Článek
Z Bruselu zazněly na začátku týdne různé zprávy o zastavení pomoci pro palestinská území. Jako reakce Evropské unie na hromadné útoky organizace Hamás proti Izraeli to působilo zmateným dojmem a vyústilo do tahanic mezi unijními politiky.
Komisař pro rozšíření Olivér Várhelyi nejprve prohlásil, že Komise zastavuje veškeré platby palestinskému obyvatelstvu. Další představitelé unijní administrativy a zástupci členských zemí však následně jeho slova zkorigovali, nebo přímo kritizovali. Jiný eurokomisař Janez Lenarčič ujistil, že se ohlášený krok netýká humanitární pomoci. Pravděpodobný závěr je, že peníze by měly proudit do Palestiny dál a financování projde kontrolou.
Komunikační chaos uvnitř EU potvrdil, že podpora Palestinců a postoj k Izraeli jsou témata, na která nemají členské země jednotný názor. Po eskalaci násilí na Blízkém východě vyšly odlišné postoje ještě více najevo.
Různící se názory o zastavení financování zároveň upřely pozornost na samotnou podporu pro palestinská území. Vybízejí k otázkám, kolik Západ posílá na pomoc arabským obyvatelům Palestiny, jak jsou tyto peníze efektivně využívány a jak jsou chráněny před zneužíváním.
Přímo k Palestincům, do úřadů, do různých rozvojových projektů a na humanitární pomoc míří každoročně ze zahraniční stovky milionů eur, tedy v přepočtu miliardy korun. Pro palestinskou ekonomiku je to velmi důležitá výpomoc.
Analýza: Faktory, které vedly k selhání izraelské obrany
Překvapivý a brutální útok palestinského hnutí Hamás na Izrael si vyžádal přes tisíc mrtvých a Izraelci se právem začínají ptát, kdo je za selhání bezpečnostního aparátu odpovědný.
„Podpora dárců a spolupráce izraelské vlády jsou zásadní pro dosažení fiskální konsolidace a postavení ekonomiky na pevnější základ,“ prohlásil v květnové zprávě Světové banky její regionální šéf pro Západní břeh a Pásmo Gazy Stefan Emblad.
Z přímé podpory těží hlavně oficiální samospráva vedená prezidentem Mahmúdem Abbásem a dalšími zástupci Organizace pro osvobození Palestiny a hnutí Fatah, které ovládá Západní břeh. Do Pásma Gazy, kde vládne teroristický Hamás, míří spíše humanitární pomoc.
Evropa dosud platila jako spolehlivý donátor. Například v únoru EU oznámila, že poskytne palestinské samosprávě zhruba 200 milionů eur, hlavně na podporu úrovně sociální a zdravotní péče a na projekty na okupovaných palestinských územích.
Už předtím Unie poslala 97 milionů eur Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), který je hlavní mezinárodní organizací poskytující pomoc lidem na Západním břehu a v Pásmu Gazy. Celková pomoc EU, zaúčtovaná ještě do rozpočtu na rok 2022, tak dosáhla skoro 300 milionů eur (7,4 miliardy korun). Některé evropské státy podporují Palestince ještě mimo rámec EU.
Humanitární pomoc představuje samostatnou větev podpory Palestinců. V loňském roce na ni EU vynaložila 26,5 milionu eur. Tyto peníze jsou určené na základní životní potřeby, vzdělávání dětí, zdravotnictví, ale třeba také na podporu Palestinců, kteří byli nuceně vystěhováni ze svých obydlí.
Evropské prostředky pro Palestince nabyly na významu za úřadování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zastával výrazně proizraelské postoje a v roce 2018 dokonce zastavil veškerou pomoc USA.
Později se finance z Ameriky znovu rozproudily a nynější administrativa Joea Bidena je k Palestincům vstřícnější. Podle údajů ministerstva zahraničí vyčlenily Spojené státy pro Palestinu v rámci bilaterální pomoci na letošní rok téměř 270 milionů dolarů.
Rozdělování peněz z EU vychází ze společné evropské strategie pro podporu Palestiny. Peníze jsou vždy vázané na předem stanovaný účel. Z uvedené částky bylo například 114 milionů eur určeno na platy a důchody úředníků, sociální podporu chudých rodin a na léčbu v nemocnicích ve východním Jeruzalémě.
Další prostředky měly být použity na reformy v řízení veřejných financí a na zásobování vodou a energiemi. Konkrétně pro Pásmo Gazy, na které se v těchto dnech soustředí izraelské útoky, EU vyčlenila mimo jiné 30 milionů eur na zvýšení množství pitné vody.
Ověřit, jestli je podpora užívaná efektivně, nebo v horším případě, zda si z ní nepřilepšují palestinští předáci, či jestli dokonce neslouží na podporu terorismu, ale není zrovna jednoduché. Už proto, že pochází z vícero zdrojů. A k podrobnějším výkazům použití se nedá snadno dostat, ačkoli se formálně používají zavedené manažerské a kontrolní postupy a vznikají hodnotící zprávy.
Die Bundesaußenministerin versichert, dass Deutschland mit seinen Palästinenser-Hilfen keinen Terror in #Israel unterstützt hat. https://t.co/ZSYCtcfWLr
— Frankfurter Allgemeine (@faznet) October 11, 2023
Německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková v úterý večer ujišťovala, že německé peníze určené pro Palestinu se nezneužívají.„Samozřejmě neděláme žádné financování terorismu,“ prohlásila v televizi ZDF.
V minulosti už ale byly případy, kdy některé země k omezení nebo zastavení podpory přistoupily. Kromě zmíněného kroku USA za Trumpova prezidentování podobně zareagovala v roce 2018 také Austrálie, která stopla přímé financování palestinské samosprávy kvůli podezření, že tyto peníze mohou v důsledku sloužit k politicky motivovanému násilí.
V roce 2019 zase Nizozemsko, Švýcarsko a Belgie, coby tradiční velcí přispěvatelé, přerušily podporu UNRWA kvůli podezřením ze zneužívání peněz a dalších přešlapů ze strany vedení tohoto úřadu OSN. V listopadu 2020 se agentura dostala na pokraj kolapsu, když nebyla schopna platit své zaměstnance. Později ale uvedené země financování UNRWA obnovily s tím, že se situace v agentuře zlepšila.
Nynější ověření pomoci Palestině ze strany EU podporuje také Česko, které je tradičně více proizraelské než západoevropské členské země.
„Je naprosto zásadní, a Česko to bude prosazovat, aby tam nebyly žádné finanční prostředky, které by mohly jít na podporu jakýchkoliv teroristických aktivit,“ řekl na středeční tiskové konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský.
