Evropa se bojí války. Ve volbách půjde ale Ukrajina stranou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V posledních týdnech přibývají zprávy o možném budoucím konfliktu Ruska a Severoatlantické aliance.

Pobaltské státy začnou brzy stavět na svých hranicích betonové bunkry, podobná opatření chystají i Poláci. Země EU se navíc stále potýkají s kolísavými cenami energií. V této atmosféře se Evropané chystají na začátku června volit své zástupce do Evropského parlamentu.

Odborníci se ale vesměs shodují, že válka na Ukrajině – byť se jí cítí ohrožená nemalá část Unie – volební kampani dominovat nebude. „Ne, bohužel,“ odepsal Seznam Zprávám stručně známý britský spisovatel a komentátor Edward Lucas, který se zaměřuje na východní Evropu.

„Pokud se podíváme na EU jako celek, myslím, že toto téma mít velký vliv nebude. V zemích, jako je Španělsko, se o tom bavit skoro nebudou, maximálně to bude spojené s dalšími otázkami, jako jsou reformy EU nebo rozšíření,“ odhaduje politolog Jan Kovář z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Hlavním tématem kampaně podle něj bude migrace a také „zelené šílenství“ a vymezování se proti němu.

Stejná témata jmenuje i sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM. V klimatické politice už podle něj nejde o základní otázku, zda lidé způsobují globální oteplování – v tom se už názor veřejnosti posunul – ale o Green Deal jako souhrn jednotlivých politik. „Nečekejte sofistikovanou diskuzi o jednotlivých návrzích Evropské komise, budou to spíš jednotlivá hesla a výkřiky,“ upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Green Deal, který se vrátí jako velké politické téma kvůli nynějším protestům zemědělcům napříč Evropou, jmenuje i Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře think tanku Europeum.

„Myslím, že hlavním tématem evropských voleb válka na Ukrajině nebude. Podpora Ukrajiny bude průřezem napříč ekonomickými a obrannými otázkami, ale téma jako takové na vrcholu kampaně nebude,“ domnívá se Žiga.

Jan Kovář připomíná, že v evropských volbách mají lidé tendenci hodnotit vládu a přiklánět se k menším a okrajovějším stranám politického spektra. To by mohlo nahrávat různým populistickým a krajně pravicovým formacím, mezi něž donedávna politologové řadili i partaj italské premiérky Giorgie Meloniové. „Nedovedu si představit, že by Meloniová v Itálii rozjela nějakou protiukrajinskou kampaň. Její strana by normálně měla v těchto volbách posilovat, ale teď je vládní,“ vysvětluje.

Protiukrajinská rétorika by nicméně některým stranám ve volbách pomoci mohla, Kovář uvádí v této souvislosti například české ANO nebo polskou stranu Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského, která nedávno po osmi letech u moci skončila v opozici. V Polsku ale podle něj zároveň platí, že PiS nemůže mít postoje proruské.

Ve Francii sice po začátku války lidé projevovali s Ukrajinou solidaritu, evropské volby se na ni ale nesoustředí.

„V současné době ve Francii dominují především domácí témata, která budou během kampaně vystupovat do popředí, jako je bydlení a životní náklady, inflace, migrace a životní prostředí. Je na hnutích, jako je Volt (panevropské profederalistické hnutí, pozn. red.), aby se válka na Ukrajině vrátila na francouzskou politickou agendu a ukázala, jak válka, která zuří na prahu EU, reálně ohrožuje naši bezpečnost a živobytí,“ napsal Seznam Zprávám Sven Franck, který vede kandidátku zmíněného hnutí do voleb.

Ruská invaze podle jeho slov poškodila důvěryhodnost francouzských krajně pravicových vůdců – ti totiž před začátkem války tvrdili, že Vladimir Putin na Ukrajinu nikdy nevtrhne. Národní sdružení Marine Le Penové, které nyní vede průzkumy, mělo navíc v minulosti úzké vazby na Rusko a půjčovalo si peníze u tamních bank.

V Česku je situace jiná a válka je mnohem blíže. I tak ale od šéfa hnutí ANO Andreje Babiše občas kritika pomoci Ukrajině zaznívá. Nedávno například prohlásil, že „když má vláda peníze na obranu a na Ukrajinu, tak ať najde peníze i pro občany České republiky.“

Ředitel STEM Martin Buchtík si však myslí, že ANO bude spíše sázet na jiná témata: „Andrej Babiš nikdy téma Ukrajiny výrazně nezvedl, neodmítal ukrajinské uprchlíky ani jeho voliči po tom nemají poptávku. Už se tím v průběhu prezidentských voleb trochu spálil. V datech nicméně vidíme, že rozpínavosti Putina se víc obávají voliči vlády.“

Buchtík upozorňuje i na mylné přesvědčení části české veřejnosti o tom, kolik pomoc Ukrajině stojí: „Na podporu lidí, kteří přišli z Ukrajiny, jdou vyšší jednotky miliard, ale lidé odhadují mnohonásobně víc, třeba 70, nebo až 200 miliard. To je představa společnosti, nikdo to ale nevyvrací,“ diví se.

Čeští politici na rozdíl od expertů téma války na Ukrajině vyzdvihují: „Ve střední a východní Evropě je téma bezpečnosti na prvním místě. I v ČR bude téma bezpečnosti na prvním místě a my jako koalice Spolu jsme si to určili jako klíčové téma a začali jsme s ním i na billboardech,“ říká dvojka kandidátky Spolu, stávající lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. I on ale připouští, že ve Španělsku, Portugalsku či Řecku válka na Ukrajině takovým tématem nebude.

Europoslankyně Markéta Gregorová (dvojka na kandidátce Pirátů) si myslí, že Ukrajina bude tématem v každé členské zemi. „Země geograficky blíže válce, jako je Česko, Polsko či země v Pobaltí to budou mít jako téma společenské (přítomnost ukrajinských uprchlíků), tak bezpečnostní – posílání munice a výzbroje na Ukrajinu, odstřihnutí se od Ruska, udržení sankcí a podobně,“ napsala SZ.

V dalších státech, jako je Francie, Německo či Španělsko se podle ní sice také vede debata o posílání zbraní, ale spíše na politické úrovni.

Ona sama se chce tématu bezpečnosti v kampani věnovat hodně: „Jsem na kandidátní listině č. 2 a chci se soustředit právě na veškeré otázky spojené s bezpečností Česka a Evropy. Přirozeně tedy budu dávat na válku na Ukrajině důraz značný,“ říká s tím, že se chce zasazovat o jednomyslnost EU ve vztahu k Ukrajině, dostatečné a včasné dodávky munice i účinnou sankční politiku.

Seznam Zprávy se s otázkami obrátily na lídryni kandidátky hnutí ANO a exministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou. Chtěla je poslat SMS zprávou, na tu už ale nereagovala.

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Při posledním hlasování v roce 2019 zaznamenalo Česko dosud nejvyšší volební účast: 28,72 procent.