Kazachstán nabízí Evropě všech 30 kritických surovin, které nutně potřebuje

Obě strany se na novém přátelství dohodly na okraj konference COP27 v Egyptě. Premiér Alikhan Smailov, který Kazachstán na COP27 zastupoval, pro The Astana Times uvedl, že dokument vytvoří podmínky pro navázání finanční a technologické spolupráce mezi Kazachstánem a průmyslovými aliancemi Evropské unie.

„Naše země má všechny nezbytné faktory atraktivity pro evropské podnikání, včetně diverzifikovaných zdrojů energie a vysokého potenciálu tranzitní dopravy. EU zůstává jedním z největších a nejvýznamnějších obchodních partnerů Kazachstánu a představuje asi 30 procent zahraničního obchodu země. Zároveň dnes vidíme významný potenciál pro budování investiční spolupráce a zvyšování vzájemného obchodu,“ uvedl Smailov podle zprávy kanceláře premiéra.

Náměstek ministra průmyslu a rozvoje infrastruktury Marat Karabajev uvedl, že plnění nedávno podepsaného memoranda mezi předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a Alikhanem Smailovem bylo také hlavním tématem čtvrtečního jednání unijních institucí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poznamenala, že partnerství vytvoří čistší základ pro obě ekonomiky.

„Toto partnerství s Kazachstánem ukazuje odhodlání Evropy spolupracovat s partnerskými zeměmi na našich společných závazcích k zelenější a odolnější budoucnosti v souladu se strategií Global Gateway a cíli plánu REPowerEU (plán na rychlé snížení závislosti na ruských fosilních palivech, pozn. red.),“ řekla Ursula von der Leyenová při slavnostním podpisu dokumentu.

Kazachstán se z hlediska potenciálu v těžbě a vývozu kritických surovin umístil na čtvrté světové příčce, zatímco v oblasti hliníku mezi prvními deseti, uvedl Karabajev.

K realizaci memoranda je však třeba nejdřív vypracovat plán. Kvůli tomu je na 7. prosince v plánu „velké setkání“, na kterém se sejdou nejen vládní orgány a EU, ale také zástupci soukromého sektoru, dodal Karabajev.

Dle něj se má také diskutovat o zavedení ESG (Environmental, Social and Governance) v Kazachstánu, zejména v těžebním sektoru, a vytváření hodnotových řetězců a nákladů s přidanou hodnotou, „abychom nevnímali Kazachstán jen jako dodavatele kritických surovin“.

Evropská unie potřebuje 30 druhů vzácných materiálů, jako je beryllium, tantal či niob. Kazašské společnosti v současné době vyrábějí 16 z nich. Co se týče dalších devíti, Kazachstán disponuje ložisky, ale zatím je netěží. Ke zbývajícím pěti Karabajev řekl, že „víme, že máme ložiska, ale neznáme jejich množství“.

Peter Handley, vedoucí oddělení pro suroviny na GR GROW Evropské komise, dle serveru Euractiv uvedl, že jedním z cílů memoranda je lepší využívání technologií ke snižování emisí skleníkových plynů a obecně menší ekonomická stopa člověka.

Handley dodal, že je to do značné míry v souladu s duchem legislativního návrhu Komise pro zabezpečení dodávek kritických surovin, který má být předložen do března příštího roku a v němž jsou udržitelnost dodávek a transparentnost klíčové.

Al-Farabi Ydyryshev, generální ředitel Národního centra pro technologický foresight Kazachstánu, navázal na Karabajeva s tím, že je Kazachstán v současné době schopen zajistit 16 z 30 kritických materiálů, a zdůraznil, že „v budoucnu ve spolupráci s Evropskou komisí může jít o všech 30 prvků“.

Uvedl, že v příštích několika letech se Kazachstán stane jedním z největších světových producentů kobaltu a niklu, čímž si otevře cestu k technologiím a zelené energii.

Kazachstán po Sovětském svazu podědil technologie na výrobu prvků, jako je tantal, které jsou zcela unikátní, a stále je rozvíjí. „Můžeme dodat všechny kritické suroviny, které od nás požadujete,“ zopakoval Ydyryshev směrem k EU.

Připomněl, že Kazachstán nemusí sloužit jen jako dodavatel. Země již přímo zpracovává beryllium, tantal a titan pro potřeby leteckého průmyslu, zejména pro společnost Airbus.

Kazachstán si na COP27 v Egyptě stanovil ambiciózní cíl stát se regionálním centrem pro rozvoj obnovitelné energie. Do roku 2060 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. „V rámci toho plánujeme do konce roku přijmout strategii nízkouhlíkového rozvoje. Bude to historický okamžik: poprvé ve Střední Asii země přijímá tak ambiciózní dokument,“ řekl Smailov.