Článek
OSN vyhlášený Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem si svět připomíná od roku 2020. Jeho cílem je upozornit na environmentální i ekonomické dopady zbytečného vyhazování potravin. Připadá právě na 29. září.
„Je to příležitost konat pro veřejnost (národní i místní úřady) a soukromý sektor (firmy i jednotlivce), prioritizovat a posunout se vpřed s inovacemi, jak snížit míru plýtvání potravin a odpadu a vytvořit tak lepší a odolnější potravinový systém,“ uvádí ke dni OSN.
Loni k tomuto tématu přivedla pozornost i účast papeže Františka, jak uvádí česká organizace Zachraň jídlo, která se zabývá i tematikou plýtvání jídlem. Evropa ve snaze snížit míru vyhazování potravin nicméně zatím zaostává.
Evropané plýtvají víc
Podle nedávno vydané zprávy nizozemské neziskové organizace Feedback EU se na území Evropy ročně vyplýtvá 153,5 milionů tun potravin. To je téměř o polovinu (88 milionů tun potravin) více, než kolik uváděly předchozí výzkumy. Ročně toto zbytečné vyhazování přijde členské státy na 143 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun).
Jak se plýtvá v Česku?
Lidé v Brně ročně vyhodí okolo 37 kilogramů potravin, nejvíce se jídlem plýtvá na sídlištích. Množství vyhozeného jídla je možné ovlivnit kampaní, lidé reagují na letáky i na vzdělávací příspěvky na sociálních sítích.
Množství vyhozených potravin by podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství pokrylo roční spotřebu asi 196 milionů Evropanů. Jeden průměrný obyvatel Evropy totiž podle nejaktuálnějších dat za rok spotřebuje 780 kilogramů potravin.
Evropa přitom za podobně vysokou částku, kterou promarní za nevyužité potraviny, naopak nakupuje potraviny z mimoevropských zemí. Jen v roce 2021 se do členských států dovezlo 138 milionů tun zboží v hodnotě 150 milionů eur (asi 3,7 miliardy korun).
„V době, kdy jsou vysoké ceny potravin a potýkáme se s krizí kvůli životním nákladům, je skandál, že EU potenciálně vyhazuje víc potravin než dováží,“ komentoval zjištění ředitel Feedback EU Frank Mechielsen.
Nevyužití potravin, které končí v koši, je problematické z několika důvodů. Zatímco Evropa stále více plýtvá, jiné regiony světa se potýkají s bezprecedentním nedostatkem potravin, kvůli kterému mnoho z nich umírá hlady. Tématu jsme se věnovali například v článku zde.
Plýtvání také dále prohlubuje klimatickou hrozbu. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu odhaduje ve své zprávě z roku 2019, že produkce potravin přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů 21–37 %.
CO2 se do atmosféry vypouští nejen při zemědělských pracích a obhospodařování půdy, ale i při přepravě, zpracování, spotřebě a ztrátě potravin. „Podle Organizace pro výživu a zemědělství téměř 8 procent uhlíkových emisí vypouštěných do atmosféry pochází z vyhozených potravin, které produkují metan,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Tereza Modlová z organizace Zachraň jídlo.
Nižší míra vyhazování podle výzkumníků z Feedbacku představuje jeden z nejdůležitějších kroků v boji proti klimatické změně. Apelují proto na EU, aby v rámci svých závazků přijala ten nejrazantnější – snížila míru plýtvání potravin do roku 2030 o polovinu.
Jak svět bojuje proti plýtvání potravin?
Cíle udržitelného rozvoje OSN vyzývají ke snížení plýtvání jídlem připadajícího na každého člověka v rámci celého potravinového řetězce na polovinu do roku 2030. Tyto cíle přijala i Evropská komise v balíčku k oběhovému hospodářství v roce 2019 a bude jeho plnění v následujících letech po členských státech vyžadovat.
