Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Europoslanci ve středu schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů.
Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas.
Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila dnešní den za „historický“. Europoslanci podle ní schválili „pevný legislativní rámec pro to, jak se vypořádat s migrací a azylem v EU“. „Trvalo to více než deset let, ale dodrželi jsme slovo,“ napsala na sociální síti X.
History made.
— Roberta Metsola (@EP_President) April 10, 2024
We have delivered a robust legislative framework on how to deal with migration and asylum in the EU.
It has been more than ten years in the making. But we kept our word.
A balance between solidarity and responsibility.
This is the European way. pic.twitter.com/OW24Y8cv1k
Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím Unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo je podpoří finančně či materiálně.
Různé části balíčku byly přijaty s rozdílnou podporou. Jen těsně prošel například návrh nařízení o řízení azylu a migrace, který patřil k nejvíce kritizovaným. Hovoří se v něm mimo jiné o tom, že zemím EU, které jsou vystaveny migračnímu tlaku přispějí ostatní členské státy tím, že žadatele o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochrany přemístí na své území, poskytnou finanční příspěvky nebo operativní a technickou podporu.
Nízkou podporu mělo i nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci, které zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli loni v prosinci.
Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. České Ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
