Článek
Klimatická krize mnoho Evropanů znepokojuje, a jsou tak ochotni přijmout některá osobní opatření a podpořit vládní politiku, která by klimatické změny měla zpomalit. Podpora zelené politiky ale značně klesá s tím, jak se nařízení víc dotýkají jejich zvyků a životního stylu.
Vyplývá to z nového průzkumu agentury YouGov, který probíhal v sedmi evropských zemích a exkluzivně ho zveřejnil britský list The Guardian.
Sociologové zkoumali, jakou mají podporu opatření v oblasti klimatu na úrovni států. Odpovědi z Velké Británie, Francie, Německa, Dánska, Švédska, Španělska a Itálie naznačují značnou rozpolcenost v podpoře zelenější politiky. Agentura se v každé zemi dotazovala reprezentativního vzorku víc než tisícovky respondentů.
Za klima, ale pohodlně
Velká většina dotázaných ve všech zemích – od 60 % ve Švédsku, 63 % v Německu a 65 % ve Spojeném království až po 77 % ve Španělsku, 79 % ve Francii a 81 % v Itálii – uvedla, že se obává změny klimatu a jejích dopadů. A téměř identické procento respondentů se domnívá, že se klima mění v důsledku lidské činnosti.
Popírání změny klimatu je tak podle průzkumu menšinový názor. V průměru pětina respondentů uvedla, že změnu klimatu nezpůsobuje člověk. Pouhých pět procent pak úplně popřelo, že by k ní vůbec docházelo.
Zpráva o stavu klimatu v Evropě
Teploty v Evropě se oproti celosvětovému průměru za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně, tvrdí Světová meteorologická organizace.
Z toho by se dalo usuzovat, že většina lidí bude podporovat opatření v boji proti klimatické krizi. To ale platí například u veřejných programů na výsadbu stromů – podpora je v rozmezí od 45 % u Němců po 72 % u Španělů. Podobný podíl respondentů – od 60 % u Španělů po 77 % u Britů – tvrdí, že jsou sami ochotni pěstovat více rostlin nebo už to dělají.
Žádný stát se ale nepřehoupl přes padesátiprocentní podporu omezení konzumace masa a mléčných výrobků na dvě až tři jídla týdně. Nadprůměrnou podporu ekologických opatření v oblasti potravin dávají najevo Italové. I tak by se pro veganství v Itálii rozhodlo jen 19 % respondentů. Nejnižší podpora pak byla v Německu, která dosahovala deseti procent.
Přitom veganství je jednou z věcí, kterými může jednotlivec nejvíc přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se živočišná výroba podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů téměř 15 %, což je dokonce více než všechny automobily, letadla a další druhy dopravy dohromady.
Nepřekvapí, že státní dotace na zvýšení energetické účinnosti domů byly velmi populární – jejich podpora se pohybovala od 67 % v Německu do 86 % ve Španělsku, zatímco osobní úhrada nákladů byla spíše méně populární (od 19 % v Německu do 40 % ve Španělsku).
Právě Španělsko je jednou ze zemí, kde se lidé s důsledky změny klimatu setkávají už nyní. Země trpí následky dlouhotrvajícího sucha a některé regiony omezují přístup obyvatel k vodě, protože vysychají vodní nádrže, píše server Euronews.
Vliv, který to má na španělskou společnost, ukazují i data univerzity v Santiagu de Compostela. Podle nich roste podpora veřejnosti právě pro dotace na zateplování domů, nízkoemisní zóny ve městech a omezení používání znečišťujících vozidel.
Širokou podporu měly v průzkumu YouGov také poplatky za časté létání. V pěti ze sedmi zkoumaných zemí je podpořila víc než polovina respondentů. Stále však lidé považují létaní za nezbytnou věc, která by podle většiny neměla být penalizována. Oproti tomu mizivé podpory se dočkalo nakupování pouze použitého oblečení.
Módní průmysl se podle analýzy serveru Business Insider přitom podílí na celkových světových emisích uhlíku deseti procenty, tedy stejným množstvím jako celá Evropská unie. Krom toho vysouší vodní zdroje a znečišťuje řeky a potoky, přičemž 85 % veškerého textilu každoročně končí na skládkách. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu navíc predikuje, že za současného růstu textilního odvětví vzroste množství emisí z textilního průmyslu do roku 2030 možná až o 60 %.
Ještě radikálnější návrh, jakým je omezení počtu dětí, získal podle YouGov opět nejnižší podporu v Německu. Ani ostatní zkoumané státy se ale od německých devíti procent moc nevzdalovaly. Největší podporu získal návrh v Itálii, kde se souhlasně vyjádřilo 17 % respondentů.
Podpora automobilismu
To, že lidé pro záchranu klimatu nechtějí obětovat svůj komfort, ukazuje i neochota přestat používat auta se spalovacím motorem. Ta jsou přitom významným zdrojem emisí uhlíku. Na otázku, zda by byli ochotni přesedlat na elektromobil, odpověděla kladně v průměru necelá třetina respondentů v sedmi sledovaných zemích – od 19 % v Německu přes 32 % v Dánsku až po 40 % v Itálii.
Odpovědi se více lišily, pokud šlo o nahrazení automobilové dopravy veřejnou dopravou nebo kolem. I tak ale byla podpora nízká. Ve Francii, Španělsku a Itálii se k tomuto kroku přiklonilo 35 %, 44 % a 40 % respondentů, a to ačkoli například 25 % Francouzů uvedlo, že již chodí pěšky, jezdí na kole nebo používají veřejnou dopravu místo jízdy autem. Ještě nižší podporu tomuto opatření pak vyjádřili respondenti ve Velké Británii (22 %), Německu (24 %), Dánsku (20 %) a Švédsku (21 %).
Povinné zvýšení daně na pohonné hmoty a vládní legislativa, která by zcela zakázala výrobu a prodej benzinových a naftových automobilů, tak respondenti nevnímají pozitivně. Ve všech zemích převažovali odpůrci odvádění vyšší daně z pohonných hmot nad těmi, kteří byli pro.
Normu o omezení prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 přijala Evropská unie. Přesto z výzkumu vyplývá, že pouze Španělé a Italové jsou zákazu automobilů na fosilní paliva většinově nakloněni. V zemích, jako je Francie a Německo, je ale míra odporu více než 60%.