Boj proti plýtvání potravinami se stal jedním z klíčových témat tzv. Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), specificky strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork). Zde je uvedeno, že „řešení plýtvání potravinami má pro dosažení udržitelnosti zásadní význam. Omezení plýtvání potravinami přinese úspory pro spotřebitele a provozovatele a získávání a přerozdělování přebytků potravin, které by jinak byly vyplýtvány, má významný sociální rozměr“, uvádí organizace Zachraň jídlo.
Redukce plýtvání by mohla přinést značná pozitiva. Peníze by ušetřily domácnosti, firmy, vlády a díky efektivnější legislativě i dodavatelé. Nižší míra vyhazování potravin by také vedla k zefektivnění potravinové bezpečnosti a podpořila by klimatickou spravedlnost, uvádí Feedback.
Nejvíce plýtváme doma
Podle poslední zprávy Environmentálního programu OSN z roku 2021 svět nespotřeboval asi 931 milionů tun potravin. Nejvíce se vyhazuje v domácnostech (61 procent), v pohostinství (26 procent) a u distributorů (13 procent). Nezáleží pak na tom, zda se jedná o nízkopříjmové nebo vysokopříjmové země.
Podobné závěry ukázaly i předchozí studie. Podle rozdělení potravinového odpadu v EU v roce 2012, které zahrnovaly potraviny a nepoživatelné části jídla, se „53 % vyhozených potravin znehodnotilo na úrovni domácností, 19 % ve zpracovatelském průmyslu, 12 % ve stravování, 11 % ve výrobě a 5 % ve velkoobchodě a maloobchodě,“ cituje Zachraň jídlo studii organizace Fusions EU z roku 2016.
Maso, které je zadarmo
Jak ušetřit na jídle? Třeba tím, že se v pravý čas vypravíte na šneky.
Pokud by se zbytečnému vyhazování potravin zamezilo v sektoru primární produkce a zpracovatelském průmyslu, snížila by se celková míra plýtvání v EU až o 33 procent. Kdyby se přidal i sektor pohostinství a stravování, snížila by se o dalších 15 procent, uvádí nejnovější data organizace Feedback.
Vyhazování potravin není téma
Přestože je plýtvání potravinami v rámci Zelené dohody zásadní položkou, jak snížit svou ekologickou stopu, podrobná data na toto téma neexistují.
Většina členských států EU totiž dle Feedbacku spoléhá především na dobrovolné dohody. Ty nicméně představují zásadní limitaci, pokud jde například o analýzu situace na celonárodní úrovni, uvádí výzkumníci.
Přesto i tak rozdíly patrné jsou. Podle Zachraň jídlo se například ve východoevropských zemích plýtvá méně. Souvisí to se skutečností, že lidé v těchto zemích mají k celému procesu pěstování potravin blíže a dokáží si představit, kolik je za tím práce. Naopak čím je země bohatší, tím míra plýtvání roste.
Francouzské ovoce a zelenina bez plastu
Od 1.ledna 2022 vešel v platnost zákaz užití plastového obalu pro třicet druhů ovoce a zeleniny. Obchody tak bez plastu či v alternativním ochranném obalu budou muset nabízet například okurky, cukety, banány, citrony nebo kiwi
Některé státy nicméně k regulaci plýtvání potravin přistoupily. Ve Francii byl v roce 2016 přijat zákon, který supermarketům zakazuje zlikvidovat neprodané potraviny a místo toho je nutí je darovat, uvádí nezisková organizace Zero Waste Europe. Charitativním organizacím musí nevyužité potraviny darovat například i obchody v belgickém Valonsku. Česká republika zatím takový důraz na prevenci plýtvání potravin neklade.
I tak ale určitá data a výzkumy na toto téma existují i u nás. Například ročně se u nás vyhodí přes 1,9 milionu tun potravin, uvádí dále Modlová ze Zachraň jídlo. „České domácnosti, dle výzkumu Mendelovy univerzity v Brně, nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, potom pečivo, mléčné výrobky, maso a vejce. Značný vliv má i roční období. Mnohem více se plýtvá v létě,“ dodává pro Seznam Zprávy.
