Evropa vyráží do boje proti jednorázovým e-cigaretám. Ničí zdraví i planetu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jednorázové elektronické cigarety zažily v posledních letech nebývalý boom. Širokou oblibu si získaly zejména u teenagerů, potažmo dětí, které zaujaly zářivými barvami a lákavými příchutěmi.

Řada evropských zemí ale nyní uvažuje o tom, že prodej jednorázových elektronických cigaret zcela zakáže nebo výrazně omezí. Kromě toho, jaký mají vliv na mladou generaci a její zdraví, je děsí i rychlost, s jakou zamořují životní prostředí.

Britský premiér Rishi Sunak minulý týden slíbil, že z boje proti kouření a vapování udělá jeden ze svých hlavních politických cílů. Jako o možné variantě se zde mluví o zákazu jednorázových e-cigaret, které chutí i vzhledem připomínají oblíbené dětské cukrovinky.

Ještě přísnější regulaci slibuje Francie, která v polovině září oznámila, že vláda se chystá prodej jednorázových e-cigarety zcela zakázat v rámci připravovaného protikuřáckého plánu. Podobné zákazy vyhlásilo Německo, Belgie a Irsko.

Tabákové firmy, které se v posledních letech částečně přeorientovaly na prodej e-cigaret, se snaží tento trend zvrátit. Deník The Guardian na základě uniklých dokumentů zjistil, že firma Philip Morris rozjela rozsáhlou lobbistickou kampaň, aby zabránila hromadnému omezování prodeje e-cigaret.

Proti lobbingu tabákových firem se dlouhodobě snaží bojovat nejen lékaři, kteří varují před jejich negativním dopadem na zdraví, ale také ekologové.

Skupina francouzských lékařů a ekologů, citovaná deníkem Le Monde dříve v tomto roce, označila jednorázové e-cigarety za „environmentální mor“. Zdůrazňovala přitom, že každá z nich je vyrobená z plastu, obsahuje nevyjmutelnou baterii se zhruba 0,15 gramy lithia i nikotinové soli a stopy těžkých kovů.

Problém představuje zejména to, že jsou tyto cigarety určeny pouze na jedno použití. Náplň, kterou obsahují, většinou stačí zhruba na 300 až 700 potahů a nejde znovu doplnit. Po tom, co se vyprázdní, uživateli nezbývá nic jiného, než se e-cigarety zbavit a koupit si novou.

„Negativní je především nárůst elektronického a těžko recyklovatelného odpadu,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy expert na odpady z hnutí DUHA Ivo Kropáček. „Jak známo, elektronické odpady obsahují vzácné kovy, které mají největší negativní vliv na životní prostředí spojený především s těžbou a extrakcí kovů,“ dodává.

Podle neziskové organizace CDC Foundation, která spolupracuje s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí, se každý měsíc jenom ve Spojených státech prodá zhruba 11,9 milionů jednorázových elektronických cigaret.

Nezávislé organizace PIRG Education Fund pak v nedávno zveřejněné zprávě píše, že pokud by se jednorázové e-cigarety, které se v USA prodají za rok, seřadily za sebou, vytvořily by linii dlouhou více než 7 tisíc mil (více než 11 tisíc kilometrů), která by dokázala protnout tam a zpátky Spojené státy.

Podle expertky na marketing a PR Denisy Hejlové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je poměrně paradoxní, že jsou jednorázové elektronické cigarety, které prokazatelně přispívají ke znečišťování přírody, tak populární právě u mladé generace, pro kterou je ochrana životního prostředí často prioritou.

„Ze všech marketingových dat víme, že mladá generace má o ochranu přírody zájem, jsou k tomuto tématu velmi citliví, někdy za ni bojují opravdu až radikálním způsobem…máme tady Just Stop Oil hnutí, házejí se rajčata na van Gogha…ale pak v klidu jdou a kupují si tyhle produkty, jejichž environmentální dopady jsou jednoduše příšerné,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Hejlová.

Důvod, proč jsou jednorázové e-cigarety i přes negativní dopad na životní prostředí tak populární u mladé generace, je třeba hledat v marketingové propagaci tabákových firem, potažmo influencerů, kteří e-cigaretám pod jejich taktovkou dělají reklamu.

„Vzhled toho produktu je designovaný tak, aby upoutal pozornost dětí a teenagerů, tak, aby vypadal jako zábavná, neškodná věc,“ vysvětluje Hejlová. „Prezentuje se to jako cool, moderní, designová věc, která je součástí současného životního stylu,“ dodává.

Podle Adama Kulhánka, který působí na Klince adiktologie 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, by k omezení spotřeby e-cigaret mezi mladými lidmi mohl přispět zákaz příchutí, které mají připomínat oblíbené sladkosti, jako je například cukrová vata nebo gumoví medvídci.

Pomoci by podle něj mohla i výrazná regulace reklamy, propagace a sponzoringu či zavedení licencovaného prodeje.

Podle Hejlové je z hlediska marketingu a PR nejúčinnějším nástrojem k omezení celkové spotřeby jednorázových elektronických cigaret zavedení vyšší ceny. „Razantní, například několikanásobné zvýšení ceny, je podle mnoha studií tím nejefektivnějším faktorem, který lidi odradí od kouření,“ uvádí Hejlová.

Právě omezení spotřeby by bylo podle Kropáčka s ohledem na životního prostředí tím nejlepším krokem. Vhodné by bylo podle něj ale také zapracovat na tom, aby lidé použité e-cigarety správně recyklovali.

Z výzkumu z roku 2022, na který upozornil časopis Time, vyplývá, že na recyklaci jednorázových e-cigaret příliš nedbá ani mladá generace. Na místa určená k recyklaci podle něj vrací použité e-cigarety pouze zhruba 8 % teenagerů a mladých dospělých.

Podle odborníkům je důležité, aby spotřebitelé použité e-cigarety nevyhazovali do komunálního odpadu, ale odnesli je buď do sběrného dvora, nebo je odevzdali do elektro prodejen.

„Pokud jsou vyhozeny do směsného komunálního odpadu, pak většinou končí na skládkách nebo výjimečně ve spalovnách. V obou případech jsou suroviny použité na výrobu elektronických cigaret nenávratně zničeny,“ vysvětluje Kropáček.

„Pokud jsou vytříděny a odloženy do elektronického odpadu, mohou být recyklovány a suroviny mohou být znovu využity,“ dodává.

Do budoucna by podle něj bylo dobré spotřebitele motivovat k maximálnímu vracení použitých elektronických cigaret. Pomoci by k tomu mohlo například zavedení vratné zálohy, míní.