EU po vstupu Ukrajiny: Překopání dotací a posun vlivu na východ

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina má po pátečním doporučení Evropské komise dobré vyhlídky, že spolu s Moldavskem získá status kandidáta na členství v EU.

Po očekávaném vpuštění do unijní „čekárny“ si obě země budou muset počkat nejspíš ještě dlouhé roky, než do bloku skutečně vstoupí. Už nyní se však nabízí otázka, jak by se Evropská unie vyrovnala s rozšířením o tak velkou, ale zároveň hospodářsky málo vyspělou zemi, jakou je válkou sužovaná Ukrajina.

Bývalá sovětská republika má rozlohu více než 600 tisíc kilometrů čtverečních, před ruskou invazí v ní žilo přes 40 milionů obyvatel. Pokud bychom vycházeli ze současného stavu a mezinárodně uznávaných hranic, stala by se druhou největší členskou zemí po Francii. Pokud bychom nezapočítali francouzské zámořské departementy a regiony mimo Evropu, byla by Ukrajina v EU dokonce největším státem.

Podle počtu obyvatel je Ukrajina na pátém místě po Německu, Francii, Itálii a Španělsku. Polsko by se posunulo na šestou příčku.

Zároveň by Ukrajina byla mezi členskými zeměmi nyní úplně nejchudší. Její hrubý domácí produkt přepočtený na obyvatele byl předloni pod úrovní 4000 dolarů, což je pětkrát až šestkrát méně než vykazuje Česká republika.

Přes uvedená čísla by vstup Ukrajiny do EU nemusel vyvolat takové zemětřesení, jak se na první pohled může zdát.

Velká část agendy, kterou řeší unijní instituce, se zabývá regulací. V tomto ohledu už Kyjev dělá pokroky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek zdůraznila, že díky asociační dohodě s EU už Ukrajina přijala 70 procent evropských pravidel, norem a standardů.

Největší dopad by začlenění Ukrajiny do EU mělo na evropský rozpočet, a tedy na rozdělování peněz z unijních fondů.

V první řadě by vznikl tlak na úpravu přímých zemědělských dotací, které se přidělují podle rozlohy půdy nebo počtu chovaných zvířat. Rozsáhlé ukrajinské lány by za nynějších podmínek spolkly nepřiměřenou část těchto peněz na úkor dosavadních členských států.

„Buď by se musely extrémně zvýšit příjmy rozpočtu, což by musely zaplatit členské státy, které nejvíce přispívají. Nebo by se musely nějakým způsobem výrazně redukovat příspěvky zemědělcům,“ uvedl pro Seznam Zprávy odborník na EU Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.

Podobně by se Ukrajina stala hlavním adeptem pro strukturální fondy, které jsou určené na podporu chudších zemí a regionů. „Na Ukrajině pravděpodobně nenajdete region, který by byl aspoň poblíž průměru EU, co se týče HDP na hlavu,“ uvedl Kovář. Podle něj by mohl vzniknout tlak také na změny ve společné rybářské politice, která se v Česku sice příliš neřeší, pro přímořské státy je to ale důležitá a potenciálně konfliktní agenda.

Kovář nicméně podotkl, že Unie už má za sebou několik vln rozšiřování, při kterých byly zemědělské nebo regionální dotace horké téma. Například v 80. letech, kdy do EU vstupovalo Španělsko, Portugalsko a Řecko. Důsledkem bylo „rozmělnění“ zemědělských dotací, což nesla těžce především Francie.

Je možné, že vstup Ukrajiny do EU by byl podmíněn přechodným obdobím, podobně jako v minulosti při vstupu Česka. Na několik let by se tak mohl například omezit volný pohyb ukrajinských pracovních sil, nebo by se jednostranně snížily zmíněné dotace.

Evropští lídři jsou si možných dopadů, které by s sebou členství Ukrajiny v EU obnášelo, zřejmě vědomi. „EU se musí připravit a modernizovat své struktury a procedury,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz během čtvrteční návštěvy Kyjeva.

Podle zpravodajského webu Politico.eu se v Bruselu například řeší, jak by se vstupem Ukrajiny změnila váha členských států při některých hlasováních, kdy je potřebná kvalifikovaná většina. Ta se odvozuje i podle počtu obyvatel jednotlivých zemí. Mluví se také o poměrně velkém zastoupení poslanců v Evropském parlamentu, na které by měla Ukrajina nárok.

Podle Jana Kováře jde však spíše o zástupný problém, který vyplývá hlavně z obav zakládajících členských zemí EU, aby se těžiště vlivu ve společenství neposunulo na východ. Zdůraznil, že po odchodu Británie z EU se parametry většiny při hlasování také neměnily.

„Kdyby byla Ukrajina dvojnásobně větší, tak je to o něčem jiném. U země, která stále nedosahuje počtem obyvatel velikosti Británie, tak není jediný důvod, aby to nefungovalo stejně jako dosud,“ uvedl expert.