EU opět mluví s Izraelem. Navzdory zabití novinářky a likvidaci neziskovek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Je to smutný den, ale nijak překvapivý,“ řekla o pondělním obnovení dialogu mezi Evropskou unií a Izraelem Rula Džamálová z palestinské neziskovky al-Hak. Tuto lidskoprávní organizaci označil loni Izrael za teroristickou, spolu s ní i pět dalších.

Devět členských států EU přitom v červenci vydalo prohlášení, že s tímto krokem nesouhlasí a bude s neziskovkami i nadále spolupracovat. EU o měsíc později uvolnila na čas zmrazené finance určené právě těmto šesti organizacím.

Navzdory sporu o povahu těchto lidskoprávních skupin Evropská unie v pondělí po deseti letech obnovila takzvanou Asociační radu EU a Izraele. Pravidelná jednání o ekonomické i politické spolupráci Brusel přerušil v roce 2012 kvůli pokračující výstavbě židovských osad na okupovaných palestinských územích.

Na opětovném nastartování dialogu mělo podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) velký podíl české předsednictví EU: „Celý letošní rok jsme usilovali o to, aby Asociační rada mezi EU a Izraelem proběhla. Deset let neproběhla, bylo potřeba přesvědčit evropské instituce. Měli jsme ambice, aby proběhla během českého předsednictví, což se stalo. Jsem za to rád,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Na schůzce, která se uskutečnila v Bruselu, se podle Lipavského řešily vztahy EU a Izraele „v celé šíři“. Kromě geopolitických otázek, jako je válka na Ukrajině nebo současné protesty v Íránu, došlo podle ministra i na otázku lidských práv. „Z české strany zazněl apel, že je potřeba usilovat o dvoustátní řešení a že musí být dodržovány principy mezinárodního práva včetně humanitárního,“ upřesnil šéf české diplomacie.

Obnovení dialogu s EU přivítal i Izrael: „Fakt, že (jednání) svoláváme, je opravou historického omylu,“ citoval premiéra Jaira Lapida server i24news. Lapid před unijními ministry zdůraznil, že se v posledním roce zlepšila spolupráce Izraele s Palestinskou samosprávou.

Na Asociační radě se mimo jiné řešily i ekonomické otázky, jako je dohoda o datovém roamingu, jež by měla výrazně snížit komunikační poplatky, nebo o dovozu izraelských bio produktů na území sedmadvacítky.

Zástupci palestinského neziskového sektoru ale tvrdí, že nejen že neskončil důvod, kvůli němuž byly rozhovory EU s Izraelem přerušeny, ale že je nyní situace ještě horší než v minulosti. Ředitel organizace Human Rights Watch pro palestinská území a Izrael Omar Šakir poukázal na zařazení šesti výše zmíněných organizací na teroristický seznam i na zátahy, které provedly izraelské úřady v jejich kancelářích: „Je to existenční hrozba pro palestinskou občanskou společnost,“ řekl na tiskové konferenci, která probíhala paralelně s jednáními v Bruselu.

Kromě likvidace šesti organizací, k nimž patří například i feministická skupina prosazující rovnost v palestinské společnosti, poukazují Palestinci i na zabití novinářky Širín abú Aklahové. Izraelská armáda sice původně odpovědnost za zastřelení slavné zpravodajky televize Al-Džazíra odmítala, hned několik vyšetřovacích týmů (mimo jiné i americké CNN) dospělo k opačnému závěru.

„Al-Hak provedl vlastní vyšetřování. Díky audioanalýze jsme získali nové důkazy o tom, že Širín abú Aklahová byla terčem cílené střelby. To, že jejím zdrojem byla izraelská okupační armáda, bylo od počátku jasné,“ říká Džamálová, která vede monitorovací a dokumentační oddělení organizace al-Hak. Zmínila také více než 170 Palestinců, které zabily izraelské bezpečnostní složky od počátku letošního roku.

Zůstává tedy otázka, proč k dialogu mezi EU a Izraelem dochází právě teď. České předsednictví se sice o jeho obnovení snažilo, musely s ním ale souhlasit všechny členské státy, tedy i ty, které jsou k židovskému státu podstatně kritičtější, než je Praha.

„Myslím, že to může souviset s válkou na Ukrajině a rozhodnutím Evropské unie se více vyzbrojit a navýšit své obranné rozpočty,“ nabízí jednu z teorií izraelský právník Ejtaj Mack, který se izraelským obchodem se zbraněmi dlouhodobě zabývá.

Schůzka může podle něj být i vstřícným gestem vůči stávající vládě a snahou ovlivnit blížící se izraelské parlamentní volby. Během předchozích vlád Benjamina Netanjahua se dostaly vztahy Izraele s EU na bod mrazu, podobné ochlazení zažíval židovský stát i s USA (s výjimkou prezidentství Donalda Trumpa, jenž si s Netanjahuem dobře rozuměl).

Obnovením Asociační rady evropské státy pouze legitimizují „politiku apartheidu“, myslí si Mack a dodává, že by EU spíš měla mluvit o tom, které izraelské představitele zařadit na sankční seznamy.

Na otázku, zda se při plánování schůzky v Bruselu české předsednictví setkalo i s argumenty, jako je zabití novinářky abú Aklahové nebo zařazení palestinských neziskovek na teroristický seznam, odpovídá ministr Lipavský negativně: „Nejsem si vědom, že by od jiných států zaznívaly takto konkrétní apely.“ Proč se Česko nepřidalo k devíti členským státům, které se proti likvidaci neziskovek vymezily, Lipavský prý neví, respektive tvrdí, že nezná detaily této záležitosti.