Evropa začíná budovat podmořskou armádu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropa se po sabotážích plynovodů Nord Stream v Baltském moři shodla, že bezpečnost podmořské infrastruktury si žádá větší pozornost a investice, a pomalu dává do pohybu proces, na jehož konci by mělo být bezpečnější mořské dno.

Na úrovni Evropské unie se momentálně zatím z větší části jen hromadí data a odborné posudky pro vznikající návrhy společné strategie. Ze států je samostatně nejaktivnější Francie, kterou zřejmě sabotáže motivovaly k důkladnému naplňování už dřív oznámeného plánu na rozvoj podmořských schopností a investuje do nových podmořských dronů.

Velmi podobně, ač za hranicí EU, je na tom i Velká Británie.

Itálie a Německo zdá se zatím zůstaly u lepší výměny informací mezi jednotlivými složkami a snaží se nejprve zajistit, že ze stávajících kapacit dostanou maximum.

Plán na posílení bezpečnosti podmořské infrastruktury, tedy nejen plynovodů, ale i internetových kabelů, kterými proudí drtivá většina mezikontinentálního přenosu dat, oznámila už v říjnu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Evropská obranná agentura (EDA) sdělila serveru Defense News, že evropští úředníci v první třetině tohoto roku očekávají, že dostanou souhlas od Itálie a bude se moct rozjet program ochrany kritické podmořské infrastruktury v rámci Stálé strukturované spolupráce PESCO. Další podrobnosti k tomu ale nejsou známy.

Nad rámec toho agentura prozradila, že v lednu zahajuje řadu studií, jejichž úkolem je identifikace „mezer“ v obraně mořského dna a výběr dostupných technologií, které by mezery mohly zaplnit. Server píše, že výsledky lze očekávat koncem dubna, na kdy se chystá agenturou sponzorovaná akce, kde se mají sejít zástupci armád, civilních úřadů, soukromých společností a další odborníci.

Co se týče úsilí jednotlivých států, na prvním místě Defense News zmiňuje Francii. Ta svůj plán k obraně mořského dna představila už v půlce loňského února. Stala se tak podle serveru první zemí EU, která dala jasně najevo, že ochranu mořského dna bere jako důležitý pilíř obranyschopnosti země a klíčový úkol pro armádu.

V té době měla Francie podle Defense News pouze dva podmořské roboty schopné ponoru do maximální hloubky tisíc metrů. Později armáda oznámila, že chce dronům zvýšit maximální ponor a vyvinout i dva nové drony. Jeden zcela autonomní, tedy nezávislý na doprovodné lodi (takové se označují AUV), a jeden podvodní robot, který je s lodí spojený kabelem (ty se označují ROV).

Po sabotážích plynovodů Paříž šlápla na plyn. Už v říjnu na konferenci Euronaval zazněla informace o kontraktu Paříže s norskou firmou Kongsberg Maritime, v jehož rámci si má za čtyři miliony eur vyzkoušet její AUV Hugin Superior, který může operovat v hloubce až šest tisíc metrů.

Ke konci loňského roku pak ministerstvo obrany oznámilo další investici ve výši 3,5 milionu eur do testování AUV A18D firmy Exail, která nedávno vznikla spojením dvou francouzských technologických firem. Testy mají začít už letos.

Podle Defense News Paříž také schválila nový šestiměsíční testovací program autonomního plavidla DriX, za jehož vývojem stojí jedna ze dvou firem, z nichž vznikl Exail. Program má začít už letos v únoru.

Ještě zkraje tohoto roku chce navíc ministerstvo začít s nákupem protiminových podvodních robotů vyráběných společností Thales, které mají nahradit klasická plavidla vyčleněná ke stejnému účelu.

Za podpory armády se ve Francii dále rodí i úplně nový nástroj obrany mořského dna, autonomní plavidlo s obchodním názvem Manta. Její nejpokročilejší verze by se měla být schopná ponořit až do hloubky šest tisíc metrů a nabídnout možnost mapování i blíže nespecifikovaných zásahů.

První verze schopná ponoru jen do 300 metrů by se měla začít prodávat už letos. Podle francouzské společnosti Marine Tech, která dron vyvíjí spolu s další tamní firmou Hologarde, by o jejich produkt měli mít zájem hlavně kupci z ropného a plynového sektoru z Blízkého východu.

Ve zkratce tedy Francie po sabotážích plynovodů v Baltském moři neváhala a pracovala na plnění starších cílů, díky nimž bude mít zřejmě nad ostatními zeměmi EU v kapacitách pro sledování mořského dna náskok.

