Článek
Evropská komise zvažuje vybudování nové satelitní sítě, která by poskytovala vojenské zpravodajské informace. Cílem systému by bylo částečně snížit závislost na Spojených státech, které na začátku března přerušily a poté obnovily sdílení těchto informací s Ukrajinou. Informuje o tom deník Financial Times.
„Vzhledem ke změnám v geopolitické situaci Evropská komise zvažuje rozšíření svých satelitních kapacit, aby zlepšila geoprostorovou zpravodajskou podporu bezpečnosti,“ řekl deníku evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
Nová satelitní síť by sloužila k odhalování hrozeb, například pohybu vojsk, a ke koordinaci vojenských operací.
Jednání o takovém systému teprve začala, podle eurokomisaře je ale zapotřebí síť, která by doplnila další programy používané k pozorování Země.
Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius.
Nová síť by měla poskytovat aktuálnější informace. Pro srovnání – stávající program Copernicus spadající pod Evropskou komisi a financovaný EU, který monitoruje klimatické změny a přírodní katastrofy, vytváří snímky přibližně každých 24 hodin. To je pro vojenské účely podle eurokomisaře nedostačující. K tomu Kubilius dodal, že nejlepší komerční systémy dokážou sledovat cíle a vojenská rozmístění s aktualizací každých 30 minut.
Kubilius zároveň připustil, že by byl takový projekt nákladný a jeho vybudování by trvalo dlouho. Podle svých slov se proto zeptá členských států, zda si přejí „dočasné komerční řešení“, uvedl deník Financial Times.
„Chceme vytvořit specifický systém, který by sloužil jako služba pro pozorování Země. Měl by mít špičkovou technologii a vysokou dostupnost dat.“ Systém by podle něj fungoval na nízké oběžné dráze Země. Taková síť vyžaduje rozmístění desítek satelitů.
Posílení obrany členských států
Idea vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů je součástí širšího úsilí Evropské komise k posílení obrany členských států. Komise se například chystá vybudovat vlastní širokopásmovou družicovou síť IRIS² na nízké oběžné dráze, která bude čítat 290 družic. Letos také dokončí program Govsatcom, který propojí systémy jednotlivých členských států.
Evropská komise zároveň na začátku března představila plán na úvěry pro členské státy do výše až 150 miliard eur (přibližně 3,8 bilionu korun). Země by z nich mohly čerpat peníze zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů, napsala ČTK.
Kromě toho Evropská komise umožní členským zemím vyjmout některé výdaje na obranu ze svých fiskálních pravidel, což by jim umožnilo vyčlenit pro tyto účely dalších až 650 miliard eur, píše Financial Times.
Finanční prostředky by měly být vynaloženy na nákup zbraní především od evropských výrobců. Zvažuje se i možnost nákupů z Turecka, ale o tom podle jeho slov „stále probíhají diskuze“.
Mimo to evropský komisař uvedl, že EU identifikovala klíčové oblasti, ve kterých jsou členské státy příliš závislé na USA. Patří mezi ně například tankování za letu nebo systémy včasného varování. Prioritou by pro něj bylo také vybudování systému protiraketové obrany, který by mohl stát až 500 miliard eur.
„Jsme bezmocní,“ pronesl Kubilius. „Budeme tuto protivzdušnou obranu vyvíjet každá země sama, nebo společně? Mám pocit, že je lepší mít společný systém, který by koordinoval pokrytí celého území. Ale to není na nás, abychom o tom rozhodovali,“ dodal.
