ekonomice se nepodaří vyjít s čistým štítem.“
Z 80 % procent vydělávají služby a cestovní ruch
Na Kypru tvoří odvětví služeb včetně cestovního ruchu více než 80 procent ekonomiky. Kyperské úřady se teď snaží nahradit ztráty očekávané odchodem Rusů a oslovují další trhy. Uznávají ale, že to bude těžké, protože odvětví už těžce zasáhla pandemie.
„Do doby, než bylo oznámeno uzavření vzdušného prostoru, jsme měli velmi dobrý tok rezervací z Ruska. Pak vše zamrzlo,“ řekl Charis Loizides, prezident kyperské asociace hotelů.
„Jsme v kontaktu s cestovními kancelářemi z Ruska a jsou zklamané,“ dodal. „Poslední dva roky se nám podařilo přežít za velmi obtížných podmínek a doufali jsme, že rok 2022 nás vrátí do normálu.“
Ruský velvyslanec na Kypru Stanislav Osadčij vnesl do debaty hrozivější tón. „Odkud bude Kypr brát ruské turisty? Nepřijedou,“ řekl kyperské televizní stanici. „Kam budou jezdit – do Turecka, to chcete? Aby šli utrácet své peníze tam? Blíží se léto, uzavřeli jste svůj vzdušný prostor – střelili jste se do nohy.“
Loizides řekl, že i kdyby Kypr znovu otevřel svůj vzdušný prostor pro ruská letadla, nemělo by to velký význam. Ruský rubl dále oslabuje a širší omezení a nejistota podle jeho slov jistě mnoho tamních obyvatel odradí od cestování.
V důsledku toho se kyperská podpora ruských sankcí nesetkala všude s pochopením.
„Je to, jako bychom chtěli potrestat Rusko a trestali sami sebe,“ řekl Politicu Panicos Demetriades, bývalý centrální bankéř ostrova.
„Trestáme také Rusy, kteří se potřebují oddělit od diktátora své země,“ dodal Demetriades, který je zároveň emeritním profesorem na Leicesterské univerzitě. „Jsou tu tisíce Rusů, kteří nemohou vystát Putinovo Rusko a chtějí odejít, a my je izolujeme.“
Že se o svou pozici v souvislosti s uvalením sankcí bojí i někteří ruští podnikatelé, kteří mají vazby na Kypru, je dnes už vidět například na počtu žádostí o podnikatelská víza, o která ruští občané na Kypru žádají. Podle tamních úřadů jde za poslední týdny až o tisíc osob se stejným požadavkem. Desítky obchodníků se pak snaží přemístit své provozy z konfliktních zón Ruska a Ukrajiny.
„Kypr je malá země a je známý svými vztahy s Ruskem a oligarchy z minulosti, proto je velmi obtížné se uživit a mohl by se stát obětí sankcí,“ řekl Demetriades „Kvůli starým hříchům je Kypr na šedé listině a ostatní jsou vždy podezřívaví.“
Vztahy mezi Ruskem a Kyprem v minulosti
Silné spojení, které je mezi Kyprem a Ruskem dodnes vidět, se začalo vyvíjet krátce po pádu Sovětského svazu. V jistém smyslu tyto vazby ještě více posílily po roce 2003, kdy ruský prezident Vladimir Putin začal omezovat nezávislost ruských oligarchů. Právě to bylo důvodem, proč se řada významných ruských manažerů rozhodla přesunout své finance mimo Rusko a začala je směřovat do daňově přátelského Kypru.
V roce 2013 se navíc léta, během kterých Kypr poskytoval úvěry za příliš výhodných podmínek, tamním bankám vrátila a způsobila finanční krizi. Mnoho Rusů s velkými vklady na Kypru tak dostalo výměnou za své ztráty vlastnické podíly v kyperských bankách. Ironií osudu se Rusové po odeznění krize stali jejich hlavními akcionáři.
Vše se ale začalo měnit už o pět let později, kdy americké regulační orgány začaly stíhat nelegální ruské peníze, které v té době byly v mezinárodním oběhu. Kvůli tomu kyperská centrální banka zrušila tisíce fiktivních společností v zemi.
V roce 2020 pak Kypr pozastavil vydávání kontroverzních „zlatých víz“, která cizincům poskytovala výměnou za masivní investice v zemi občanství. Tento systém zavedený v roce 2013 vynesl Kypru přibližně 7 miliard eur a zajistil legální vstup na evropský trh mnoha ruským oligarchům.
Zlatá víza
Už v roce 2020 Kypr po letech pozastavil svůj kontroverzní program „zlatých víz“, který se pro mnoho mimoevropských obchodníků stával velmi jednoduchou cestou do Evropy. I proto ostrov roky čelil kritice, která mluvila o korupci a způsobu, jak dostávají zločinci azyl.
Zlaté vízum mohl získat prakticky kdokoliv, kdo zaplatil do státní pokladny alespoň 2,5 milionu dolarů, tedy v přepočtu přibližně 55 milionů korun. Podle zveřejněných informací šly tyto peníze nejčastěji do investic s nemovitostmi.
Další podmínkou pro kyperské občanství byl také čistý trestní rejstřík. Na dokazování beztrestnosti žadatelů je však trošku bizarní, že nutné dokumenty dodávaly vždy přímo osoby, kterých se týkaly.
Kyperská vláda ke zrušení programu v listopadu 2020 přistoupila poté, co arabská televizní stanice al-Džazíra odvysílala informace, které dokazují, že země prodávala občanství „politicky exponovaným osobám“.
Aktualizace: V druhém odstavci jsme opravili chybné číselné řádi zahraniční investice z miliard eur na miliony. Za chybu se omlouváme.