Když je řeč o hrozbách na mořském dně v Evropě, nelze vynechat Velkou Británii. Ta totiž s podvodními drony experimentuje už dlouho. Zčásti je to podle Defense News dáno tím, že tyto technologie potřebuje kvůli těžbě ropy a plynu v Severním moři. Je ale patrné, že soustředění se na tuto oblast má i své čistě vojenské důvody.

Už když v roce 2020 tehdejší premiér Boris Johnson v proslovu sliboval, že z Británie udělá „přední evropskou námořní mocnost“, řekl, že v plánu je mimo jiné pracovat na vývoji „nových výzkumných plavidel s širokým využitím“.

Hrozeb pro podmořskou infrastrukturu si je mimochodem jistě lépe než většina politiků po celém světě vědom i současný premiér Rishi Sunak, který na toto téma v roce 2017 publikoval čtyřicetistránkovou analýzu pro think tank Policy Exchange.

Od září, kdy na dně moře explodovalo potrubí plynovodů, je nejmarkantnějším pokrokem Londýna v této oblasti nedávno oznámená investice 15 milionů liber do smlouvy s malou anglickou firmou MSubs. Ta má pro námořnictvo vyvinout asi 12 metrů dlouhé plavidlo s dosahem až 1600 kilometrů, které se má stát „největším podvodním dronem v Evropě“.

Kontraktem Londýn pokračuje v plnění projektu Cetus, nazvaného podle mořské příšery ze starověké řecké mytologie, obří ryby, kterou využíval vládce moře Poseidon, když se chtěl mstít nepřátelům. Cílem programu je vyvíjet a testovat nové technologie v oblasti dálkově řízených dronů a zjistit, jak velký je jejich potenciál pro námořnictvo.

Podle oficiálních prohlášení námořnictvo očekává, že firma MSubs doručí podvodní dron do dvou let. V listopadu také ministerstvo obrany oznámilo plán investovat 20 milionů liber na blíže nespecifikované ROV.

Hodně se o bezpečnosti podmořské infrastruktury pochopitelně hovořilo i ve skandinávských státech a Německu, tedy zemích, které jsou nejblíž místu zářijových sabotáží.

Už v půlce října NATO informovalo, že zdvojnásobilo svou přítomnost v Severním a Baltském moři na 30 lodí podporovaných letadly i ponorkami.

Co se ale týče rozšiřování námořního arzenálu, zatím se alespoň podle veřejně známých informací nic moc neurodilo. Například německé námořnictvo podle Defense News uvedlo, že chce propojit stávající zdroje dat o dění na mořském dně do jednoho přehlednějšího a lépe funkčního systému.

Konkrétně jde o integraci senzorů nainstalovaných soukromými společnostmi, kterým podmořská infrastruktura patří, se senzory vědeckými i vojenskými.

V podobném duchu se nese i opatření Itálie. Tam se zhruba už dva a půl měsíce před sabotážemi na spolupráci v obraně mořského dna shodlo italské námořnictvo s tamní telekomunikační firmou Sparkle, která značnou část kabelů vlastní.

Ve společném prohlášení se námořnictvo a firma zavázaly ke spolupráci v průzkumu a monitorovací činnosti a sdílení informací. Námořnictvo dále uvedlo, že k tomuto účelu budou moci lépe sloužit čtyři nové ponorky třídy NFS, které mají nahradit starší ponorky U212A. Ty mají být totiž designovány i na práci s podmořskými drony. Jejich výroba ale zřejmě potrvá ještě roky.

Naději Italové vkládali i do vylepšení samotných kabelů, respektive výzkumu senzorů, které by mohly kabely „ohlídat“. Podle Defense News Itálie dostávala informace o takovém výzkumu britských a dalších partnerů, ale podle italského vědce seznámeného s průběhem experimentů mělo být výsledkem zjištění, že senzory měřící změny tlaku ještě nejsou dost citlivé pro zachycení pohybu ponorek či jiných zařízení v okolí.

Několik měsíců po sabotážích Nord Streamu se tak dá říct, že incident do jisté míry přiměl Evropu brát hrozbu vážně. Hmatatelné pokroky ale zatím dělají jen ty státy, které se na tento cíl začaly soustředit už dlouho před poškozením plynovodů.

I ty jsou ale spíš teprve na začátku cesty za zjištěním, zda bude kabely a další infrastrukturu možné uhlídat podmořskými drony. Současnou situaci analytik Sebastian Bruns z Univerzity v Kielu v severním Německu přirovnal ke snaze dvou policejních aut uhlídat všechny dálnice ve Spojených státech.