Evropa je teď sama. V neděli půjde o vojáky i zmrazené ruské miliardy

Otevřená hádka v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským zapůsobila na evropské spojence jako šok. Spekulace o tom, že Trumpova administrativa jedná pragmaticky a její výroky jsou jen strategií s cílem uzavřít mír, se nepotvrdily. Poté, co Trump obvinil Zelenského, že si „hraje“ s třetí světovou válkou, se zdá, že Trump je spíš na straně Ruska než Ukrajiny. A uvědomují si to už i Evropané.

Asi nejjasněji se vyjádřila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová: „Dnes se ukázalo, že svět potřebuje nového vůdce. Je na nás, Evropanech, abychom tuto výzvu přijali,“ vzkázala do evropských metropolí.

Šanci poslechnout ji budou mít státníci už v neděli, kdy se představitelé 16 států sejdou na summitu v Londýně. Hostitel setkání , britský premiér Keir Starmer, slíbil Kyjevu „neochvějnou podporu“, francouzský prezident Emmanuel Macron a budoucí německý kancléř Friedrich Merz pak zdůraznili, kdo je ve válce agresorem a kdo obětí.

Se slovy podpory přišel i český prezident Petr Pavel: „Stojíme při Ukrajině více než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí,“ napsal na síti X. Kromě Zelenského, jenž mu poděkoval, zareagovala na Pavlův příspěvek i ukrajinská poslankyně Inna Solvsunová. „Vážíme si vyjádření podpory evropských politiků, ale slova nestačí. Právě teď je nejlepší způsob, jak mohou Evropané prokázat svou podporu, poskytnout zbraně, které jsou schopni dodat. Akce mluví hlasitěji než slova,“ připomněla Evropanům mnohé a často nenaplněné sliby.

Zda dojde na činy požadované poslankyní, by měl ukázat nedělní summit. Kromě rozhodnutí o další zbrojní podpoře bude nepochybně horkým tématem vyslání evropských jednotek. Na něm až dosud nepanuje shoda, největším zastáncem je právě britský hostitel Keir Starmer. Ochotu vyslat vojáky na Ukrajinu už v minulosti projevil i Macron, v neděli se ukáže, zda vůdci obou evropských mocností dokážou přesvědčit další země.

Starmer, který byl v Bílém domě den před Zelenským, byl sice ze schůzky s Trumpem příjemně překvapen - nesla se v příjemném tónu - i tak si ale vyslechl nechuť k americkým bezpečnostním garancím. „Nepotřebují moc pomoci. Postarají se o sebe sami,“ prohlásil Trump na adresu případných britských a francouzských mírových sil.

Dalším neméně důležitým tématem schůzky bude použití zmrazených ruských peněz. V Bruselu nyní spočívá 300 miliard eur a množí se hlasy vyzývající EU, aby je použila na nákup zbraní pro Ukrajinu a na poválečnou rekonstrukci země.

Kromě války na Ukrajině budou evropští státníci hledat cestu k navýšení vlastních obranných rozpočtů kvůli narůstajícímu sporu uvnitř NATO. „Konečně se musíme probudit a uvědomit si: ‚To je ono‘,“ řekl nejmenovaný vysoký unijní diplomat deníku The Financial Times. „Jsme na to sami a rodiče na druhé straně Atlantiku nás právě vyhnali z rodinného domu, odebrali nám příspěvky a vydědili nás,“ dodal metaforicky.

Problémy ale postoj proruské Trumpovy administrativy způsobí i Spojeným státům, myslí si ekonomický analytik Timothy Ash z think tanku Chatham House: „NATO je mrtvé. Transatlantická aliance je mrtvá. Hodně štěstí, aby se USA postavily Číně s dvoubilionovou ruskou ekonomikou po boku, ne s 26bilionovou evropskou ekonomikou,“ napsal ve svém newsletteru.

Samotní Ukrajinci vnímají Zelenského návštěvu v Bílém domě jako velkou křivdu.

„Prezident Zelenskyj přijel do Bílého domu, aby s Trumpem podepsal dohodu o surových nerostech jako poděkování americkému národu. Přivezl s sebou i pás našeho mistra v těžké váze, aby ho předal jako osobní dárek prezidentu Trumpovi. Slova díků ale nikdo nechtěl slyšet. Místo toho jsme byli obviněni, že nejsme vděční. Nebyl to způsob, jak projevit úctu zemi, která je ve válce,“ řekla Seznam Zprávám Kyjevanka Krystyna Rybačoková.

Podle ní je z  reakcí Ukrajinců vidět, že americký prezident a jeho tým chtěli z nějakého důvodu Zelenského ponížit. „Myslím, že Zelenskyj chtěl vybudovat most s novou americkou administrativou. Ale nové americké vedení chtělo dát facku našemu prezidentovi, a tak i celému ukrajinskému národu, který bojuje ve válce o přežití a ztratil tolik lidí,“ dodala Rybačoková.