Článek
V roce 2023 byl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě rekordní, a to 43 % oproti 36 % v roce 2022. Již druhý rok po sobě tak výroba energie z obnovitelných zdrojů předstihla výrobu ze znečišťujících fosilních paliv, uvádí ve zprávě o evropském klimatu unijní meteorologická služba Copernicus.
Nově zveřejněná data jsou víceméně v souladu s tím, o čem už dříve informovala například zpráva organizace Ember (ta mluví o 44 %).
„Levná elektřina z rychle se rozvíjejících obnovitelných zdrojů vytlačila ze společného liberalizovaného trhu významnou část (cca 130 TWh) dražší elektřiny z fosilních zdrojů,“ pojmenoval hlavní důvod loňského skoku v podílu energie z obnovitelných zdrojů energetický expert, aktivista a člen Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii Jan Rovenský. Roli podle něj hrálo také celkové snížení poptávky po elektřině.
Podle dat Emberu nárůst zaznamenaly všechny tři hlavní kategorie obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny z větru se meziročně zvýšila o 55 TWh (o 13 %) a ze slunce o 36 TWh (o 17 %). Hydroelektrárny vyrobily o 15 % víc než loni, nicméně v jejich případě na rozdíl od slunce a větru narůst není ukazatelem dlouhodobějšího trendu.
„Nárůst svědčí jen o zotavení po mimořádně suchém roce 2022. V dlouhodobějším kontextu byl ovšem rok 2023 pro vodní elektrárny třetí nejhorší za posledních deset let,“ dodal Rovenský.
Více ze zprávy služby Copernicus
Rok 2023 byl i v Evropě nejteplejším rokem v historii. Klima v loňském roce oteploval atmosférický a oceánský jev El Niño, který slábne a s velkou pravděpodobností brzy skončí. Přesto vědci očekávají další teplé léto.
Množství energie vyrobené z fosilních paliv se meziročně snížilo o 19 %.
Míří EU ke splnění klimatických cílů?
„Meziroční pokles fosilních paliv je nejrychlejší v historii, počítaje v to i covidové roky,“ zhodnotil Rovenský a dodal, že z toho, co víme o vývoji z posledních let, není pravděpodobné, že by se tak výrazný pokles zopakoval i letos.
„Odvážil bych se tvrdit, že emise z elektroenergetiky (které jsou pokryté fungujícím systémem emisního obchodování ETS) klesají v Evropě v zásadě podle plánu. Do budoucna tak poroste relativně význam emisí z dalších sektorů – výroby tepla, dopravy či zemědělství,“ odpověděl Rovenský na otázku, jestli jsou zprávy o evropském energetickém mixu z loňského roku tak pozitivní, i když se na ně podíváme z dlouhodobější perspektivy klimatických cílů do roku 2030.
Snižovat emise ze zmiňovaných dalších sektorů nicméně podle něj bude náročnější. „Spodní větve stromu už jsou očesané, takže to bude o něco těžší práce,“ řekl.
Momentálně platí závazek EU k pokrytí alespoň 42,5 % z celkové spotřeby energie obnovitelnými zdroji. Celkovou spotřebou se nicméně myslí nejen elektřina, ale i energie například pro vytápění a dopravu.
Maroko chce zásobovat Evropu
Maroko provozuje největší solární elektrárnu světa, rychle ale staví i větrníky a obrovské investice plánuje do výroby zeleného vodíku. Pro Evropu může být klíčovým partnerem.
V roce 2022 byl v EU podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie 23 %. Číslo pro loňský rok ještě není známé, vzhledem k výraznému růstu obnovitelných zdrojů v energetice se nicméně dá očekávat, že i to bude o něco vyšší. Ke splnění cíle ale vede ještě dlouhá cesta.
Dobrým příkladem toho, jak daleko od splnění cílů ještě EU je, je podle Rovenského bohužel zrovna Česko. To má totiž podle posledních dat Emberu podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie jen 15 %.
Zelená i svět
Významný byl rok 2023 i z hlediska celosvětové produkce energie z obnovitelných zdrojů. Její množství se totiž meziročně zvýšilo téměř o 50 %. Nejvíc k tomu přispěla Čína, která navýšila kapacitu solárních elektráren o 116 % a větrných elektráren o 66 %.
„Výrobní kapacita obnovitelných zdrojů bude růst, protože jejich cena je ve srovnání s fosilními i nefosilními alternativami ve většině zemí nižší,“ uvedla k tomu Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
