Europoslanci tlačí na přijetí Istanbulské úmluvy. ODS souzní se zástupci SPD

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve dnech, kdy se bývalý poslanec Dominik Feri hájí před soudem z obvinění ze znásilnění, dostalo Česko ve věci sexuálního násilí jasný vzkaz. Evropský parlament schválil ve středu rezoluci, která požaduje okamžité schválení takzvané Istanbulské úmluvy, jež má chránit ženy před násilím.

Česko je přitom jedním ze šesti států Evropské unie, které tento dokument stále ještě neratifikovalo.

„Istanbulská úmluva je nejdůležitějším, nejsilnějším a nejsrozumitelnějším nástrojem v předcházení a v boji s genderovým násilím na ženách a proti domácímu násilí,“ řekla před schvalováním rezoluce svým kolegům řecká europoslankyně Elena Kontourová s tím, že dosavadní pokrok v boji s násilím proti ženám je nedostatečný.

Europoslankyně proto apelovala na eurokomisařku pro rovnost Helenu Dalliovou, aby celá sedmadvacítka schválila dokument, a nenechávala rozhodnutí jen na členských zemích.

Z členských států EU Istanbulskou úmluvu dosud ratifikovalo 21, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Česko, Maďarsko a Slovensko tak dosud neučinily. Konzervativní polská vláda pak oznámila, že hodlá Úmluvu vypovědět a zavedla de facto zákaz interrupcí.

K ratifikaci Istanbulské úmluvy vyzval Unii jako celek už v roce 2021 i Soudní dvůr EU. Sedmadvacítka by podle jeho rozkladu měla dokument ratifikovat pomocí hlasování kvalifikované většiny. Sama Unie ostatně Úmluvu podepsala už v roce 2017, kvůli odporu členských států na východním křídle však na její ratifikaci až dosud nedošlo. To označili někteří europoslanci před středečním hlasováním za ostudu.

„Ženská práva by neměla být předmětem politické debaty nebo neshod,“ citoval EUObserver polského europoslance Łukasze Kohuta, parlamentního zpravodaje Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

EUObserver udává, že fyzické a sexuální násilí zažila v EU každá třetí žena, tedy asi 62 milionů žen. Více než polovina žen (55 procent) se pak podle statistik stala obětí sexuálního obtěžování minimálně jednou od svých 15 let.

Neblaze se na násilí proti ženám podepsala i epidemie koronaviru. Celkem 77 procent žen podle Eurobarometru uvádí, že pandemie ho v jejich zemi zvýšila. Dalších 58 procent dotázaných je přesvědčeno, že klíčovým nástrojem k jeho snížení je zjednodušení procedury jeho nahlašování – právě to obsahuje Istanbulská úmluva.

Pro rezoluci žádající unijní přijetí Istanbulské úmluvy zvedlo ve středu ruku 469 europoslanců, 104 bylo proti a 55 se zdrželo.

Hlasování českých europoslanců ale jasnou sněmovní většinu pro neodráží. Proti rezoluci se postavili všichni zástupci ODS, tedy Alexander Vondra, Jan Zahradil, Veronika Vrecionová i Evžen Tošenovský. Europoslanci se v této věci drželi linie své konzervativní frakce, pro z ní zvedli ruku pouze dva europoslanci ze Slovenska a Švédska.

Proti rezoluci byli i nezařazení zástupci SPD Hynek Blaško a Ivan David, stejně jako komunistka Kateřina Konečná jako jediná ze své levicové frakce a jako jedna z mála zástupců Evropské lidové strany i lidovkyně Michaela Šojdrová.

Lidovecká europoslankyně má k Istanbulské úmluvě dvě výhrady. „První je ta, že je to věc členských států, aby se k Úmluvě přihlásily v rámci principu subsidiarity. EU stejně nemůže provádět konkrétní kroky, které provádějí členské země. Nejdůležitější je ale fakt, že k tomu, abychom bojovali proti násilí na ženách, Istanbulskou úmluvu opravdu nepotřebujeme. Připadá mi jako alibismus se k ní přihlásit. Není v ní nic jiného, než co provádíme už teď, tedy represe, prevence, výchova a vzdělávání… to vše už teď Česká republika dělá,“ zdůvodnila v rozhovoru pro Seznam Zprávy svůj postoj.

Šojdrová zároveň zdůraznila, že není ani militantní odpůrkyní dokumentu a že když některé státy nemají zákon o domácím násilí, může pro ně být užitečná. „Nemám ale žádné vyhodnocení, že by se někde díky přijetí Istanbulské úmluvy něco změnilo,“ dodala.

Ve složité situaci byli europoslanci za ANO, jejichž frakce Renew usiluje o přijetí Istanbulské úmluvy, proti níž se při hlasování nepostavil ani jediný z jejích členů.

Členové ANO Martin Hlaváček, Ondřej Kovařík a Ondřej Knotek se tak zdrželi hlasování v rámci nově ohlášené stranické linie, která sází na konzervatismus a nezříká se boje o voliče extremistické SPD. Jedinou europoslankyní zvolenou za ANO, která rezoluci podpořila, se tak stala Martina Dlabajová, jež není členkou strany.

„I když ve státech EU včetně ČR už nyní máme dostatečné zákonné normy na jejich ochranu, o některých zemích mimo Unii to zdaleka neplatí. Práva žen tam jsou pošlapávána na denní bázi, a právě na tyto země úmluva cílí,“ napsala Seznam Zprávám Dlabajová. „Včerejší hlasování v Evropském parlamentu vnímám jako impuls k tomu, aby se ratifikační proces této mezinárodní smlouvy urychlil. Ostatně k tomu se již přihlásily všechny signatářské země. Boj proti násilí na ženách nebo dětech a domácímu násilí obecně vnímám jako svou osobní prioritu.“

Pro schválení dokumentu pak hlasovali zástupci Pirátů (Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa), stejně jako Luděk Niedermayer zvolený za TOP 09 a Stanislav Polčák STAN).

Schválení Istanbulské úmluvy označují mnozí europoslanci za jasný signál nulové tolerance k násilí. Odmítání její ratifikace šesti „novými“ členskými státy naopak ukazuje na setrvávající propast mezi východem a západem EU.

I když má Istanbulská úmluva za hlavní cíl ochraňovat oběti násilí, používá se stále častěji i jako nástroj v kulturních válkách mezi konzervativci a liberály.

Středeční hlasování v Evropském parlamentu nicméně ukázalo, že evropský mainstream je pro – rezoluci podpořila vedle socialistů i drtivá většina zástupců Evropské lidové strany, tedy i křesťansko-demokratičtí politici.